------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
Nápojové kartony (NK) se od 90. let již pevně usadily na českém obalovém trhu. Pro spotřebitele mají mnoho výhod, týkající se zejména kvality obsahu a nerozbitnosti obalu, pro obchodníky je velmi zajímavá snadná manipulace a skladnost zboží.
Celkový objem NK uvedených na český trh v loňském roce činil kolem 15 000 t. Výrobci těchto obalů iniciovali projekt zaměřený na sběr, třídění a recyklaci těchto obalů. Jedná se tak o jeden z mála projektů v oblasti recyklace obalů, který je veden právě jejich původci.
Projekt sběru nápojových kartonů vycházel z několika základních předpokladů. Tím prvním byly zákonné povinnosti původců obalů týkající se zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů, druhým snaha o ověření možnosti přímé recyklace těchto obalů v podmínkách ČR a v neposlední řadě i zájem ze strany obcí, svozových firem a některých zpracovatelů - papíren o sběr této komodity. Pro ně je dlouhovláknitá celulóza obsažená v kartonu vysoce kvalitní surovinou, kterou využívají při výrobě svých produktů.
Zpracování v papírnách
Nositelem projektu, který začal na podzim roku 2002, je AOS EKO-KOM, a. s. V prvních fázích bylo třeba zajistit vlastní zpracování vytříděných obalů. Po vzoru evropských zemí byly osloveny vytypované papírny, jejichž technologie by bez větších úprav byla schopna zpracovávat NK na papírenské vlákno. Po řadě jednání došlo k dohodě se dvěma papírenskými závody, Papírnami Bělá pod Bezdězem a Kappa Morava Paper Žimrovice, členem Kappa Packaging Czech.
Obě papírny disponují zařízeními na zpracování sběrového papíru, který slouží jako surovina pro další výrobu zejména lepenek. Zpracovatelé sběrového papíru se v poslední době stále více potýkají se zvýšeným výskytem několikanásobně recyklovaného papíru v zanáškách, a pro udržení kvality vyráběných lepenek je zapotřebí vynakládat stále větší množství pomocných papírenských prostředků.
V projektu se vychází z předpokladu, že obě papírny využijí vysoce kvalitní dlouhé vlákno obsažené v papírové složce NK pro zlepšení technických parametrů jimi vyráběných lepenek. Vlákno získané z nápojových kartonů by tak mohlo být vhodnou, a přitom relativně levnou alternativou. V současné době je odbyt vytříděného NK, při splnění kvalitativních požadavků, oběma papírnami garantovaný. Poptávka z jejich strany zatím převyšuje nabídku.
Zainteresování obcí a firem
Dalším krokem bylo zainteresování obcí a svozových firem, resp. dotřiďovacích linek na zapojení do projektu. U obcí byla v rámci plateb systému EKO-KOM zvýšena odměna za vytřídění NK na 3000 Kč/t, a společnost, která NK dotřídí a následně předá do papíren k recyklaci, pak obdrží od EKO-KOM, a. s., odměnu za zajištění recyklace ve výši 2700 Kč/t. Obě papírny NK při splnění kvalitativních parametrů navíc vykupují za 500 Kč/t.
Přípravné práce projektu započaly v říjnu roku 2002, kdy EKO-KOM, a. s., zajistila výrobu informačních materiálů (letáky do domácností ve variantách pytlový a nádobový sběr, samolepky určené na nádoby a pytle na sběr kartonů s informačním potiskem). Města a svozové firmy poté na vlastní náklady zajišťují vylepení samolepek a distribuci letáků do domácností, případně pytlů na sběr NK.
Na počátku roku 2003 byla v prvních svozových oblastech zahájena letáková informační kampaň, spojená s články v místních tiskovinách. První svozy pak následovaly v průběhu března 2003.
Použité systémy sběru
V současné době sběr probíhá v 50 svozových oblastech s přibližně 550 obcemi, což představuje přes 940 000 obyvatel. Nejrozšířenější metodou sběru je sběr do nádob ve směsi s plasty. Uvedená metoda je podmíněna existencí dotřiďovacího zařízení, ve kterém dojde k oddělení NK od ostatních složek. Obdobnou variantou je sběr ve směsi s papírem, je však méně častá. Uvedený systém nevyžaduje investice do speciálních nádob, nemusí ani docházet k úpravám svozu, pouze je nutná organizační úprava dotřídění. Prozatím jedinou patrnou nevýhodou je relativně nízká výtěžnost sběru (okolo 0,1 Kg/os/rok).
