V gumě guar, kterou od indické společnosti India Glycols Ltd. dovezla a v Evropě dále distribuovala firma Unipektin, se objevily vysoké koncentrace dioxinů a pesticidu pentachlorfenol. Guma guar se přitom přidává do různých potravin jako zahušťovadlo, změkčovadlo či stabilizátor pod označením E412. Můžeme se s ní setkat v jogurtech, zmrzlině, měkkých sýrech, chlebu, těstovinách, šunce, párcích, zpracovaných rybách a v pekárenských výrobcích. Používá se také v krmivech pro zvířata. Informace o její přítomnosti ve výrobku by měla obsahovat etiketa na potravinách anebo v příbalovém letáku. Tento článek přináší některé zajímavé doplňující informace k tomuto případu.
Nejvyšší koncentrace dioxinů v guarové gumě naměřená německými laboratořemi byla podle federálních úřadů až 738 pg WHO-TEQ/g (v novinových článcích se většinou objevuje hodnota přesahující 400 pg WHO-TEQ/g). Limit, se kterým koncentrace dioxinů v guaru Evropská komise srovnává je 0,75 pg WHO-TEQ/g. Pokud bychom přepočetli zátěž, kterou představuje 100 kg kontaminované guarové gumy v této míře, došli bychom k alarmujícím číslům. Budeme uvažovat doporučený tolerovatelný týdenní přívod dioxinů doporučený vědci (viz Dioxiny v potravinách) na úrovni 14 pg WHO-TEQ/kg tělesné hmotnosti za týden. 100 kg guarové gumy by naplnilo tento tolerovatelný týdenní příjem pro 1200 až 75 tisíc dospělých lidí (uvažujeme váhu 70 kg). Ovšem pro dvouleté děti vážící dejme tomu 12 kg už 100 kg kontaminovaného guaru naplní tolerovatelný týdenní příjem dioxinů pro 7 až 440 tisíc. Přestože jde o zjednodušený výpočet, ukazuje, že to jsou právě děti, které mohou být vystaveny zvýšenému riziku. Musíme vzít v potaz, že dioxiny se do našeho těla dostávají také z jiných potravin. Jeho posouzení by mělo být v podobných případech zpracováno.
Hladiny dioxinů zjištěné v guaru jsou tedy velice vysoké i přesto, že se používá jako přísada do potravin a tím se celková koncentrace dioxinů ve výsledné potravině výrazně naředí. Srovnatelně nebezpečné použití guaru kontaminovaného dioxiny může být v krmivu pro zvířata, protože u nich dochází k bioakumulaci dioxinů a maso či mléčné výrobky od zvířat, která by takto kontaminované krmivo pozřela by tak mohlo být významně kontaminováno. Ukazují to případy z uplynulých deseti let, kdy relativně nízké koncentrace dioxinů v krmivu vedly k jejich vysokým hodnotám v mase a mléčných výrobcích. Pro srovnání se podívejte na tabulku 1 v závěru u textu.
Zatím se věnuje velká pozornost hlavně vysokému obsahu dioxinů, ale ani koncentrace pentachlorfenolu 4 – 80 mg/kg v guarové gumě dovezené z Indie není zrovna nízká (2). Evropská komise je srovnává s navrhovaným, ale dosud neschváleným, limitem pro EU v potravinách a krmivech 0,01 mg/kg. Výskyt obou škodlivých látek zjevně souvisí, protože pentachlorfenol používaný jako pesticid bývá dioxiny znečištěn.
Složení dioxinů vyskytujících se jako příměs v pentachlorfenolu je celkem typická a dá se na základě rozborů dobře poznat. Převažují polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany s osmi atomy chlóru a v menší míře pak i se sedmi atomy chlóru, méněchlorované dioxiny a furany ze sedmnácti toxických se v pentachlorfenolu téměř nenajdou. Zcela dominantní je přitom zastoupení oktachlordibenzo-p-dioxinu (viz obrázek 3).
Dioxiny vznikají jako nezamýšlený vedlejší produkt při výrobě pentachlorfenolu. Stávalo se to i ve Spolaně Neratovice a dioxiny byly přítomny jako příměs také v pentachlorfenolu, který dříve tato chemička vyráběla. Řada z nás si jistě pamatuje přípravek proti červotočům pentalidol, který obsahoval i pentachlorfenol, ale také DDT.
