V roce 2021 plánovaly evropské korporace vyvézt více než 13 200 tun zakázaných pesticidů, obsahujících asi 2 930 tun neonikotinoidních účinných látek thiamethoxam, imidakloprid nebo klothianidin.
Informace publikovali investigativní novináři z webů Unearthed a Public Eye, kteří se zaměřili poprvé od roku 2018, kdy EU zakázala veškeré venkovní používání těchto chemických látek ve svých zemědělských podnicích, na roční množství vývozu těchto látek. Podle právního předpisu Evropské unie, který reguluje vývoz zakázaných chemických látek, totiž musí evropské korporace oznámit vývoz zakázaných pesticidů a tyto informace jsou pak poskytnuty dovážejícím zemím
Chemický kolonialismus
Drtivá většina zakázaného vývozu neonikotinů z Evropské unie, tedy 86 % hmotnosti, byla určena pro země s nízkými nebo středními příjmy, kde podle agentur OSN představuje nebezpečné používání pesticidů největší riziko. Odborníci i environmentalistické organizace proto označili rozsah tohoto obchodu za "ohromující" a vyzvali k okamžitému ukončení "nepřijatelného a nemorálního" vývozu pesticidů, jejichž použití je v EU zakázáno.
"Lidstvo závisí na ekologické rovnováze, zachování biologické rozmanitosti a zdraví lidí ve všech zemích," uvedla Karen Friedrichová, výzkumná pracovnice brazilské Nadace Oswalda Cruze (Fiocruz), institutu pro výzkum vědy, technologií a zdraví. "Proto je vývoz pesticidů, které jsou na vašem území zakázány, kromě toho, že je nespravedlivý, také nerozumný, protože škody se projeví i v Evropské unii."
"Prodej toxických látek, které jsou vysoce nebezpečné pro lidské zdraví a opylující hmyz, považujeme za akt agrese, ekocidy a porušování lidských práv," dodal tajemník Argentinské včelařské společnosti (SADA) Pedro Kaufmann pro Unearthed a Public Eye. Podle něj neonikotinoidy představují "vážnou hrozbu pro naši potravinovou bezpečnost", která "devastuje světovou populaci opylovačů".
Mezi pět hlavních destinací vývozu v Evropě zakázaných neonikotinoidů patří ještě Ukrajina, Indonésie, Jihoafrická republika a Argentina. V té včelaři odhadují, že za posledních deset let přišli o 30 % včelstev. Argentinská včelařská společnost (SADA) proto vyzvala EU, aby "okamžitě zastavila výrobu těchto vysoce nebezpečných chemických látek".
Dovážející země s nižšími zdroji totiž často nemají prostředky na vyhodnocení a regulaci nebezpečných pesticidů. Odborníci proto varují před zhroucením globálních ekosystémů a zdůrazňují nutnost rychlého a rázného jednání k omezení úpadku opylovačů.
Novináři z Unearthed a Public Eye identifikovali 17 společností zapojených do vývozu zakázaných pesticidů z Evropské unie. Absolutně největším vývozcem je chemický gigant Syngenta, který má sice čínské majitele, ale sídlí ve Švýcarsku. Plánovaný vývoz dceřiných společností Syngenty představoval více než tři čtvrtiny celkového vývozu z EU a zahrnoval vývoz pesticidů do Brazílie v množství, které by stačilo na postřik celé plochy Nového Zélandu. Brazílie je přitom země, která je díky svým deštným pralesům považována za zemi s největší biologickou rozmanitostí v Evropě. Zároveň je však také zemí s největším trhem s nebezpečnými pesticidy a insekticidy.
Korporace nebezpečí zlehčují, odborníci ho potvrzují
Mezi další hlavní vývozce nebezpečných chemikálií mimo EU je německá agrochemická a farmaceutická akciová společnost Bayer, která v roce 2021 oznámila jejich vývoz do 51 zemí světa. Podle jejich mluvčího však o žádný problém nejde. "Společnost Bayer se zavázala k bezpečnému a udržitelnému používání svých výrobků a neonikotinoidy se již dlouho používají bezpečně, pokud jsou používány v souladu s pokyny na etiketě," uvedl podle Public Eye a naznačil, že rozdílné "hodnocení bezpečnosti" udělované insekticidům v různých částech světa odráží "místní potřeby zemědělců". Dodal také, že společnost Bayer podporuje "schvalovací procesy, které se řídí vysokými vědecky podloženými standardy".
