Komentář sdružení Arnika – programu Toxické látky a odpady k jednání pracovní skupiny k IRZ 20. září 2011
Dnešní schůzka pracovní skupiny k Integrovanému registru znečišťování nepřinesla zásadní zlom ve vyjednávání ani jednoznačný výsledek. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které navrhuje osekání IRZ, nepřistoupilo na návrh ministerstva životního prostředí (k omezení počtu ohlašovatelů na kompromisní úroveň) ani požadavky Arniky. I po schůzce proto zůstává otazník nad budoucností IRZ.
„Na konci jednání se objevil náznak ochoty MPO ustoupit z tvrdého osekání IRZ a bavit se o seznamu činností, které by nadále podléhaly ohlašovací povinnosti, ale jeho zástupci neřekli, o jaké typy provozů by se konkrétně jednalo. Nezbývá tedy, než čekat na další návrhy řešení od MPO a MŽP. Naše varování, že ministr průmyslu usiluje o změny vedoucí k omezení práva veřejnosti na informace o toxických látkách, proto trvá," řekla na závěr vyplývající z dnešní schůzky vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů Ing. Jana Altunkaya z Arniky.
Za zásadní nedorozumění ze strany MPO považuje Arnika fakt, že se domnívá, že povinnosti ohlašovat do IRZ na základě překročení ohlašovacích prahů pro úniky látek do ovzduší a do vody a množství chemických látek v odpadech vznikla až v roce 2009. „To není pravda, neboť systém takto fungoval už od prvního ohlašovacího roku 2004," uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady ze sdružení Arnika, který se schůzky účastnil.
„Zarážející je pro nás skutečnost, že o některých sporných otázkách byla zahájena neveřejná jednání mezi náměstky obou ministrů. Doufáme proto, že nedojde k nějaké zákulisní dohodě mimo rámec pracovní skupiny, která by nezohlednila zájem veřejnosti na přístupnosti dat o toxických látkách. Zatím zástupci ministerstev takovou dohodu vyloučili," dodal Petrlík.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nejdříve popřelo zprávu Arniky, že usiluje o omezení počtu subjektů ohlašujících úniky látek do ovzduší a do vody o zhruba 3/5 z těch, co v současné době do IRZ ohlašují. Níže ve své tiskové zprávě ovšem svoji snahu potvrdilo s odůvodněním, že usiluje o snížení administrativní zátěže pro podniky. „Ty však budou muset ve většině případů úniky neboli emise těchto látek sledovat na základě povinností vyplývajících ze složkových zákonů a ohlašovat je přes stejný portál, jehož prostřednictvím ohlašují i data do IRZ. Administrativní zátěž se tak v mnoha případech sníží jen o pár kliků na počítačové klávesnici," komentovala snahu MPO Jana Altunkaya.
Jednání se kromě zástupců MPO a MŽP zúčastnili zástupci průmyslu, státní správy a krajů a Arniky, která v pracovní skupině zastupuje asociaci nevládních ekologických organizací Zelený kruh.
K seškrtání povinností má dojít v rámci tzv. ekoauditu české legislativy. Proti omezení IRZ se podpisem pod výzvou Arniky postavilo 130 starostů a zastupitelů obcí z celé České republiky včetně senátora a pražského zastupitele Jiřího Dienstbiera. Integrovaný registr znečišťování v jeho současné podobě hájila ve svém vyjádření také Komise pro životní prostředí Akademie věd – naposledy při projednávání ekoauditu před zhruba dvěma roky.
MPO argumentuje ekonomickými úsporami ve výši 3 miliard korun českých. Jejich kalkulace vychází z předpokladu, že pokud se nevymezí blíže činnost podniků, které musí do IRZ ohlašovat, bude muset sledovat své emise cca 300 000 podniků. Výši úspor zpochybnily ve zprávě pro pracovní skupinu Ministerstvo životního prostředí i Česká inspekce životní prostředí. Výpočet MPO vychází z kalkulace úspor 10 tisíc Kč na jeden provoz. To je ovšem částka, která žádný podnik ani nezachrání ani nepoloží.
Další informace k IRZ a plánům na jeho omezení
http://arnika.org/registr-znecistovani
http://arnika.org/ministr-kocourek-chce-omezit-pravo-verejnosti-na-informace-o-toxickych-latkach
