V právu na informace zůstává Česká republika na půl cesty

Hodnotitelé vyčítají českému zákonu o svobodném přístupu k informacím zejména chybějící sankce pro úřady, které zákon porušují, např. formou pokutování odpovědných úředníků. Také procedura žádání o informace je podle hodnocení příliš složitá. Úřady například nejsou povinny žadatelům o informace pomáhat s podáním žádostí a v případě, že se žadatel obrátí na nesprávný úřad, nedozví se, kam svoji žádost správně adresovat a dostane se do byrokratického kolotoče. Pokud úřad neodpoví vůbec, nemá žadatel dostatečné možnosti se bránit.

Body ztrácí česká právní úprava také za příliš velký počet výjimek z povinnosti poskytnout informace. Výjimky jsou navíc roztroušeny po různých zákonech a tudíž je pro veřejnost velmi nejasné, na jaké informace vlastně právo má. Tato situace se zřejmě jen tak nezlepší. To naznačila nedávná kauza okolo zveřejňování odměn státních zaměstnanců. „Nejvyšší správní soud stávající zákon vyložil tak, že občan má právo vědět, jak jsou placeni v uvozovkách jeho zaměstnanci – úředníci. Vláda na to okamžitě reagovala pokusem zákon změnit a právo na informace omezit ještě víc. Ministerstvo vnitra dokonce neváhalo propašovat změnu do nesouvisejícího návrhu zákona o zdravotních službách," říká právník Arniky Lukáš Matějka.

Přestože autoři hodnocení rovnou říkají, že kvalita zákonů neříká nic o jejich praktickém naplňování, je prvním krokem k otevřené společnosti. Podle sdružení Arnika je cenné, že mezinárodní srovnání informační otevřenosti vzniklo, i když posuzuje pouze kvalitu zákonů. „Pokud by se hodnotila praxe, bude na tom Česká republika zřejmě ještě hůř. Naše úřady totiž velmi často porušují zákony a i ve zcela jasných případech odmítají lidem poskytovat informace, na které mají právo. Soudy jsou velmi pomalé a člověk tak může na požadované informace čekat i několik let. Pak už pro něj většinou nemají žádný význam," říká Lukáš Matějka z Arniky.

Příklad takového obstrukčního chování úředníků ukazuje například kauza problematické stavby lisovny autodílů vedle  obytné části Úval u Prahy. Arnika požadovala kopií územního rozhodnutí a některých dalších dokumentů už v roce 2002, ale informace jí byly vydány po desítkách stížností, odvolání a třech žalobách až v roce 2009. Na žádost o sdělení, kolik stromů bylo vykáceno a kolik vysázeno za určité období, odmítlo Arnice odpovědět 28 z celkem 57 pražských městských částí.

Hodnocení České republiky

Kompletní hodnocení je dostupné na adrese: http://www.rti-rating.org/

Tisková zpráva v angličtině: http://rti-rating.org/news.html