Prevence (předcházení) vzniku odpadu se nachází na samém vrcholu hierarchie nakládání s odpady. To je věc známá, dobře také víme, proč tomu tak je. Platí to koneckonců o prevenci obecně. V některých oblastech našeho běžného života je to již přijatý model (například úspory energie), v jiných se zatím o tom spíše mlčí (například v diskusi kolem našeho zdravotnictví). V České republice se věnujeme prevenci vzniku odpadů zatím hlavně v oblasti výroby, velký potenciál však je i při snižování produkce komunálního odpadu. V některých regionech se díky prevenci a recyklaci daří snižovat objem zbytkové směsného odpadu. Například ve Flandrech/Belgii mají již asi o 100 kg nižší produkci směsného odpadu než je tomu v ČR. Avšak i u nás jsou domácnosti, které mají produkci zbytkového odpadu nízkou. Zatímco průměr činí asi 4 litry směsného odpadu za den (220 kg za rok), jsou lidé, kteří tento objem vyprodukují za týden.
Pro zjištění možností prevence je nutná analýza jednotlivých materiálových toků.
Kuchyňské a zahradní odpady tvoří největší podíl domovního odpadu. Potenciál prevence je zde vysoký, cesty známé. Přestaňme plýtvat potravinami a začněme více vařit ze základních surovin, to jsou hned dvě významné možnosti. Dále sem patří také domovní a komunitní kompostování. Touto cestou se však vydalo pouze několik měst. Za vzorový příklad uveďme Semily, neboť zde se skutečně rozhodli pro principiální řešení. U rodin, které žijí v rodinných domech a mají možnost kompostovat, je tato činnost podporována zápůjčkou kompostérů, kuchyňský odpad se sváží pouze ze sídlišť. Většina měst v ČR naopak sváží odpady zahradní. To vede k nárůstu celkové produkce odpadů, i když současně k nárůstu recyklace. Tento model se ale podle zkušeností od nás i ze zahraničí může ukázat jako drahý. Pokud se ale podaří vytvořit dohodu o využití bioodpadu v zemědělství, může výborně fungovat (podobně jako například v Rakousku).
Papír tvoří druhý největší podíl komunálního odpadu. Jeho spotřeba v ČR vzrostla od počátku devadesátých let asi dvaapůlkrát a maxima dosáhla v roce 2008 (150 kg na 1 obyvatele). Po ekonomické krizi mírně klesla (130 kg v roce 2010). Výrazně v ČR narostlo v letech 2001 až 2006 množství neadresné reklamy. Toto množství lze odhadnout na 60 až 100 tisíc tun za rok. Likvidaci těchto letáků platíme ze svých peněz (asi z jedné čtvrtiny hradí obcím společnost EKOKOM – za obaly). Je proto v našem zájmu zbytečnou reklamu omezit. Leták si přece můžeme přečíst až v obchodě. Samolepka na schránce s nápisem NEVHAZUJTE REKLAMU, PROSÍM, znamená, že za rok vyprodukuje Vaše domácnost o 15 až 20 kg tohoto odpadu méně.
Preventivních opatření z hlediska spotřeby papíru může být celá řada ať již na úřadech, školách, ve firmách atd. Dnes jsou již běžně dostupné tiskárny a kopírky pro oboustranný tisk. Je to však jen pár let, co Česká spořitelna začala výpisy tisknout oboustranně. Elektronicky Vám mohou chodit výpisy z bank, potvrzení o platbách (sporožiro).
Obaly tvoří asi 30 % hmotnosti a 50 % objemu našich odpadů. Z hlediska prevence je zde opět široký potenciál možností. Jako spotřebitel mohu nejvíce pomoci tím, že budu nakupovat jen to, co skutečně potřebuji a nejlépe bez obalu. Za tímto účelem se vede řada kampaní po celém světě. Jmenujme alespoň kampaň na podpory pití vody z kohoutku, kampaně na podporu vratných láhví či diskusi nad možnou regulací plastových tašek na jedno použití (podobně jako u jiných obalů, je nejlepší taška ta, kterou mohu opakovaně používat).
K nepřímým opatřením, snižujícím naši spotřebu obalů, je podpora zdravého životního stylu. Sem patří již zmíněné vaření ze základních surovin, domácí pečení, zavařovaní, pěstování vlastní zeleniny, ale i nákup nebalených produktů na farmářských trzích.
Použití látkových plen je dalším příkladem prevence vzniku odpadu. Ukazuje se, že dítě, kterému rodiče dávají jednorázové pleny, vyprodukuje asi dvakrát více odpadů než průměrný občan ČR. Města a obce mohou v jejich užití rodiče podpořit. V ČR to dělají například obce Ledenice a Nové Hrady v jižních Čechách. Mnohem víc příkladů je v zahraničí.
Dary. Další možností, jak snížit produkci odpadů, jsou dary. Ať už pro charitativní účely či ne. Dnes není naším problémem nedostatek, ale nadbytek věcí. Darovat lze knihy, časopisy, hudbu, hry, oblečení i nábytek. V Praze funguje síť dobročinných obchodů Sue Ryder, který výtěžek z prodeje využívá pro zajištění provozu domova pro seniory. Jiný příklad představuje webový portál www.nevyhazujto.cz, ale existuje i mnoho dalších menších webů. Nebo se zeptejte lidí kolem sebe, zda něco nepotřebují.
Využít pro charitativní účely lze i řadu věcí, které lidé odevzdají na sběrných dvorech. Jak ukázala diplomová práce Martiny Krčmářové, některá města jsou tomuto způsobu nakloněna. Jiným příkladem předcházení vzniku odpadu může být postup města Semily při rekonstrukci jejich kina. Před jeho rekonstrukcí si každý mohl z kina odnést, co potřebuje. Město tak ušetřilo na odpadech a řada věcí dostala nový život.
Shrnutí. Odpadů lze produkovat méně a to výrazně. Kdo to zkusí, sám to zjistí. K předcházení vzniku odpadu nevede jen prevence. Ukazuje se, že nižší produkci odpadů u nás mají obce, které pořádají například úklid svého okolí a podobné akce. Prostě zapojí lidi do dění v obci. Příkladem takového města může být Adamov, které produkuje na jednoho obyvatele asi 131 kg zbytkových odpadů za rok. Když jsme se na městském úřadě otázali, jakými kroky tyto výsledky dosahují, sami byli udiveni. Faktem ale je, že Adamov jako jedno z mála měst má na svém webu informace k prevenci vzniku odpadů a že o tématu pravidelně píší. Jak mi napsala paní Martina Písaříková z městského úřadu, všechno je v lidech, a má pravdu.
