Dopady historického těžebního průmyslu jsou cítit v mnoha arménských regionech, počínaje zjizvením krajiny, přes zdraví místních obyvatel, až po sociální život komunit. 22. prosince 2025 jsme společně s arménskými partnery Center for Community Mobilisation and Support (CCMS) a EcoLur usedli k “jednomu stolu” a společně se zaměřili na to, jak se s tímto dědictvím vyrovnat a kde hledat cesty k udržitelnější budoucnosti.
K naší diskusi se připojilo více než 25 účastníků mezi nimiž byli ekologičtí aktivisté, členové environmentální koalice i obyvatelé regionů zasažených těžbou. Právě díky široké škále účastníků jsme mohli hledat efektivní cesty, jak propojit vědecké poznatky se zkušenostmi z terénu, aby transformace průmyslových oblastí byla nejen ekologická, ale i sociálně spravedlivá. České zkušenosti slouží jako inspirace pro arménské partnery, kteří hledají vlastní model spravedlivé změny.
Vědecký pohled: rizika odkládání i role EU
Úvodní příspěvek přednesla Mgr. Zuzana V. Harmáčková, Ph.D., vedoucí Oddělení sociálně-ekologické analýzy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Zaměřila se na to, jaké sociálně-ekologické riziko představuje odkládání transformace těžebních regionů. Zdůraznila význam práce s daty, scénáři a mezioborovým výzkumem, které pomáhají rozhodovat o strategickém směřování regionů. Přiblížila i roli Evropské unie, jež ve svých politikách prosazuje koncept spravedlivé transformace tak, aby hospodářské změny braly v potaz nejen ekologické, ale i sociální aspekty. Zuzana Harmáčková nezapomněla akcentovat význam mezinárodní spolupráce mezi vědci, politiky i komunitami, jako například v rámci platformy IPBES, jejíž činnosti se dlouhodobě účastní.
Zkušenost z terénu: práce s lidmi a překážky systému
Praktický pohled doplnil Petr Globočník, sociální pracovník a zastupitel města Litvínov, který působí v severočeské lokalitě Janov, tedy v kraji ovlivněném těžbou hnědého uhlí. Na příkladu svého regionu ukázal, jak ekologické problémy nezůstávají osamoceny, ale prolínají se se sociálními výzvami každodenního života. Připomněl důležitou roli komunitních center a lokálních iniciativ, jejichž kulturní aktivity mohou posilovat soudržnost a motivovat obyvatele k aktivní účasti na proměně svého okolí. Otevřeně pojmenoval také institucionální bariéry, mezi něž neodmyslitelně patří složitá komunikaci s úřady, omezené pravomoci obcí či chybějící dlouhodobá politická podpora.
Společné výzvy i inspirace
V následné diskusi se arménští účastníci zajímali o to, jak české zkušenosti přenést do svých regionů, jakou roli má hrát stát a jak lze lépe chránit zdraví obyvatel v oblastech zasažených těžbou. Z debaty vyplynulo, že i přes rozdílné podmínky jsou společné výzvy univerzální a rámcuje je potřeba účasti veřejnosti a dlouhodobého plánování.
Krok k hlubší spolupráci
Seminář „Spravedlivá transformace“ se stal dalším článkem v dlouhodobé spolupráci mezi českými a arménskými organizacemi. Propojil vědecké přístupy, praktické zkušenosti i hlas místních komunit a potvrdil, že právě mezioborový dialog je klíčem k hledání spravedlivějších a udržitelnějších forem rozvoje. Těmto otázkám jsme se věnovali v rámci projektu Ekologická transformace těžebních oblastí Arménie, financovaného Ministerstvem zahraničních věcí ČR z Programu transformační spolupráce.
Záznam semináře je dostupný zde: https://youtu.be/2TLnD6-8LFw?si=T2mAu7Ab6lP3hHzb
