Arnika uspořádala v Jihlavě veřejnou diskusi o spalovně a odpadech, které se zúčastnila přibližně stovka občanů. Návštěvníci debaty se například dozvěděli, že stavba spalovny v Jihlavě je stále aktuální. Měla by však mít nižší kapacitu, než o které hovoří současné dostupné dokumenty. Diskutovalo se také o tom, zda Jihlava spalovnu vůbec potřebuje a jestli by o její stavbě měli rozhodovat politici či občané. Z úst odborného lékaře se pak posluchači dozvěděli o vlivech spaloven odpadu na zdraví obyvatel v jejich okolí.
V úvodu debaty se představilo šest pozvaných hostů z řad místních autorit a odborníků svůj pohled na Věc. Pozvání do panelu přijal zástupce kraje Vysočina Zdeněk Chlád, Ing. Katarína Ruschková z odboru životního prostředí jihlavského magistrátu, Ing. Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina, Matěj Man za inciativu jihlavského referenda, odborný lékař MUDr. Miroslav Šuta a také odborník na toxické látky RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
O možnosti stavby spalovny odpadů se na Vysočině a v Jihlavě jedná již několik let. Byly zpracovány drahé koncepce a studie, které nabízejí stavbu velké krajské spalovny odpadů v Jihlavě jako ideální řešení odpadové otázky. Územní plán města Jihlavy se v roce 2014 otevřel stavbě spalovny vytipováním několika lokalit pro její možné umístění. S tím ovšem velmi kontrastuje současný postoj jihlavského magistrátu i kraje Vysočina, jejichž zástupci na diskusi hovořili o tom, že ještě vůbec není jasné, zda Jihlava a kraj spalovnu potřebují.
Arnika před spalovnou dlouhodobě varuje. Ve spalovnách odpad nemizí, jak je často mylně prezentováno. Pouze se jeho hmotnost redukuje přibližně na 30 % původní hmotnosti. Pokud spálíme 100 tun dopadu, 30 tun musíme stejně uložit na skládku. Arnika nabízí alternativní pohled v maximalizaci recyklace a prevence. Pokud by se Jihlava i a kraj Vysočina dokázal v recyklaci a prevenci vzniku odpadu dostat na 70 %, pak zbývá také těch 30 % jako ze spalovny. V České republice v současné době již stojí tři velké spalovny komunálních odpadů (Praha, Liberec a Brno). Brněnská, která je Jihlavě nejblíže, má dlouhodobě volnou kapacitu pro spalování dalšího odpadu. Proč tedy stavět další zařízení na Vysočině, které by mohlo konkurovat třídění a recyklaci.
Magistrát města Jihlavy na diskusi prezentoval mnoho chvályhodných kroků v odpadovém hospodářství, které v současné době dělá. Je to například zavádění sběru bioodpadu, který kompostuje ve vlastní kompostárně s dobrým odbytem na kompost. Dále zavádění pilotního motivačního systému pro občany tak, aby ten kdo poctivě třídí odpad, byl finančně zvýhodněn oproti nezodpovědným občanům, kteří vše sypou do jedné popelnice.
Mnoho dotazů z řad veřejnosti směřovalo i na zástupce inciativy jihlavského referenda Matěje Mana, který objasnil, že pro vypsání referenda je třeba do podzimu 2014 nashromáždit 4200 podpisů obyvatel Jihlavy, kteří referendum o spalovně a odpadech podpoří. Doposud referendum podpořilo asi 1 500 Jihlavanů, kteří nechtějí rozhodování nechat na politicích, ale sami se do něj chtějí přímo zapojit.
Prezentace řečníků z debaty.
| Zdeněk Chlád |  |
Vývoj projektu ISNOV z hlediska Kraje Vysočina. |
| Ing. Zbyněk Bouda | |
Postupy a technologie pro nakládání s odpady v Rakousk. |
| Ing. Katarína Ruschková | |
Odpady Jihlavy. |
| RNDr. Jindřich Petrlík | |
Je spalovna vhodným řešením pro odpady? |
| MUDr. Miroslav Šuta | |
Vliv spaloven na zdraví obyvatel v jejich okolí. |
| Matěj Man | |
Proč právě teď usilujeme o referendum? |
