V Ženevě se v těchto dnech koná významná schůzka Basilejské, Rotterdamské a Stockholmské úmluvy. Arnika zde ve spolupráci s mezinárodní sítí IPEN v pondělí 6. června uspořádala doprovodnou akci, která měla delegátům pomoci pochopit problematiku perzistentních organických látek (POPs) a jejich dopadu na globální oběhové hospodářství.
Cílem této doprovodné akce bylo odpovědět na otázku, kdy je recyklace odpadů prospěšná pro životní prostředí a kdy může vést k recyklaci odpadů s obsahem POPs, který není podle Stockholmské úmluvy přípustný. Zabývali jsme se také otázkou přeshraničního pohybu odpadů obsahujících POPs a definicí tzv. „hladiny nízkého obsahu POPs“. Představili jsme také možnosti, jak nakládat s odpady POPs způsobem, který minimalizuje škody na zdraví a životním prostředí.
Na akci vystoupili zástupci občanské společnosti (Jindřich Petrlík - Arnika/IPEN; Semia Gharbi - AEEFG; Gilbert Kuepouo - CREPD; Lee Bell - IPEN), akademické obce (Roland Weber - POPs Environmental Consulting) a delegací zemí, na které obchod s nebezpečnými odpady tvrdě dopadá (Mohammed Oglah Hussein Khashashneh - prezident Rotterdamské úmluvy, Jordánsko; Lamin Jaiteh - Národní agentura pro životní prostředí, Gambie; Roger Baro – Ministerstvo životního prostředí, Burkina Faso; Ameera Ahmed Gouda - Ministerstvo životního prostředí, Egypt).
Na akci jsme také představili dvě nové studie. První z nich byla recenzovaný článek publikovaný v časopise Emerging Contaminants, který ukázal, že v téměř 90 % zkoumaných oblastech překračují hladiny dioxinů a dioxinům podobných PCB ve vejcích z volného chovu evropské limity pro potraviny. Druhá prezentovaná studie se týkala bromovaných zpomalovačů hoření (BFR) ve výrobcích z recyklovaných plastů v jedenácti arabských a afrických zemích. Tato studie ukazuje, že BFR regulované Stockholmskou úmluvou lze nalézt ve výrobcích dostupných na trhu v Africe a arabském regionu, podobně jako to bylo už dříve prokázáno v jiných zemích.