Byly zaznamenány signály, že někteří občané špatně vnímají odkládání NK do nádob na plasty, neboť mají pocit, že se tak odpady mísí.
Další použitou metodou je sběr do samostatných nádob. Ve většině případů byly použity starší, nepoužívané nádoby (Nový Bor, Roztoky), výjimečně došlo k nákupu speciálních nádob (Olomouc, Nový Bor v další fázi). V tomto případě dochází k výraznému růstu nákladů (nádoby, svozy navíc), na druhé straně je kvalita vytříděného odpadu vysoká a občané většino u přijímají speciální nádoby pozitivně. Výtěžnost tohoto sběru se pohybuje na úrovni cca 0,15 Kg/os/rok.
Pytlový sběr je realizován do speciálních pytlů o objemech 80 a 120 litrů. Tento způsob sběru je velmi variabilní, v různých oblastech se liší formou distribuce, sběru a svozu. U tohoto typu sběru jsou velmi nízké náklady na dotřídění, protože čistota odpadu v pytlích je vysoká, při zvolení vhodné svozové techniky je možné udržet i náklady na svoz velmi nízké, nejvyšší položkou bývá distribuce pytlů, zejména jsou-li dodávány do každé domácnosti. Výtěžnosti dosahované tímto sběrem se blíží k 0,3 Kg/os/rok.
Školní sběr je metoda, která je používána většinou okrajově, pouze jako doplnění systému. Výjimkou je systém sběru ZO ČSOP Armillaria Liberec, která provozuje tento systém téměř na všech školách libereckého okresu. Mezi klady tohoto způsobu patří vysoká čistota sběru, minimální náklady na sběr a dotřídění. Záporem je tvorba nesprávných návyků - vytříděný odpad se nosí do školy, místo toho, aby se třídil hlavně odpad, který vznikne ve škole.
Analýza ekonomiky sběru stále ještě probíhá, její výsledky budou prezentovány na tradičních Odpadových dnech v červnu v Hradci Králové.
Bilance nákladů pytlového sběru za 6 měsíců pytlového sběru v Jablonci n. N. (26 svozů za období, svezeno 1550 pytlů, celkové sebrané množství 7,34 t ukazuje, že je nutné na sběr doplácet (tab.). Při zvolení jiné formy distribuce pytlů, by byl celý systém sběru ziskový. Ušetřené prostředky by se ale pravděpodobně musely investovat do informační kampaně, která by pomohla zajistit stávající výtěžnost.
Zpracovatelé
V Papírnách Bělá pod Bezdězem probíhá zpracování NK již od ledna 2003. Nosnou technologií je samostatné diskontinuální rozvlákňování a získávání papírového vlákna a jeho použití pro výrobu lepenek. Papírna je schopna zpracovávat NK z komunální sféry i NK průmyslového původu (kotouče). V průběhu roku došlo k úpravě rozvlákňovače, aby se zkrátil čas pro její čištění, a tím k zefektivnění rozvlákňování. V průběhu roku 2003 bylo zpracováno rozvlákněním 202 t NK od různých dodavatelů, převážně materiálu ze skladových zásob v Nové Pace a průmyslové odpady.
Velkým problémem při rozvláknění NK je vznik velkého množství (kolem 50 %) výmětu. Jeho odstraňování znamená dodatečné náklady na zpracování, jednak přímo v ceně odstranění a jednak v komplikacích v organizaci práce - manipulace, úprava, skladování odpadu.
Proto se intenzivně pracuje na možnostech dalšího využití výmětu, buď na výrobu paliva pro cementárny, nebo pro další materiálové využití. Výmět z rozvláknění je momentálně lisován do balíků pro případné další využití.
V Papírnách Bělá se NK zpracovává ještě doplňkově na zařízení na výrobu stavebních desek na lince Novapak. Na lince bylo zpracováno 2 t NK, a to převážně ze školních sběrů. Pokusně se do výroby desek používaly výměty z rozvlákňování. Vyrobené desky byly použity jako police do regálů ve skladovém hospodářství papírny. V současné době se uvažuje o úpravě technologie.
