Navržené limity toxických látek v odpadech degradují Stockholmskou úmluvu

25.11.2005 - PRAHA/LIBEREC | Tiskové zprávy
Limity navržené na úrovni Evropské unie pro jedny z nejnebezpečnějších látek na světě, takzvané perzistentní organické látky (POPs) (1) v odpadech, jsou tak nízké, že neřeší žádné problémy, kvůli nimž byly navrženy. „Navržené limity podkopávají nejen cíle Stockholmské úmluvy, ale i veškerou dosavadní snahu v EU snížit vystavení evropské populace těmto látkám," shrnul základní výhrady vůči navrženým limitům Jindřich Petrlík, spolupředseda Pracovní skupiny IPENu (2) pro dioxiny, PCB a odpady a předseda sdružení Arnika. Dopis adresovaný evropským politickým špičkám, který požaduje zpřísnění limitů, podepsalo 106 nevládních organizací, expertů a poslanců zastupitelstev z 50 zemí pěti kontinentů (3).
Limity, o nichž je řeč, navrhla v září na zakázku Evropské komise německá konzultační firma BiPRO. Výbor pro odpadové hospodářství (Waste Management Committee) složený ze zástupců ministerstev členských zemí EU by měl do konce roku 2005 připravit rozhodnutí o limitech pro obsah čtrnácti perzistentních organických látek v odpadech. „Cílem stanovení těchto limitů bylo eliminovat nebezpečné látky v odpadech a zabránit tak další kontaminaci životního prostředí a potravních řetězců. Měl to být prostředek, jak dosáhnout naplnění požadavků Stockholmské úmluvy. To se však zatím nepodařilo. Navržené limity degradují Stockholmskou úmluvu na bezzubý nástroj,“ okomentoval situaci mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Firma BiPRO navrhla vždy po dvou limitech pro čtyři základní skupiny POPs: dioxiny (PCDD/Fs), polychlorované bifenyly, POPs pesticidy a ostatní POPs. Limit minimálního obsahu POPs stanovuje, od kdy nelze například odpad volně použít (třeba na stavbách). Maximální přípustný limit POPs stanovuje, od jaké úrovně obsahu těchto látek je nutné, aby odpad bez výjimky prošel procesem dekontaminace. Odpady mezi těmito dvěma hranicemi mohou podle doporučení studie být za určitých podmínek uloženy například na skládkách, pokud to bude příslušný stát považovat za ekologicky nejvhodnější způsob.

„Člověk má dojem, jako by autoři limitů nevěděli, co jsou perzistentní organické látky zač a jak působí na člověka. Například v anglickém Newcastlu byla na vybudování pěší stezky použita směs popílku a popela ze spalovny, která obsahovala o řád nižší koncentrace dioxinů než nejnižší limit navržený firmou BiPRO. Ve vejcích domácí drůbeže byly poté naměřeny takové koncentrace dioxinů, které desetinásobně překročily evropskou normu. To je pro perzistentní organické látky typické,“ vysvětlil Ralph A. Ryder z anglické organizace Communities Against Toxics, která signovala dopis evropským politikům.

Podle mluvčího Arniky Marka Jehličky však není nutné chodit pro příklady do Anglie. „Arnika odhalila počátkem listopadu podobný případ použití směsi popela a popílku ze spalovny odpadů s vysokými koncentracemi toxických dioxinů a dalších POPs na výstavbu cyklostezky v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory v České republice. Dodavatel této směsi, liberecká spalovna Termizo, se hájí limity navrženými právě firmou BiPRO. Její směs totiž dosahuje desetiny navrženého minimálního limitu pro POPs v odpadech. Limity tedy zohledňují především zájmy spaloven a chemického průmyslu, místo aby sloužily svému účelu – tedy ochraně lidí před účinky POPs. Pokud budou limity takto přijaty, můžeme se těšit na to, že mnoho dalších stezek bude postaveno z toxických popílků,“ řekl Jehlička

Dalším transparentním příkladem je toxická suť ze Spolany Neratovice, která v této chvíli prochází složitým dekontaminačním procesem za 2,7 miliardy korun. „Kdyby již platily limity navržené firmou BiPRO, mohla by Spolana tuto suť za určitých podmínek prostě vyvézt na skládku a dál se o ni nestarat,“ uvedl Jehlička.

Nevládní organizace se proti limitům již ohradily. Firma BiPRO ale jejich připomínky při zpracování studie zcela ignorovala. Pracovní skupina pro dioxiny, PCB a odpady sítě IPEN proto iniciovala dopis adresovaný předsedovi Evropské komise José Manueli Barrosovi a dvěma komisařům. Dopis byl odeslaný v tomto týdnu také na vědomí ministrům životního prostředí členských zemí. Nevládní organizace v něm také kritizují, že celý proces přípravy limitů nebyl dostatečně otevřený veřejné diskusi.

„Navržené limity v mnoha případech podkopávají i přísnější legislativu platnou nyní v členských státech EU (například v Rakousku, České republice či Německu) a jsou mnohem mírnější než srovnatelné limity pro POPs v USA,“ píše se mimo jiné v dopise.

"Pokud projdou benevolentní limity pro obsah POPs v odpadech v Evropě, bude to mít dopad na celý svět. Evropská unie, a ne USA, se tak může paradoxně stát tím, kdo znehodnotí Stockholmskou úmluvu, jež by měla chránit svět před vysoce nebezpečnými toxickými látkami. Apelujeme proto na evropské politiky, aby to nepřipustili," uzavřel Petrlík.

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,vratislav.voznik@arnika.org, tel. 222 781 471, 606 727 942

Banner-stika

Sledujte nás:
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu