Stručná charakteristika
Naftalen je nejjednodušší polycyklický uhlovodík s bohatým uplatněním v řadě chemických látkách. Přirozeným zdrojem naftalenu je hoření organického materiálu. Člověk se na emisích naftalenu podílí dopravou, svou roli hrají i uhelné elektrárny a provozy, ve kterých se naftalen zpracovává. Naftalen je vysoce toxický pro vodní organizmy. Člověk může být naftalenu vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Při nízkých dávkách dochází k podráždění dýchacích cest, očí, nevolnosti, závratím apod., při vyšších dávkách pak k rozkladu červených krvinek a k poškození jater. Naftalen je schopen procházet placentou a poškodit plod, je považován za podezřelý lidský karcinogen (2B IARC).
Naftalen se používá při výrobě PVC, lepidel, léčiv, pryskyřic, maziv, barviv (indigo). Je využíván také jako dezinfekční činidlo, fungicid, nebo insekticid k domácímu použití proti šatním molům. Naftalen je silně těkavý, v atmosféře rychle degraduje. Z půdy přechází do podzemních vod, kde opět relativně rychle degraduje (i biodegradace). V rámci potravních řetězců nedochází k jeho bioakumulaci.
Podrobná charakteristika
Naftalen je nejjednodušším polycyklickým uhlovodíkem (PAH) s dvěma benzenovými jádry. Spolu s benzenem, toluenem, styrenem, kumenem a xyleny náleží ke skupině nazvanou areny. Za normálních podmínek je naftalen bílá krystalická látka s typickým zápachem. Naftalen je silně těkavý, jeho páry jsou hořlavé. Je nerozpustný ve vodě, dobře se rozpouští v alkoholu, éteru a jiných uhlovodících.
Naftalen je v současnosti používán především jako prekurzor řady chemických látek. Naftalen slouží při výrobě PVC, barviv (indigo), lepidel, léčiv, maziv a rozpouštědel. Uplatnění nalézá i jako dezinfekční činidlo v drogistických výrobcích, jako insekticid k domácímu použití proti larvám šatních molů i jako součást deodorantů. Naftalen je taktéž využíván jako prostředek na ochranu dřeva (fungicid) například pro ošetření železničních pražců.
Přirozeným zdrojem naftalenu je spalování organické hmoty. Naftalen je součástí uhelného dehtu, z kterého se taktéž extrahuje. Hlavním výrobcem naftalenu v ČR je DEZA Valašské Meziříčí. Mezi udávané zdroje znečišťování životního prostředí patří Aliachem Synthesia Pardubice, DEZA Valašské Meziříčí, Chemotex Děčín, Spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem a koksárenský průmysl v Ostravě a Třinci. Možnými zdroji jsou všechny provozy chemického průmyslu, které zpracovávají ropu či uhelný dehet. Dále výrobci barviv či textilních průmyslových přípravků. Zjištěn byl v emisích z topenišť i dopravy.
Podle souhrnné správy Integrovaného registru znečištění za rok 2013 byla v tomto roce největším nadlimitním znečišťovatelem společnost AWT Rocso a.s. a její vypařovací a dezinfekční statnice Bohumín, u které byl nahlášen únik 1 958 kg naftalenu v rámci jeho přenosu v odpadech.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
U lidí může naftalen především způsobit změny v krevním obrazu, být příčinou chudokrevnosti. Může poškodit játra a ledviny. Dráždí oči, při kontaktu hrozí riziko zákalu rohovky nebo zánětu spojivek. Při požití dráždí trávicí trakt, vyvolává zvracení a průjem. Kromě toho může způsobit chvění, křeče, respirační paralýzu. Prach a výpary mohou dráždit dýchací cesty. Může být vstřebán pokožkou a při kontaktu s kůží je možný vznik dermatitid (kožních onemocnění). Několik studií poukazuje na možnosu souvislost mezi poškozením jater a krve u dětí, které nosili oblečení chráněné kuličkami proti molům.