(Článek vznikl 12. srpna 2007, v záhlaví je datum jeho poslední aktualizace)
Odkazy na další zdroje informací
Dioxiny a jim podobné látky v potravinách (rozcestník s dalšími odkazy na stránkách "Dioxiny")Arnika žádá ministra zemědělství o zpřístupnění informací o nebezpečnosti potravin (tisková zpráva Arniky, 14. srpna 2007)
Reakce MZe na otevřený dopis sdružení Arnika (tisková zpráva MZe, 15. srpna 2007)
Nebezpečí v potravinách. Úřady zaspaly. (článek v Denících Bohemia, 11. srpna 2007)
Stránky Deníků Bohemia věnované skandálu (obsahují sérii článků věnovanou problému)
Potravinářská inspekce šetří nález dioxinu v přídatné látce z Indie (tisková zpráva Státní zemědělské a potravinářské inspekce - SZPI, 10. srpna 2007)
Potravinářská inspekce šetří případ kontaminované přídatné látky E 412 (doplnění tiskové zprávy SZPI, 11. srpna 2007)
Zdravotní rizika kvůli kontaminované látce E412 v Česku nehrozí (doplnění tiskové zprávy SZPI, 13. srpna 2007)
Potravinářská inspekce upozorňuje spotřebitele na potenciálně nebezpečný sojový nápoj (tisková zpráva SZPI, 14. srpna 2007)
Potravinářská inspekce upozorňuje spotřebitele na jogurty, které mohou obsahovat kontaminovanou látku E412 (tisková zpráva SZPI, 14. srpna 2007)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce upozorňuje spotřebitele na zjištění společnosti Hügli Food, s.r.o. (tisková zpráva SZPI, 17. srpna 2007)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje o výsledku analýz vzorků guarové gumy E 412 (tisková zpráva SZPI, 17. srpna 2007)
EU Dioxin Alert May Hit India's Guar Gum Exports (zpráva Agentury Reuters, 9. srpna 2007, anglicky)
Unipektin - press releases on guar gum contamination (tiskové zprávy firmy Unipektin a India Glycols Ltd., anglicky)
Guar: Fragen und Antworten (Guar: otázky a odpovědi - v němčině na stránkách švýcarského ministerstva zdravotnictví)
Chronologie des BVL zu Dioxin und Pentachlorphenol in Guarkernmehl. (chronologie případu na stránkách německého Spolkového ministerstva pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin - v němčině, obsahuje zřejmě nejvíce informací a dat)
Slovenský systém rychlého upozornění na nebezpečné potraviny a krmiva - RASFF (výčet všech upozornění na nebezpečné potraviny v rámci EU)
Rapid Alert System for Food and Feed (RASFF) - Introduction (základní informace o evropském Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, anglicky i dalšími jazyky, česky však ne)
Maximum levels set for dioxins and PCBs in feed and food (tisková zpráva Evropské komise o stanovení maximálních limitů pro dioxiny a PCB v potravinách, 3. února 2006, anglicky, německy a francouzsky)
Přílohy
Obrázky:
Tabulky:
Tabulka 1: Koncentrace dioxinů v potravinách a krmivech v souvislosti s „dioxinovými“ skandály
| Měsíc/rok | Potravina / krmivo | Maximální koncentrace v pg/g* | Země, kde skandál začal | Původ potraviny / krmiva | Zdroj informace o koncentracích |
| 1998 | Lisovaná citrusová dužnina jako krmivo | 5,8 – 7,4 I-TEQ | Německo | Brazílie | Malisch 1998 |
| 05-08/1999 | Slepičí vejce | 713 I-TEQ (na gram tuku) | Belgie | Belgie | Larebeke et al. 2001 |
| 05-08/1999 | Drůbeží maso | 2613 I-TEQ (na gram tuku) | Belgie | Belgie | Bernard, Hermans et al. 1999, Larebeke et al. 2001 |
| 1999 - 2000 | Vejce doma chované drůbeže** | 0,4 – 56 WHO-TEQ (na gram tuku) | Velká Británie | Velká Británie | Pless-Mulloli 2003 |
| 11/2004 | Brambory jako krmivo*** | 5,23 – 28,3 WHO-TEQ | Nizozemí | Německo | Alert Notification 2004.555 – add31 |
| 07-08/2007 | Guma guar | 12 - 738 WHO-TEQ | Německo | Indie | BVL 2007 |
WHO-TEQ – toxický ekvivalent podle WHO
I-TEQ – mezinárodní toxický ekvivalent
*Údaje udávané v různých toxických ekvivalentech se mohou lišit a lze je přepočítat pouze při znalosti absolutních hodnot koncentrací jednotlivých kongenerů polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F), které se ovšem většinou zveřejňují jen v odborných článcích a ani to neplatí pro všechny případy.