Kappa Morava Paper zpracovává NK od roku 2000, nezávisle na projektu. Použitou technologií je kontinuální rozvlákňování společně s vybranými druhy sběrového papíru a získávání papírového vlákna a jeho použití pro výrobu lepenek. Papírna je schopna zpracovávat NK pouze z komunální sféry. Vzhledem ke způsobu zpracování je výmět z NK smíšen s výmětem z rozvláknění sběrového papíru, čímž je omezeno jeho další využití a prozatím je odstraňován na skládce. V průběhu roku bylo od různých dodavatelů přijato celkem 35,06 t materiálu z prvních komunálních sběrů a staré skladové zásoby různých firem.
Firma R.P.O., a. s., z Hrušovan u Brna se na trhu se objevila v průběhu roku 2003 a prozatím není zapojena do projektu. Jedná se o společnost zaměřenou na výrobu desek z různých kompozitních obalů. V principu se jedná o lisování nadrcených kompozitních obalů za tepla, kdy je PE jako pojivo, Al a papír jako plnidla. Vstupní surovinou jsou kompozitní obaly různých druhů, výrobkem různé druhy stavebních desek. Firma je schopná zpracovávat i NK jak komunálního, tak průmyslového původu. Přínos firmy spočívá jak v samotném zpracování NK ze spádových oblastí, tak v možnosti zpracování výmětu z rozvláknění NK v papírnách.
Na počátku projektu byly vytypovány regiony ve spádových oblastech papíren (Morava a severní Čechy) jako oblasti, kde bude projekt realizován. S rostoucím povědomím o projektu se postupně připojily města a firmy ze středních Čech (Benešovsko, Roztoky, Kladensko), v západních Čechách v Plzni a připravuje se spuštění sběrů na Svitavsku, Pardubicku a Hradecku.
Silné a slabé stránky
Vzhledem k tomu, že projekt byl zpočátku přijímán s určitou nedůvěrou a je charakteristický poměrně dlouhou přípravnou fází (min. 4 měsíce včetně rozhodovací fáze), došlo k výraznému náběhu sběrů až ke konci roku 2003.
Předpokladem integrovaného způsobu nakládání s odpady, které tak mohou být dále využity k recyklaci, je sběr a třídění NK. Všechny systémy sběru jsou závislé na aktivní účasti obyvatelstva, přičemž vytříděný odpad musí navíc splňovat určité požadavky zpracovatelů.
Silnou stránkou projektu jsou jasné platby za vytříděné odpady, velký zájem ze strany obcí a zpracovatelů a unikátní možnost ověření sběru tříděných odpadů v různých provozních podmínkách, při standardně nastavených parametrech. Na druhé straně jsou v současné době neuspokojivé výtěžnosti tříděného sběru, problémy s uplatněním výmětu či některé informační šumy. Přesto existuje reálná šance, že se podaří zařadit odpady z NK mezi komodity, které se běžně na komunální úrovni třídí a mají bezproblémově zajištěné materiálové využití.
AUTOR: Mgr. Martin Lochovský,
EKO-KOM, a. s.
------------------------------------------------------------------------------------------
Bilance nákladů pytlového sběru v Jablonci n. N.
(6 měsíců pytlového sběru, 26 svozů za období, svezeno 1550 pytlů, celkové sebrané množství 7,34 t)
Náklady:
- - - - - - Náklady za jednotku - Náklady celkem
Místní informační kampaň - 0 - 0
Pytle a letáky - 0 (EKO-KOM) - 0 (EKO-KOM)
Distribuce pytlů a letáků - 1,61 Kč / kus - 31 800
Svoz pytlů - 900 Kč / svoz - 23 400
Úprava a lisování - 300 Kč/t - 2 202
Dopravu ke zpracování - 400 Kč/t - 2 936
Celkem náklady - 60 338 Kč
Příjmy
Odměna od EKO-KOM - obec - 3 200 Kč/t - 23 488
Odměna od EKO-KOM - firma - 2 700 Kč/t - 19 818
Prodej suroviny - 500 Kč/t - 3 670
Příjmy celkem - 46 976 Kč
Bilance příjmů a nákladů - 13 362 Kč
Zdroj: Odpady
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
Využití tetrapaku lze realizovat suchou a mokrou cestou, pro papírenskou technologii má význam mokrá cesta.
