Není asi žádným překvapením, že v dlouhodobém horizontu řeky nejlépe ochrání lidé, kteří žijí jejich okolí. Velké nevládní organizace proto v posledních desetiletích rozvinuly nejrůznější schémata podpory právě takových místních skupin. Ať už se těmto schématům a skupinám říká jakkoli – nejčastěji adopce řek, strážci řek nebo patroni potoků – princip je podobný. V Moldavsku jsme takto podpořili celkem 5 místních skupin na obou březích Dněstru.
Po vyhledání a kontaktování vhodných partnerů jsme podpořili jejich činnost drobným finančním příspěvkem a zprostředkovali výměnu zkušeností mezi nimi. A co se tedy za jediný rok podařilo udělat?
V údolí řeky Baltaty místní dobrovolníci zalesnili celkem 4,3 hektary – vysadili přitom více než 7 000 stromů. Opravili také nesprávné označení řek na mostech v okolí obce Balabanesti, aby obyvatelé věděli, u které řeky vlastně bydlí.
V přírodní rezervaci Tsipava místní skupinka vyrobila a instalovala základní informační tabule, které zde dosud chyběli, a návštěvnický ruch zde byl zcela neregulovaný.
U řeky Camenca lidé ze stejnojmenné obce vyhledali ve svazích zanikající prameny a upravili je tak, aby z nich místní i turisté mohli nabírat vodu k osvěžení, a prameny přitom neutrpěly pohybem lidí.
V rezervaci Jagorlik na levém břehu Dněstru dobrovolníci vysadili tisíce naklíčených žaludů na odlesněných březích Dněstru a rozmístili 20 hnízd pro vodní ptáky. Přirozená hnízda jsou totiž často ničena v důsledku manipulace na přehradách velkých vodních elektrárnách výše po toku, a tak tato aktivita pomáhá ptákům přežít.
Na levém břehu Dněstru v Suché Rybnici ještě skupina přátel přírody (v místním jazyce se zkratkou DŽiP) vysadila 140 stromů ve vodoochranném pásmu místní říčky a sbírala odpadky u pramenů v nedalekém Stroenci.
Pro členy všech podpořených skupin jsme pak zorganizovali prosincové setkání v rezervaci Jagorlik, kde si vzájemně představili své aktivity a vyměnili zkušenosti a znalosti.
Jaká je situace malých řek v Moldavsku? (podívejte se na video)
