Území Bubny-Zátory se nachází na katastrálních územích Holešovice a Bubeneč na Praze 7. Leží ve středu holešovického meandru, mezi Bubenským a Holešovickým nábřežím. Jedná se o jeden z největších pražských brownfieldů. 110 hektarů nevyužívaného zanedbaného území tvoří bariéru mezi Dolními Holešovicemi a Letnou, která svou rozlohou připomíná plochu téměř celého Starého Města. Tento stav se snažili změnit urbanisté, architekti, politici i obyvatelé Prahy již desítky let, bylo zpracováno několik územních studií a vedeno nespočet diskusí o revitalizaci a oživení brownfieldu.
https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/odbor_uzemniho_rozvoje/uzemni_planovani/uzemni_studie/studie_porizovane/index.html
Historie místa
Provoz nádraží Praha – Bubny byl zahájen v roce 1868, kdy byla dostavěna spojka Buštěhradské dráhy na Masarykovo nádraží. Dráha prochází oborou Stromovka a je zde nejstarší železniční tunel na území Prahy. Poslední přestavba nádražní budovy je z roku 1923. K nádraží také náleželo rozsáhlé depo, dílny a výtopna, které byly vybudovány v letech 1869 – 1873. Zázemí nádraží bylo postaveno, aby odlehčilo depu na Masarykově nádraží a jeho kapacita byla až 140 vozů. Poslední rekonstrukcí prošlo v letech 1956 – 1958 a v roce 2000 byl provoz ukončen. Nádražím prochází trať č. 091 z Masarykova nádraží do Kralup nad Vltavou a č. 120 do Kladna. Směrem do centra Prahy vychází z nádraží tzv. Negrelliho viadukt, který je národní technickou památkou. Památník ticha Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců.
Foto: Nikola Havlová
V minulosti byl areál prohlášen kulturní památkou České republiky a vztahovala se na něj památková ochrana. V roce 2008 však byla zrušena a majitel pozemku se ve spolupráci s developerskou společností CPI Property Group rozhodl nádražní budovy zbourat. Proti demolici se postavila veřejnost, městská část i někteří zástupci hlavního města Prahy. Demolici se bohužel zabránit nepodařilo a z areálu nádraží zbyla jen hlavní nádražní budova a pár dalších ve vlastnictví Správy železniční dopravní cesty, které developer slíbil zakomponovat do budoucí výstavby. Na celé území brownfieldu se však vztahuje stavební uzávěra, která společnosti CPI jakoukoliv novou výstavbu znemožňuje. Výjimka ze stavební uzávěry byla udělena pouze Památníku ticha a plánované revitalizaci bubenské nádražní budovy. Realizátorem projektu revitalizace nádraží Bubny je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o. p. s., která získala od Správy železniční dopravní cesty nádražní budovu do dlouhodobé správy. Projekt má za cíl nejen revitalizaci nádraží Bubny, ale také vytvoření stálé expozice budoucího Památníku ticha, jehož součástí budou výstavy a sezónní akce pro širokou veřejnost. V roce 2015 byla na nádraží Bubny odhalena plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi, která bude součástí Památníku ticha.Ten by měl být hotov v roce 2021. Projekt revitalizace nádražní budovy financuje, dle informací na webu MČ Praha 7, Ministerstvo kultury ČR ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy. Vedle hlavního parku by se Památník ticha mohl stát centrálním bodem nové pražské čtvrti Bubny-Zátory. Nová územní studie navrhuje v jeho okolí vybudovat náměstí s menšími prvky zeleně, které by propojilo jednotlivé části památníku s nádražní budovou a jejím okolím.
Jaké jsou největší problémy území Bubny-Zátory, způsobené především dlouhodobým nevyužíváním území?
Následující výčet tvoří překážku v procesu adaptace na klimatické změny a má negativní vliv na životní prostředí, obyvatele Prahy 7 a floru i faunu žijící v této lokalitě:
Foto: Nikola Havlová
-
Absence větší kontinuální plochy zeleně a veřejně přístupných parkových ploch.
-
Existující parkové plochy i oblasti severního a jižního nábřeží nejsou vzájemně propojeny, narušují je dopravní komunikace a/nebo zastavěné plochy. Oblasti tak netvoří souvislý pás zeleně, který by umožnil pohyb obyvatel, zvířat a rostlin.
