"Trestné činy proti životnímu prostředí stojí na okraji zájmu a tvoří zanedbatelnou část souzených kriminálních aktů," uvádí se v analýze, kterou pro redakci Aktuálně.cz vypracoval Lukáš Matějka, právník Centra na podporu občanů ekologického sdružení Arnika.
U soudu skončí málo případů
Matějka prošel statistiky za posledních deset let a zjistil, že za nedovolené nakládání s odpady, za nelegální kácení lesa nebo znečištění vod bylo usvědčeno 168 osob za 209 trestných činů.
Přitom jen v roce 2007 bylo za všechna porušení trestního zákona odsouzeno více než 75 tisíc lidí, kteří se dopustili bezmála 100 tisíc trestných činů.
"Přestože policie prověřuje desítky podezření ze spáchání ekologických trestných činů ročně, na státní zastupitelství a následně k soudu jich bývá předáno velmi málo," uvedl Lukáš Matějka z Arniky.
Pachatel neznámý, případ odložen
Vloni například Česká inspekce životního prostředí podala policii trestní oznámení na člověka, který na Olomoucku nelegálně vykácel les. Vyšetřovatelé ovšem rozhodli, že to nebyl trestný čin, a případ odložili.
Policisté se brání, že ekologické trestné činy bývá velmi složité vyšetřit a mnohdy se ani nepodaří odhalit pachatele - například při znečištění řeky ropnými látkami a jinými škodlivinami.
Málo úspěšní žalobci
Lukáš Matějka ze sdružení Arnika uvedl, že o moc úspěšnější než policisté nejsou u soudu ani státní zástupci.
"Za deset let bylo podáno 330 žalob, přičemž ve 121 státní žalobci neuspěli. To je zhruba jen 63procentní úspěšnost," řekl Aktuálně.cz Matějka. Pro srovnání: u celkové kriminality byl vloni obžalovaný odsouzen v 87 procentech případů.
Inspekce rozdává pokuty, u soudu není nikdo
Matějkova analýza ukazuje na zjevný nepoměr mezi případy, které prošetřuje a pokutuje Česká inspekce životního prostředí, a kauzami, které nakonec končí až u soudu.
"Zcela okrajově je například řešeno poškozování biodiverzity, tedy nedovolené nakládání s chráněnými a ohroženými rostlinami a živočichy. Vzhledem k tomu, že jde i o nedbalostní trestný čin, a s přihlédnutím k inspekční statistice jsou "nuly" v soudní kriminalistické ročence znepokojující," soudí Lukáš Matějka z Arniky.
Připomněl, že vzhledem k masivní stavební činnosti ve volné krajině přibývá i poškozování oblastí, kde žijí vzácné rostliny a druhy. Jen v roce 2007 uložila inspekce sankce za více než 12,5 milionů korun, což je o 28 procent více než v předchozím roce.
Osm let za vysoce nebezpečný odpad
Jednou z výjimek vysokého potrestání za ekologický trestný čin je kauza Libčany. Podnikatel Václav Etlík v malé obci kousek od Hradce Králové skladoval bez řádného povolení stovky tun i vysoce nebezpečného chemického odpadu.
Soud mu za nelegální chemický sklad uložil v září osm let vězení, zakázal mu deset let podnikat s odpady a navíc uložil zaplatit několika úřadům zhruba 35 milionů korun za ekologickou likvidaci jedů.
"Tak vysoký trest je spíše výjimka," zhodnotil verdikt královéhradeckého soudu Lukáš Matějka z Arniky. Jenže na trest se dá nahlížet i z jiného pohledu: Etlík mohl za nelegální sklad dostat až 15 let vězení, osm let je na spodní hranici trestní sazby.
"To by těmi jedy musel někoho zabít, aby dostal horní hranici trestu," odhaduje Matějka. Podnikatel Etlík se navíc proti trestu odvolal. "Pokud existuje zákonnost v této republice, takový rozsudek by neměl být," řekl Etlík, který se cítí nevinný.
Článek převzat ze serveru Aktuálně.cz (26.12.2008)