Naftalen může u těhotných matek poškodit plod. Děti matek, které byly vystaveny naftalenu, mohou mít problémy s krví. Z hlediska karcinogenity je naftalen zařazen do kategorie 2B, možný karcinogen pro lidi.
U pokusných zvířat byly zjištěny podobné příznaky jako u lidí. tj. poškození krve, ledvin a jater. Dojít může i k poškození plic. Naftalen je vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Naftalen je cítit ve vzduchu při koncentraci 0,08 ppm, chuťově se ve vodě projeví od 0,02 ppm.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2B - možná karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
Emise naftalenu souvisí úzce se spotřebou ropy a uhlí. Jeho koncentrace však nejsou až tak vysoké, proto se příliš nesleduje. Pravidelný monitoring je prováděn pouze u podzemní vody. V roce 2003 sledoval Státní zdravotní ústav výskyt těkavých organických látek v ovzduší bytů. Naftalen patří k pěti nejčastěji se vyskytujícím těkavým látkám. Koncentrace látek však měřeny nebyly.
Synonyma
albocarbon, antimite, camphor tar, dezodorator, Mighty 150, Mighty RD1, moth balls, moth flakes, naphthalene, naftalín, naphthalin, naphthaline, white tar, NCI-C52904, PAK, NAP
Limity pro ovzduší
Naftalen je podle Přílohy č. 1 vyhl. č. 356/2002 Sb. zařazen do skupiny 7 mezi organické látky a jejich stanovené skupiny neuvedené v bodech 1,2,3,4,5,6 této přílohy (bod 7.16). Při hmotnostním toku vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotmostní koncentrace 100 mg/m3 těchto odpadních látek (naftalenu, 1-methylnafatlenu, 2-chlorpropanu a 2-methylnaftalenu) v odpadním plynu.
Expoziční limity pro naftalen v ovzduší pracovišť dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. jsou: PEL=50 mg/m3, NPK-P=100 mg/m3 (faktor přepočtu na ppm 0,191 (pro 25 °C a 100 kPa).
Limity pro vodu
Povrchová voda:
NEK-RP: 2 µg/l, NEK-NPK: 130 µg/l
Podzemní voda:
0,14 μg/l - hodnota indikátoru znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Limity pro půdu
Vyhláška 153/2016 Sb. stanoví v zemědělské půdě tzv. preventivní limity rizikových látek a prvků. Překročení těchto limitů může být za určitých podmínek rizikové a mělo by se v praxi promítnout do přijetí preventivních opatření (snížení vstupů rizikových látek do půdy).
Preventivní limit (suma PAU): 1 mg/kg sušiny (extrakce lučavkou královskou).
Indikační hodnota (suma PAU), při jejímž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat: 30 mg/kg sušiny (extrakce lučavkou královskou).
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 18 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 3,6 mg/kg sušiny.
Hodnoty indikátorů* znečištění půdního vzduchu dle pokynů MŽP (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslová území: 0,36 mg/m3, ostatní území: 0,072 mg/m3.
Limity pro odpady
Není stanoven limit. Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb.obsahuje limity pro sumu PAU. Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou definovány jako sumu antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)pyrelenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranhtenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, naftalenu a pyrenu.
Ostatní limity
Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.): ohlašovací prahy v kg/rok pro emise do vzduchu = 100, pro emise do vody = 10, pro emise do půdy = 10 a pro přenosy mimo provozovnu = 100.
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Výstražné symboly
R věty
R 22 - Zdraví škodlivý při požití, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požívánímS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukaviceTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 68 | 91-20-3 | naftalen | 100 | 10 | 10 | 100 | zde |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
Literatura
1) SZÚ 2003: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2003. Kapitola 4 – Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší.
2) EC 2003: EU Risk Assessment Report Naphthalene
3) Adamec V. a kol.: DÚ 04 – Analýza toxických a genotoxických účinků reálných směsí emitovaných z dopravy