Vědci zabývající se vlivem pesticidů na biologickou rozmanitost však odmítají, že by tyto látky mohly být používány bezpečně. Podle Jeana-Marca Bonmatina, odborníka na vliv pesticidů z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum a místopředsedy pracovní skupiny pro systémové pesticidy, uvedl, že hrozba, kterou neonikotinoidy představují pro opylovače, je "obrovská". "Svými dopady je podobně intenzivní jako změna klimatu a postupuje ještě rychleji," řekl v rozhovoru pro weby Unearthed a Public Eye. Úbytek opylovačů je podle něj třeba řešit v "globálním měřítku", aniž by se zapomínalo, že právě "nejchudší země jsou často nejbohatšími zásobárnami biologické rozmanitosti". "Ačkoli existuje mnoho příčin úbytku opylovačů, hlavní podíl na něm mají pesticidy – zejména neonikotinoidy. Teď ale nejde o vyjmenování všechny příčiny úbytku, musíme rychle a rázně jednat, abychom omezili jeho rozsah."
Profesor biologie na univerzitě v Sussexu a odborník na ekologii hmyzu Dave Goulson, pro Unearthed a Public Eye v souvislosti s vlivem neonikotinoidů uvedl, že svět se "nachází v období šestého masového vymírání, při kterém druhy vymírají více než tisícinásobně rychleji, než je přirozené".
Řešení je globální zákaz výroby nebezpečných pesticidů
Některé evropské země již kroky ke snížení vývozu zakázaných pesticidů na národní úrovni přijaly. První takovou zemí se stala v roce 2022 Francie. I když díky tomu vývoz neonikotinoidů výrazně poklesl, nebyl zcela zastaven. Belgie a Německo také plánují zákaz vývozu některých zakázaných pesticidů. Zákaz výroby zakázaných pesticidů na vývoz v EU podporují také vlády Nizozemska a Dánska. Upozorňují však na to, že národní zákaz by měl pouze omezený účinek a efektivnější by bylo opatření na úrovni celé Evropské unie.
Toto řešení doporučují i novináři z Unearthed a Public Eye, protože je zjevné, že vývoz zakázaných pesticidů zůstává problémem, ačkoli některé země přijaly opatření na omezení vývozu na národní úrovni. To totiž nezabrání jednoduchému přesunu vývozu do zemí, které ho nezakazují. Zároveň je podle nich nutné věnovat pozornost vědeckým poznatkům a dostupným údajům ohledně škodlivosti neonikotinoidů a jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
Kdo může za úbytek včelstev?
Díky zjištění investigativců je tak konečně zřejmý celý rozsah obchodu EU s neonikotinoidními chemikáliemi. Ty přitom Evropská unie označila za globální hrozbu pro biologickou rozmanitost a bezpečnost potravin. V únoru 2022 proto přijala regulační opatření, které zakazuje dovoz potravin, obsahujících větší než stopové množství thiamethoxamu nebo klothianidinu. Mimo jiné se v něm uvádí, že existuje "značné množství důkazů, které ukazují, že neonikotinoidy, jako je klotianidin a thiamethoxam, hrají důležitou roli v úbytku včel a dalších opylovačů na celém světě".
Celosvětový úbytek opylovačů, především hmyzu, má přitom závažné důsledky pro zdravou potravinovou nabídku a podle studie způsobuje ročně až půl milionu předčasných úmrtí. Evropská komise proto zahájila konzultace také ohledně zákazu vývozu nebezpečných chemických látek, aby zajistila ochranu opylovačů i mimo EU.
Chemická lobby však tento návrh odmítá a snaží se, aby návrhy Evropské komise nebyly uzákoněny před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024. Některé společnosti, které tyto pesticidy (používané k ochraně plodin před škůdci) vyvážejí, tvrdí, že jsou bezpečné, a argumentují, že zemědělci je potřebují k ochraně výnosů plodin. Podle zastánců zákazu by naopak vyslal důležitý signál a vyvinul tlak na ostatní země, aby následovaly příklad EU.
