Evropská unie v posledních letech vybudovala soubor pravidel, která mají chránit klima, přírodu a naše zdraví. Jenže teď hrozí, že se tato ochrana začne pod tlakem průmyslových a zemědělských lobby nenápadně rozpadat. Evropská komise mluví o „zlepšení regulace“ a „zvýšení konkurenceschopnosti“. Ve skutečnosti jde o postupné oslabování ekologické legislativy, která byla zavedena na základě odborných stanovisek.
Na první pohled to zní nevinně – méně byrokracie, jednodušší procesy, větší volnost pro podnikání. Ale v praxi to znamená, že dlouho budované mechanismy ochrany přírody budou ztrácet účinnost. A my se můžeme ocitnout v situaci, kdy zákony existují jen na papíře, ale jejich dopad je minimální. Příkladem může být například Nařízení o obnově přírody, které mělo být vlajkovou lodí ochrany biodiverzity. Stanovilo cíle pro obnovu ekosystémů – od mokřadů po rašeliniště – a mělo vést k tomu, že do roku 2030 bude v EU obnoveno nejméně 30 % poškozených biotopů. Jenže po politických bitvách zůstalo z ambice jen torzo. Termíny se posunuly, závazky oslabily a přibylo tolik výjimek, že členské státy mají dnes v zásadě volnou ruku, zda se do obnovy vůbec pustí.
Podobně problematicky se zachází s Nařízením proti odlesňování. To mělo zajistit, aby se na evropský trh nedostávaly produkty spojené s kácením tropických lesů – například káva, kakao nebo dřevo. Jenže i tady se ozývají požadavky na „zjednodušení“. Návrhy jako označení celých států za „nulové riziko“ by otevřely obrovské skuliny, kterými by mohly proudit produkty z rizikových oblastí. To by v praxi zmařilo smysl celého zákona.
Nejde jen o nové zákony
Tento trend se však netýká jen nových předpisů. Hrozí i oslabení stávajících pravidel – od směrnice o průmyslových emisích po regulaci pesticidů. Pro spotřebitele je také špatnou zprávou návrh revize kosmetické legislativy, která má upravit přísný zákaz karcinogenů, mutagenů a reprodukčních toxických látek v kosmetických přípravcích tak, aby platilo daleko více výjimek. Karcinogeny se tak mohou ocitnout v produktech, které ženy, dívky či teenageři denně nanášejí na svoji pokožku. To je nejen jasné porušení stávajícího zákazu, ale také v rozporu s tvrzením Komise, že návrh pouze „předkládá cílené technické úpravy“, zatímco „obecný přístup příslušných právních předpisů zůstává nezměněn“.
Krátkodobé pohodlí velkých hráčů tak dostává přednost před dlouhodobým zdravím planety i lidí. Pod tlakem je dokonce i legislativa o firemní udržitelnosti (CSRD, CSDDD, Green Taxonomy). Pokud by došlo ke škrtům, zůstane z dnešních zhruba 45 tisíc firem povinných k reportování jen kolem deseti tisíc. Evropská centrální banka přitom varuje, že bez těchto dat se finanční systém stane zranitelnějším, což poškodí jak společnosti, tak investory.
Co je v sázce a můžu se ozvat?
Pokud EU skutečně ustoupí od plánovaných legislativních kroků, nebude schopná naplnit závazky Pařížské dohody. Biodiverzita bude dál mizet, kvalita vody a půdy se bude zhoršovat a ekonomika, která stojí na zdravých ekosystémech, se oslabí. Skutečné zjednodušování by mělo znamenat rychlejší a efektivnější ochranu. Ne její tichý pohřeb. Dobrou zprávou je, že občané mají možnost do debaty zasáhnout. Zelený kruh, sdružení ekologických organizací, spustil nástroj, díky kterému může kdokoli snadno poslat svůj nesouhlas s omezováním ekologické legislativy přímo českým europoslancům. Najdete ho ZDE.
Pokud vám záleží na zdravé krajině, čisté vodě a férové budoucnosti, využijte tu možnost. Každý hlas se počítá.