-
Existující biokoridor nenavazuje na celoměstský systém ekologické stability.
-
Nedostatek rostlého terénu, který umožňuje zasakování vody do půdy, a stromů, které napomáhají k ochlazování lokality.
-
Nedostatek vodních ploch, systémů na záchyt dešťové vody nebo dalších adaptačních opatření na změny klimatu, jako jsou například zelené střechy a fasády, pítka, zelené vnitrobloky nebo komunitní zahrady.
Jak šel čas s územně plánovací dokumentací ?
zdroj: https://www.iprpraha.cz/bubny
1991 Mezinárodní Workshop s účastí předních evropských architektů. Předmětem workshopu bylo získání názorů a nápadů na toto území. Z workshopu vyplynulo konstatování, že Bubny-Zátory jsou jednou z nejvýznamnějších oblastí města vhodnou pro rozvoj jednoho z budoucích center města.
1992 Rada zastupitelstva HMP ve spolupráci s MČ P7 vypsala urbanistickou veřejnou anonymní soutěž s mezinárodní účastí. 1. cena nebyla udělena, avšak autoři nejvýše oceněného návrhu byli vyzváni ke zpracování urbanistické studie. Vzhledem k diskusím řešení Městského okruhu byla studie zmrazena, pokračovalo se v ní od r. 1994 do konce r. 1997.V listopadu 1998 zpracována studie prof. J Gřegorčíkem. Studie sloužila jako podklad pro nový územní plán schválený v roce 1999.
1999 Začíná platit nový územní plán a stavební uzávěra na celé území podle vyhlášky č. 33/1999 Sb. hl. m. Prahy. V těchto územích je nutné dříve, než zde bude povolována nová zástavba, celkovou koncepci území prověřit podrobnější územně plánovací dokumentací (regulačním plánem) nebo územně plánovacím podkladem (územní studií).
2007 (2008) Pořizovány dílčí developerské studie pro severní část (NAVATYP) a jižní část (ORCO), v nichž se však nepodařilo najít společné celkové řešení. Tyto studie nebyly pořizovatelem uznány za urbanistické studie.
2012 Zadání podkladové studie. Záměr pořídit studii, nad kterou by byla dosažena shoda v území. Pořízení územní studie bude dle zákona následně, v případě, že bude dosažena shoda v území. Zadání podkladové studie zpracoval URM. Výběrové řízení vyhrál ateliér CMC Architects.
2013 Zadání územní studie na základě zpracované podkladové studie. Zpracovatelem je CMC Architects. Územní studie poslouží jako podklad pro změnu ÚP.
2014 Odevzdána územní studie, MČ P7 vyjadřuje nesouhlas se studií s uvedením řadu nových připomínek. Rovněž zaznívá otázka, zda takto významné území není nutné řešit urbanistickou soutěží.
2016 Odbor územního rozvoje hl. m. Prahy (ÚZR MHMP) schvaluje zadání územní studie pro Holešovice Bubny – Zátory spolupráce P7, připomínkuje IPR Praha). Rada hl. m. Prahy usnesením č. 2798 ze dne 15. 11. 2016 k ukládá Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy zahájit práce na územní studii.
2017 IPR Praha připravuje na území Holešovice Bubny-Zátory veřejnou zakázku
2018 IPR Praha pořídil odborné posudky na území a sestavil zadání pro novou územní studii s důrazem na veřejná prostranství, dopravu, vybavenost a jasnější kompozici území jako svébytné čtvrti.
2019 Nová územní studie se stane podkladem pro změnu územního plánu
2020 Zastupitelstvo se shodlo na pořízení změny územního plánu, která bude studii respektovat>>> https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/zmena_uzemniho_planu_pomuze_lepe.html
Jaký je současný vývoj, aneb nová koncepce územní studie Bubny 2019
V roce 2016 schválil Odbor územního rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s Prahou 7 zadání územní studie pro Holešovice Bubny-Zátory. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy s pomocí odborníků zadání rozpracoval a v roce 2018 pořídil odborné posudky lokality, sloužící jako podklady pro budoucí změnu územního plánu Bubnů-Zátor. Zhotovitelem územní studie, která byla veřejnosti předložena v srpnu 2019, se stalo Sdružení Pelčák a partner architekti – Müller Reimann Architekten. Ti ve spolupráci s dalšími odborníky identifikovali nejrůznější problémy, jež je třeba v lokalitě Bubny-Zátory v rámci přeměny území vyřešit. Územní studie je volně dostupná na webových stránkách Magistrátu hlavního města Prahy.
