Kandidáti Arniky na Ropáka 2002

Středočeský kraj: Ing. Pavel Švarc - UNIPETROL - Unipetrol jako hlavní akcionář Spolany Neratovice a Pavel Švarc jako jeho ředitel nese zodpovědnost za úniky toxických látek z tohoto podniku v době srpnových povodní i mimo toto období. UNIPETROL je zodpovědný také za urychlené najíždění výroby provozů chlorové chemie, ve kterých v zápětí došlo k opětovnému úniku chloru. Tristní je také přístup podniku ke starým ekologickým zátěžím. Dosud neudělal nic, aby je dostatečně zmapoval. Ignoroval a ignoruje výzvy ke zjištění znečištění podniku toxickými látkami jako polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany či polychlorované bifenyly. Donedávna odmítal i souvislost znečištění těmito látkami s výrobou chloru, a tedy i PVC. Rozhodnutí UNIPETROLu v případě Spolany opakovaně ignorovala přání, aby bylo zabezpečení chemičky před spuštěním projednáno s veřejností a podrobeno jejím připomínkám. UNIPETROL také neumožnil Spolaně poskytnutí úplné zprávy o únicích toxických látek během srpnových povodní veřejnosti. Prof.Ing. Miroslav Suchánek, CSc. z Vysoké školy chemicko technologické - za dezinformování veřejnosti o dioxinech v souvislosti se Spolanou. Profesor Suchánek například tvrdil, že jedním z hlavních zdrojů dioxinů je kouření cigaret a opakovaně ujišťoval veřejnost o tom, že dioxiny a polychlorované bifenyly nalezené v sedimentech a vodě v okolí Spolany nepocházejí z chemičky. Jako chemik se sice touto oblastí profesně nezabývá, ale musí přinejmenším vědět, že by se před podobným tvrzením měl zabývat podrobnější analýzou výsledků měření a mírou průzkumu vlastního areálu chemičky. Přestože tak neučinil, přesvědčoval jako profesor VŠCHT veřejnost a starosty okolních obcí o tom, že znečištění toxickými látkami nepochází ze Spolany. Otto Fibich - představitel firem REAN a EKOBO - za provozování spalovny nebezpečných odpadů v Lysé v rozporu s požadavky na ochranu životního prostředí a soustavné skladování nebezpečných odpadů pod otevřeným nebem. Dále za skladování odpadů s obsahem vysoce toxických polychlorovaných bifenylů ve skladu v Mratíně bez vědomí starosty obce a veřejnosti. Sklad není určen a zabezpečen pro skladování nebezpečných odpadů. Značná část odpadů pochází z mediálně známého areálu plánované spalovny v Milovicích. EKOBO hazardovalo se zdravím dělníků při přepravě odpadů z Milovic v roce 2000, když oleje obsahující PCB přelévali plechovkami bez náležitých ochranných pomůcek. REANu se podařilo přes odpor veřejnosti a okolních obcí ještě před koncem roku 2002 prosadit znovuzprovoznění spalovny, která není schopna plnit emisní limit pro dioxiny, aniž by byla doplněna potřebným filtrem zachycujícím dioxiny. RNDr. Jaroslav Obermajer, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje: Za rozhodnutí ve prospěch spaloven odpadů ve středních Čechách (v Lysé nad Labem a v Benešově), která jim umožňují pokračovat v nepřípustném znečišťování životního prostředí. Odbor pod jeho vedením vydal rozhodnutí, která například umožňují spalovně nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem skladovat nebezpečné odpady na volném prostranství, odkud mohou být toxické látky splachovány do nedostatečně zabezpečené jímky a následně se dostat do půdy. Rovněž schválil tzv. plány snižování emisí, které nezaručují, že spalovny odpadů skutečně sníží emise vysoce toxických dioxinů. Liberecký kraj: Ing. Jiří Drda, bývalý poslanec Parlamentu ČR za ODS: Prosadil změny zákona o ovzduší tak, že umožňuje prodloužení znečišťování ovzduší dioxiny ze spaloven odpadů a cementáren spalujících odpady. Ing. Milan Průcha , ředitel Termiza Liberec a bývalý ředitel liberecké pobočky IPB, která na spalovnu půjčovala peníze: Za „vylepšení“ ve spalovně, která vedou k dalšímu znečištění životního prostředí toxickými látkami. Spalovna pod jeho vedením oddálila namontování účinného dioxinového filtru. Získala certifikát na použití směsi popela a popílku kontaminované vysoce toxickými dioxiny jako stavebního materiálu. Za další inovaci považuje vytřiďování železa ze strusky, která zbývá po spálení odpadů. Železo je kontaminováno stejně jako struska dioxiny a těžkými kovy, které se spolu s ním dostanou do vsázky v kuplovnách a přispějí tak k celkovému zatížení prostředí toxickými látkami. Těmito kroky ušetří Termizo svoji kapsu, nikoliv však životní prostředí. Kraj Vysočina: JUDr. Miroslav Sklenařík, zástupce firmy ICKM: Prosazuje pokračování provozu skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Vysočině. Firma dosud nebyla schopna zcela konkretizovat způsob, jakým chce vyčistit skládku nebezpečných odpadů, ze které již po šest let vytéká do okolí kyselina sírová „obohacená“ o těžké kovy. Přitom chce do prostředí, kde jsou lidé již dlouho konfrontováni se znečištěním způsobeným špatným nakládáním s nebezpečnými odpady, postavit zařízení na zpracování odpadů. Svým krokem firma znemožnila dekontaminaci území schválenou usnesením Vlády ČR. Ústecký kraj: Ing. Martin Procházka, ředitel Spolchemie: Za rozšiřování nebezpečných chemických provozů několik set metrů od centra Ústí nad Labem. Nesl spoluodpovědnost při největším požáru chemického provozu v České republice za několik posledních let. Po požáru byly ve městě naměřeny zvýšené koncentrace toluenu. Hořením provozu epoxidových pryskyřic nepochybně docházelo ke vzniku celé řady toxických organických látek. Policisté zasahující při požáru měli po něm pozitivní jaterní testy. Právě výrobu epoxidových pryskyřic přitom chemička hodlá ještě rozšířit. Jihočeský kraj: Miroslav Beneš, poslanec Parlamentu ČR, místopředseda ODS: Za napadení rozhodnutí ředitelky České inspekce životního prostředí o zavedení recyklovaného papíru a vratných obalů na této instituci. Moravskoslezský kraj: Ing. Pavel Schneider, generální ředitel Povodí Odry za to, že i přes odpor místních obyvatel prosazuje výstavbu přehrady v Nových Heřminovech s odůvodněním, že jde o ochranu Krnova a dalších obcí před povodněmi. Přehrada by přitom zatopila celou obec, připravila by o domov desítky lidí a nevyřešila by protipovodňovou ochranu obcím, kde povodně v roce 1997 napáchaly největší škody.