**Šlo o případ, kdy byli ovlivněni především obyvatelé Newcastlu pěstující drůbež na pozemcích, v jejichž okolí byl použit na vybudování pěších cest popílek ze spalovny odpadů v Bykeru vysoce kontaminovaný dioxiny. Podobné použití jsme zaznamenali také u nás v případě směsi popela a popílku ze spalovny v Liberci.
***Brambory byly myty jílem kontaminovaným dioxiny v koncentracích v řádu stovek pg WHO-TEQ/g jílu. Původ jílu i brambor byl v Německu, kontaminace se týkala hlavně prasečích farem v Nizozemí.
Tabulka 2: Přehled hlášení systému rychlého upozornění na nebezpečné potraviny (RASFF) a krmiva týkající se dioxinů za první polovinu roku 2007. Zdroj: Státní veterinární správa Slovenské republiky -
http://www.svssr.sk/sk/spotrebitel/rapidalert.asp?cmd=resetall&roky=2007&typy=3.
| Datum hlášení | Typ, název výrobku | Důvod hlášení | Země hlášení | Země původu |
| 17. 1. | játra z atlantické tresky (Gadus morua) v konzervě | dioxiny | Německo | Polsko |
| 23. 3. | síran měďnatý | dioxiny | Evropská komise | Čína |
| 23. 4. | uzená tresčí játra v oleji | dioxiny (113 pg WHO-TEQ/g) | Německo | Dánsko |
| 8. 5. | tresčí játra v oleji | dioxiny (76.5; 36 pg WHO-TEQ/g) | Německo | Polsko přes Estonsko |
| 25. 7. | kousky tresčích játer ve vlastní šťávě | dioxiny ( v játrech mezi 4.24 a 11.2) v oleji (mezi 11.2 a 22 pg WHO-TEQ/g) a dioxinům podobné PCB | Německo | Polsko přes Estonsko |
| 25. 7. | depolymerizovaná guarová guma | dioxiny (406 pg WHO TEQ/g) a pentachlorfenol (4 mg/kg - ppm) | Evropská komise | Indie přes Švýcarsko |
| 3. 8. | tresčí játra ve vlastní šťávě | dioxiny (43.35 pg WHO TEQ/g) | Rakousko | Polsko přes Dánsko |
| 3. 8. | tresčí játra ve vlastní šťávě | dioxiny (66.78 pg WHO TEQ/g) | Rakousko | Polsko přes Německo |
Poznámky:
(1) Plným názvem jde o dvě skupiny chemických látek polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Je jich 210, ale při analýzách se často sleduje jen 17 nejvíce toxických. Více informací o nich najdete na /dioxiny-pcdd-pcdf anebo na http://www.dioxin.cz.
(2) Informace o pentachlorfenolu najdete na
/pentachlorfenol-pecp.
Použité zdroje informací:
Bernard, A., Hermans, C., Broeckaert, F., De Poorter, G., De Cock, A. and Houins, G. 1999: Food contamination by PCBs and dioxins. Nature 401(6750): 231-232.
BVL (Bundesamt für Verbraucherschutz und Lebensmittelsicherheit) 2007: Chronologie des BVL zu Dioxin und Pentachlorphenol in Guarkernmehl.
http://www.bvl.bund.de/cln_027/nn_495478/DE/08__PresseInfothek/
Larebeke, N. van, Hens, L., Schepens, P., Covaci, A., Baeyens, J., Everaert, K., Bernheim, J. L., Vlietinck, R., Poorter, G. De 2001: The Belgian PCB and Dioxin Incident of January–June 1999: Exposure Data and Potential Impact on Health. Environmental Health Perspectives, Volume 109, Number 3, March 2001, pp 265 - 273.
Malisch, R. 1998: Increase of PCDD/F-Contamination of milk and butter in Germany by use of contaminated citrus pulps as component in feed. Organohalogen Compd. 38, 65-70.
Pless-Mulloli, T., Air, V., Schilling, B., Paepke, O., Foster, K. 2003: Follow-up Assessment of PCDD/F in Eggs from Newcastle Allotments. University of Newcastle, Ergo, Newcastle City Council, July 2003.
(Článek vznikl 12. srpna 2007, v záhlaví je datum jeho poslední aktualizace)