Návrh nové koncepce územní studie se zaměřuje především na propojení jednotlivých čtvrtí Prahy 7 a vytvoření jednotného území, které bude začleněno do zbytku hlavního města. Území, které je nyní pustým brownfieldem je cenným městským prostorem, na kterém může hlavní město ukázat nejen schopnost přemýšlet o budoucí podobě Prahy, ale také má jedinečnou příležitost reagovat na klimatické změny negativně ovlivňující obyvatele hlavního města a dostát „Strategii adaptace na klimatickou změnu“, kterou vydalo a k níž se zavázalo. Autoři územní studie tuto strategii Prahy neopomenuli, jak v dokumentu zdůrazňují: „Návrh je v souladu se Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu (Adaptační strategie). Snaží se maximálně potlačit negativní projevy zástavby na mikroklimatické podmínky v území, potažmo celé Praze. A to jak návrhem parku a dvouřadých uličních stromořadí, tak požadavkem realizace zelených extenzivních i intenzivních střech na všech novostavbách v řešeném území. Veškeré zelené prvky (park, stromořadí, zelené střechy) je třeba chápat víceúčelově. Nejsou tedy jen vegetačním krytem, ale zároveň nabízí plochy pro vsakování a retenci dešťových vod, pro rekreaci obyvatel. Navržené zelené plochy jsou zapojeny do celoměstského systému zeleně a propojují dosud nespojité úseky.“Odborníci Arniky jsou ovšem přesvědčeni, že způsob řešení i objem adaptačních opatření by ve studii měl být velkorysejší. Výstavba 21. století v době klimatických změn si žádá naprostou prioritizaci klimatických opatření, ať už se jedná o ochlazující a izolační zelené prvky, anebo nízkoemisní konstrukce budov.
https://www.iprpraha.cz/bubny
Nejvýznamnějším opatřením k adaptaci na změnu klimatu, které nová územní studie navrhuje, je centrální městský park, umístěný na východ od železnice v prostoru bývalého nádraží Bubny. V návrzích má park rozlohu přibližně 6 hektarů a měl by se stát místem propojujícím Letnou s Dolními Holešovicemi. Park může sloužit nejen k rekreaci obyvatel Holešovic, ale také jako významný ochlazovací prvek v jinak zastavěném území a oáza pro rostlinné i živočišné druhy žijící v této lokalitě. Diskutabilní je ovšem vzhledem k objemu plánované výstavby velikost parku. Již nyní je jisté, že park nevykompenzuje emisní náklady výstavby i provozu budov, a zasloužil by si větší rozlohu. Výstavba v součtu podlažních ploch navýší současné vymezení v územním plánu téměř dvojnásobně. To bude mít vliv i na celkové množství zeleně v lokalitě, kterého by mohlo být významně více.
Další nutnou změnou na území Bubny-Zátory je revitalizace nábřeží, doposud využívaných výhradně k dopravním nebo průmyslovým účelům, což zcela potlačilo potenciál nivních půd v okolí břehů řeky Vltavy. Nová územní studie navrhuje kompletní revitalizaci v podobě nových parkových a rekreačních ploch. Je nutno podotknout, že severní Holešovické nábřeží je v soukromém vlastnictví a podle dostupných informací je zde již naplánována zástavba celé plochy. I přesto byl vytvořen alternativní návrh, který by byl dle našeho názoru pro město, obyvatele i místní ekosystém přínosnější. Nivní půdy na březích Vltavy jsou velmi cenné pro efektivní zasakování vody (dešťové i říční v případě povodní) a jejich vlhké prostředí umožňuje zachování mokřadních ekosystémů. Územní studie navrhuje výsadbu stromů a výsev lučních porostů, které mají vysokou ekologickou i rekreační hodnotu. Zeleň by také umožnila propojení s centrálním parkem a liniovými koridory uvnitř území, což by napomohlo k zpřístupnění vody živočichům. V jižní části území se pak nachází Bubenské nábřeží, které je výrazně omezeno dopravou. Studie zde navrhujevytvoření náplavky s omezeným prostorem pro vegetaci. V této oblasti je také naplánována výstavba nové budovy filharmonie, v jejímž okolí by dle našeho názoru bylo vhodné umístit několik stromů a vodních prvků, jako je například fontána nebo pítko. Tato opatření umožní alespoň minimální vsakování vody, ochlazování zastavěného území s hustou dopravní sítí a také poskytnou veřejné prostranství pro obyvatele Holešovic. Z hlediska dopravních řešení by pomohlo také odstranění posledního nájezdu, který studie v jižní části navrhuje zachovat.