Technologie suché cesty (např. bývalé zařízení v Nové Pace), je úplně odlišný způsob zpracování, kdy nadrcený materiál - obal z tetrapaku - se lisuje na desky. Tím se zabývají jiní. Využití tetrapaku v papírenské technologii je pro nás zajímavé z toho důvodu, že obal obsahuje velmi kvalitní celulózové vlákno, kterého je v obalech cca 50 % (dle našich dosavadních zkušeností).
Ostatních 50 % tvoří odpad, který pro nás v papírnách nemá využití. Lze ho využít suchou cestou na lisování desek nebo spálit ve spalovnách (hliníková a polyetylénová fólie).
Hlavním problémem v současné době pro nás je to, že rozvlákňování tetrapaku provádíme na stávajícím technologickém zařízení, na kterém rozvlákňujeme sběrový papír (denní potřeba je 50-70 tun). Rozvláknění tetrapaku na tomto zařízení je velmi pomalé, dokážeme rozvláknit 3 - 4 tuny za den. Po každé dávce tetrapaku do rozvlákňovače - 1 000 kg, tvoří polovina odpad, který se z rozvlákňovače musí ručně vybrat a to je zdlouhavé. Pro efektivní způsop se dnes vyrábějí nové technologie rozvláknění, u kterých se nerozvlákněný odpad z procesu kontinuelně odděluje a tím se zvyšuje výkonnost linky. Máme vyžádány nabídky ze zahraničí na tyto technologie, cena ta ové linky představuje pro nás investici asi 20 mil. Kč. Zatím se snažíme tetrapak zpracovávat mokrou cestou, ale jde to velmi pomalu.
Ing. Miroslav Hašl, Papírny Bělá pod Bezdězem, a.s.
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
Možnosti zpracování tetrapakových obalů v naší společnosti jsou popsány v uvedeném článku. Vzhledem k tomu, že naše technologie neumožňuje zpracovávat tento druh materiálu samostatně, je jeho využití omezené.
Ing. Hana Veverková, ekolog,
Kappa Packaging Czech, s.r.o.
Kappa Morava Paper, Hradec nad Moravicí - Žimrovice
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
Tzv. kombinované materiály (papírenský výrobek potažený plastovou či kovovou fólií - asi nejznámější jsou tetrapackové či tetrabrikové krabice) sice recyklovat lze, ale běžným zpracovatelům přinášejí více problémů než užitku. Zajímavé je, že právě tetrapackové a tetrabrikové krabice jsou zařazeny mezi kvalitní papírenskou surovinu, a to díky vynikajícímu materiálu, z něhož je papírová vrstva vytvořena. Ovšem když se nad tím člověk zamyslí, získá argument proti – jde o materiály vyráběné bez přídavku sběrových vláken, a navíc se na ně spotřebovává ta nejkvalitnější papírenská surovina. I když lze určité množství vláken z tohoto materiálu získat i v běžné papírně (v případě, že je někdo dá do sběru), většina se vyhodí s nepapírovou fólií. Fólie při zpracovávání překáží a znamená mj. i vyšší spotřebu energie (užitou na transport materiálu, jeho vytřídění ze směsi atd.).
Citace z článku "Co do sběru patří a co ne?"
Ing. Josef Polívka, Calla - sdružení pro záchranu prostředí, České Budějovice
------------------------------------------------------------------------------------------
Co se týče linky na recyklaci tetrapacku, tak těžko odhadnout důsledky. Na jednu stranu je to dobře - takovéto materiály tu asi budou pořád. ALE! Nevzroste jejich spotřeba? Není energie vkládaná do celého procesu vyšší, než do koloběhu vracení skleněných lahví (je-li,pak by to bylo nepříjemné, jelikož by tetrapacky přestaly být veřejností vnímány jako něco horšího, než je např. sklo. A co víc - jsou přeci lehčí a skladnější, ne?)? Může se však stát, že celkové zatížení životního prostředí by bylo nižší (převáží-li energie vkládaná do přepravy vratných obalů, jejich vymývání a pod. energii do recyklace tetrapacků – včetně jejich sběru a svozu atd.), pak bych se asi přiklonil na stranu tetrapacků. Jenomže by k tomu byla potřeba studie. A každá studie se dá směřovat směrem, kterým chce jít její zadavatel.
Ing. Josef Polívka
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
