Vrchní soud v Praze výrazně snížil trest podnikateli Václavu Etlíkovi za to, že v Libčanech u Hradce Králové ve staré stodole skladoval vysoce nebezpečné chemikálie a další odpad. Královéhradecký soud poslal Etlíka na osm let za mříže, vrchní soud trest zmírnil na 4,5 roku vězení. Podnikateli přitom původně hrozilo až patnáctiletelé odnětí svobody za obecné ohrožení, podle posledního pravomocného rozhodnutí se ovšem Etlík dopustil pouze obecného ohrožení z nedbalosti a nedovoleného nakládání s nebezpečnými odpady.
Podle sdružení Arnika jde další ukázku toho, jak jsou soudci i policisté k ekologickým trestným činům mírní.
"Trestné činy proti životnímu prostředí stojí na okraji zájmu a tvoří zanedbatelnou část souzených kriminálních aktů," uvádí se v analýze, kterou pro redakci Aktuálně.cz vypracoval Lukáš Matějka, právník Centra na podporu občanů ekologického sdružení Arnika.
Trest? Není třeba, řekl soud
Dalším aktuálním příkladem je kauza zasypaného jezera v Mikulovicích u Pardubic.
Společnost Skládka Elzet v minulých letech zasypala jezero odpadem, čímž vyhubila několik chráněných živočichů včetně kriticky ohroženého čolka velkého.
Okresní soud v Pardubicích následně uznal, že za tento čin je odpovědný jednatel firmy, ale neuložil mu žádný trest, ačkoli za vyhubení biotopu hrozí až tři roky vězení. Soudce uvedl, že dostatečným trestem byl samotný soudní proces.
Případ ještě není uzavřen, po odvolání se další kolo soudního procesu uskuteční v Pardubicích počátkem února.
U soudu skončí málo případů
Matějka prošel statistiky za posledních deset let a zjistil, že za nedovolené nakládání s odpady, za nelegální kácení lesa nebo znečištění vod bylo usvědčeno 168 osob za 209 trestných činů.
Přitom jen v roce 2007 bylo za všechna porušení trestního zákona odsouzeno více než 75 tisíc lidí, kteří se dopustili bezmála sto tisíc trestných činů.
"Přestože policie prověřuje desítky podezření ze spáchání ekologických trestných činů ročně, na státní zastupitelství a následně k soudu jich bývá předáno velmi málo," uvedl Lukáš Matějka z Arniky.
Pachatel neznámý, případ odložen
Vloni například Česká inspekce životního prostředí podala policii trestní oznámení na člověka, který na Olomoucku nelegálně vykácel les. Vyšetřovatelé ovšem rozhodli, že to nebyl trestný čin, a případ odložili.
Policisté se brání, že ekologické trestné činy bývá velmi složité vyšetřit a mnohdy se ani nepodaří odhalit pachatele - například při znečištění řeky ropnými látkami a jinými škodlivinami.
Málo úspěšní žalobci
Lukáš Matějka ze sdružení Arnika uvedl, že o moc úspěšnější než policisté nejsou u soudu ani státní zástupci.
"Za deset let bylo podáno 330 žalob, přičemž ve 121 státní žalobci neuspěli. To je zhruba jen 63procentní úspěšnost," řekl Aktuálně.cz Matějka. Pro srovnání: u celkové kriminality byl vloni obžalovaný odsouzen v 87 procentech případů.
Inspekce rozdává pokuty, u soudu není nikdo
Matějkova analýza ukazuje na zjevný nepoměr mezi případy, které prošetřuje a pokutuje Česká inspekce životního prostředí, a kauzami, které nakonec končí až u soudu.
"Zcela okrajově je například řešeno poškozování biodiverzity, tedy nedovolené nakládání s chráněnými a ohroženými rostlinami a živočichy. Vzhledem k tomu, že jde i o nedbalostní trestný čin, a s přihlédnutím k inspekční statistice jsou "nuly" v soudní kriminalistické ročence znepokojující," soudí Lukáš Matějka z Arniky.
Připomněl, že vzhledem k masivní stavební činnosti ve volné krajině přibývá i poškozování oblastí, kde žijí vzácné rostliny a druhy. Jen v roce 2007 uložila inspekce sankce za více než 12,5 milionů korun, což je o 28 procent více než v předchozím roce.
Článek byl převzat ze serveru Aktuálně.cz (20.1.2009)