https://www.iprpraha.cz/bubny
Jak jsme připomínkovali tuto územní studii?
Nová koncepce územní studie Bubny určuje budoucí vizi rozvoje největšího brownfieldu v Praze a má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu a sejmutí stavební uzávěry z území.
Zvláštní pozornost jsme v připomínkách věnovali vymezení zeleně, která je v době klimatické změny a letních veder pro města klíčová. Součástí připomínek jsou ovšem i další zásadní témata, jako je dostupné bydlení, urbanistická řešení nebo veřejný prostor. Ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi z AutoMatu a Platformy pro sociální bydlení jsme odevzdali v říjnu 2019 za Arniku připomínky. Požadovali jsme zejména navýšení koeficientu zeleně, rozšíření centrálního parku, přidat do urbanistické struktury větší množství zelených ploch, razantní snížení kapacity navrhované kapacity zástavby nebo například snížení maximálního počtu nadzemních podlaží. Zaměřili jsme se také na podíl bydlení v plánované zástavbě, polyfunkčnost čtvrtí nebo dopravní řešení v oblasti.
Kompletní znění připomínek si přečtěte ZDE>>>.
Bude nová čtvrť v Bubnech šitá na míru developerům? Vznik územní studie dnes budí rozpaky
Přestože Institut plánování a rozvoje (IPR) před rokem návrh územní studie představil veřejnosti a obyvatelé, spolky a městská část Prahy 7 připravili podrobné připomínky, institut navzdory vlastnímu Manuálu participace následně neinformoval o formě a rozsahu zapracování připomínek, ani nepředstavil finální verzi a dokončuje studii sám podle svých představ. Členové magistrátního výboru pro územní rozvoj navíc před časem potvrdili, že výstavba nové čtvrti v Bubnech se bude řídit územní studií, kterou IPR teprve dokončuje. Zastupitelé následně schválili podnět na pořízení změny územního plánu podle této studie.
IPR územní studii veřejně představil na dvou setkáních a čtyřech komentovaných procházkách s občany a přistoupil k připomínkování, i když to není jeho zákonnou povinností. Po zveřejnění a obdržení velmi kritických připomínek přestal IPR s veřejností komunikovat. Jednání proběhlo pouze s Ministerstvem kultury, Ministerstvem dopravy, Správou železnic a s Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Konečnou podobu studie úředníci IPR upravují podle svého uvážení bez ohledu na názory ostatních. K vytvoření podkladu pro výstavbu měl přitom IPR na výběr z několika nástrojů. Místo územní studie bylo možné připravit například regulační plán, jehož způsob projednání a vypořádání připomínek obyvatel a dotčených úřadů je stanovený zákonem.
“Schválení změny územního plánu pro výstavbu na klíčových transformačních územích nemůže probíhat bez hotové studie a seznámení s veřejností. Praha tímto schválila developerům bianco šek a vše nasvědčuje tomu, že podoba čtvrti bude odpovídat zájmům developerů, nikoliv obyvatel a města,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.
Přečtěte si aktuální vyjádření Arniky, AutoMatu a Platformy pro sociální bydlení ZDE>>>.
Koncem roku 2023 jsme prověřovali územní studii Bubny nejen z hlediska adaptačních opatření, přečtěte si více zde.
Mohlo by vás zajímat:
https://www.praha7.cz/praha-uz-vi-jak-budou-vypadat-nove-bubny-stavet-se-zacne-do-5-let/
https://nasregion.cz/praha/nova-ctvrt-bubny-zatory-camp-predstavuje-budoucnost-hlavniho-mesta/
Autorka:
Nikola Havlová
Editace:
Michaela Babišová
O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>
