Sdružení Arnika a organizace Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (AWHHE) ve spolupráci s kanceláří OSCE pořádaly 31. května v Jerevanu mezinárodní workshop k 10. výročí ratifikace Stockholmské úmluvy. Cílem bylo připomenout si význam této konvence omezující persistentní organické látky a současně představit výsledky společného česko-arménského projektu, podpořeného z prostředků Evropské unie.
Globální dohodu o ochraně lidského zdraví a životního prostředí před vysoce nebezpečnými toxickými látkami ratifikovala Arménie v říjnu 2003. Projekt, který byl zahájen v loňském roce, má pomoci Arménii zavést tuto smlouvu do praxe. Jeho cílem je podpořit zemědělské komunity v několika arménských regionech a usnadnit jejich přechod na udržitelné zemědělství. Technická řešení mají přispět ke snížení kontaminace pesticidy a perzistentními organickými látkami na několika "horkých místech".
Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady z Arniky, představil na konferenci výsledky analýz 57 vzorků vzduchu, půdy apod. získaných na 5 lokalitách: na staré skládce v Nubarashenu, ve třech bývalých skladech pesticidů v Jraratu, Echmiadzinu a Masisu a na jedné skládce odpadu z výroby s obsahem mědi v Alaverdi. Proveden byl také rozbor stavu a možných rizik, kterým jsou vystaveni lidé v okolí těchto lokalit, stejně jako průzkum úrovně kontaminace potravního řetězce. "V lokalitách, kde byly skladovány staré pesticidy, odhalily analýzy DDT. Nejvážnějším zjištěním byly staré zásoby DDT v Jjaratu. DDT a další pesticidy stejně jako dioxiny byly nalezeny také ve vzorcích potravin," řekl Jindřich Petrlík z Arniky.
V diskusi o možných řešených dekontaminace horkých míst Jindřich Petrlík poznamenal, že je nezbytné zabývat se kontaminací zodpovědně, nedovolit další ohrožení veřejného zdraví a životního prostředí. „Měly by být použity nespalovací technologie, které nezpůsobí další znečištění životního prostředí. Existují také různá jednoduchá krátkodobá opatření k omezení rizik jako je umístění plotů kolem znečištěných lokalit nebo konec používání znečištěných budov pro skladování v současnosti hnojiv a pesticidů," zdůraznil Petrlík.
AWHHE i Arnika věří, že jen spolupráce nevládních organizací, vládních orgánů a expertů může přinést udržitelné řešení. AWHHE vytvořilo síť arménských občanských sdružení a informační centrum pro chemickou bezpečnost. "Chemická kontaminace může znehodnotit kvalitu vody a půdy. Chceme-li prolomit tento bludný kruh závislosti, je nutné prostřednictvím osvětové činnosti a podpoře alternativ pomoci občanům bojovat za svá práva," řekla Elena Manvelyan, předsedkyně AWHHE.
Hlavním dárcem projektu nazvaného „Zlepšování chemické bezpečnosti jako příspěvek k řešení sociálních problémů ve venkovských oblastech Arménie" (Scaling up Experience in Improvement of Chemical Safety to Contribute to Poverty Reduction in Rural Armenia) je Evropská komise. Dalšími podporovateli jsou Globální fond životního prostředí (Global Environmental Facility) prostřednictvím Rozvojového programu OSN (UNDP), Global Greengrants Fund, síť IPEN, organizace Ženy v Evropě pro společnou budoucnost (WECF) a Česká rozvojová agentura. Konference je organizována také s dílčí podporou kanceláře Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) v Jerevanu.
Tisková zpráva v angličtině (Press Release in English) 49.62 Kb
Fotogalerie z konference
Další tiskové zprávy:
Čeští odborníci odhalili v Arménii staré zásoby DDT. Nyní pomohou prosadit jejich likvidaci.
30. listopadu 2010
Fotogalerie z odběru vzorků v Arménii
24. - 27. července 2010
Češi a Arméni zahájili spolupráci na prevenci rizik spojených se starými nespotřebovanými pesticidy
31. března 2010
