Po dobu existence našeho závodu jsme již na leccos přivykli. Na různé bezprecedentní útoky, obvinění, která se nepotvrdila a po kterých potom již nikdo nevzdechne..... a ani neřekne například "promiňte, spletli jsme se". A je otázkou do jaké míry je účinné se vůči takovým výpadům bránit, dle našich zkušeností je efektivnější předložit například chemické rozbory autorizovaných laboratoří těm orgánům dozoru, které tomu rozumějí. K poslední aktivitě sdružení Arnika bych však chtěl uvést několik faktů. Směs strusky a popílků, který náš závod vyrábí, není ani odpadem, a není ani toxický. Toto lze dokázat. Materiál, který prodáváme pod obchodním názvem SPRUK, vzniká skutečně z odpadu po spalování komunálních a jiných odpadů, které však nemají nebezpečné vlastnosti. Tento odpad se po dokonalém spálení přemění ve strusku, která je vypírána ve vodní lázni v protiproudé promývce a dále sprchována. Zachycený popílek je třístupňově loužen v kyselém prostředí za vysokých teplot a poté promýván vodou a odvodňován. Takto vypraná struska a vyloužený popílek jsou smíchány v zásobníku, a tvoří surovinu pro výrobu materiálu SPRUK. U této směsi jsou pravidelně sledovány chemické vlastnosti. Zároveň je k dispozici "Osvědčení o nebezpečných vlastnostech odpadu", které je znaleckým posudkem. V tomto byly hodnoceny tyto potencionální nebezpečné vlastnosti tohoto výrobku: výbušnost, oxidační schopnost, vysoká hořlavost, hořlavost, dráždivost, škodlivost zdraví, toxicita, karcinogenita, žíravost, infekčnost, teratogenita, mutagenita, schopnost uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny, schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při odstraňování a ekotoxicita.
A závěr? Cituji ".....je možné jednoznačně prohlásit, že hodnocený odpad nemá nebezpečné vlastnosti.......". Kompletní znalecký posudek si může kdokoliv kdykoliv do naší spalovny přijít prohlédnout, popřípadě si odnést jeho kopii. Takže tento odpad, který, jak bylo znaleckým posudkem prokázáno, nemá nebezpečné vlastnosti, slouží jako vstupní surovina pro finální materiál SPRUK. Technologické operace výroby tohoto materiálu zahrnují dvojí magnetickou separaci, odstranění velkých frakcí a nedopalu. Poté vzniká již zmiňovaný výrobek - materiál pro podkladové vrstvy komunikací a zásypy (například kanalizačních potrubí...). Celý proces je řízen podle Podnikové normy, Stavebně technického osvědčení a kontrolován mj. i dle podmínek certifikace ISO EMS 14001. A ty dioxiny? Bohužel v EU doposud neexistuje stanovený limit těchto látek v pevných odpadech (oproti tomu existuje například velmi přísný limit dioxinů z komínů spaloven, který plníme s cca 90 % rezervou). Limit obsahu dioxinů v pevných látkách má být pro všechny státy EU stanoven do konce roku 2005. Je již téměř jisté, že bude stanoven ve výši 1 nanogramu toxického ekvivalentu na gram. Pod tuto hranici se na materiály bude pohlížet jako bez obsahu dioxinů. Naše pravidelná měření Arnikou napadené směsi strusky a popílku se pohybují okolo 4 - 10% tohoto připravovaného limitu. A já se ptám, až bude tento limit v rámci EU uzákoněn, a my předložíme výsledky měření a prokážeme, že náš materiál je materiálem bez dioxinů, řekne potom někdo to slovo ...promiňte...?
