V rámci výzkumného projektu o participativním bydlení jsme druhý zářijový víkend jeli do Vídně na exkurzi po komunitních projektech bydlení. Kromě dalších členů a členek výzkumného týmu se cesty zúčastnili i politici, odborníci pracující pro města, zástupci akademické obce a spolků.
Od roku 2021 jsme součástí týmu aplikovaného výzkumu v rámci projektu Technologické agentury ČR zaměřeného na výzkum tzv. participativního bydlení. Rozličné formy komunitního, družstevního či jinak sdíleného bydlení nebo baugruppen jsme se v květnu vydali zkoumat do Lipska a Berlína.
V rámci zářijové exkurze jsme navštívili výstavu o vídeňském bydlení a pět vytipovaných domů participativního bydlení, postavených během posledních deseti let. Tři z těchto objektů jsou v nové čtvrti Sonnwendviertel u hlavního nádraží, která se buduje zhruba od roku 2013 na místě dvou bývalých hlavových nádraží. Město Vídeň převzalo uvolněné pozemky, vytvořilo pro území regulační plán, vybudovalo uprostřed park a připravilo veřejnou infrastrukturu. Město tak určilo, na jakých plochách budou stavět družstva, developeři s limitovaným ziskem a komerční developeři a nastavilo pravidla pro využívání parteru. Jako v jedné z prvních čtvrtí se zde uplatnila nová městská politika parkování – v ulicích nejezdí téměř žádná auta, pod domy se nenachází podzemní garáže. Auta parkují v hromadných nadzemních garážích vybudovaných městem na okraji čtvrti, které lze v případě nižší poptávky po parkování přebudovat k jinému účelu.
Domem Wohnen im Grünen Markt [Bydlení na zeleném trhu] nás provedli facilitátoři komunitního bydlení ze studia realitylab, Micha Schober a Petra Hendrich. V domě se zhruba 100 obyvateli se nachází společný sál pro sledování filmů, knihovna, kuchyň s jídelnou, herna pro děti, dílna, sauna a dvě střešní terasy. Domem Bikes and Rails [Kola a koleje] nás provedla jedna z obyvatelek Elke Rauth. Dům v pasivním standardu vznikl jako tzv. solidární bydlení – pro nastěhování není potřeba vstupní vklad a nájem (9,5 EUR/m2) patří mezi nejlevnější ve Vídni. Družstvo si zakládá na sociální diverzitě obyvatel, v domě se nachází i sdílený byt pro studenty či uprchlíky a v dílně kol v přízemí cíleně školí a zaměstnávají lidi, kteří by měla jinak problém s uplatněním na pracovním trhu.
Ve Vídni jsme také navštívili jeden z prvních projektů komunitního bydlení: Wohnprojekt Wien [Projekt bydlení Vídeň], který se stal inspirací pro řadu svých následovníků. Domem nás provedl architekt a obyvatel Markus Zilker z kanceláře einszueins. Devět let zkušeností s obýváním domu využívá při výstavbě dalších projektů bydlení, např. v případě domu Gleis21 [Kolej 21], který nám ukázala obyvatelka Bettina Blum. Popisovala, jak funguje sociokracie – způsob, jakým se družstvo organizuje. Každý obyvatel domu má povinnost se zapojit do jedné z pracovních skupin (např. Finance, Akce, Zahrádkaření), ty mohou o své agendě rozhodovat sami, důležité věci se rozhodují na společném setkání vedoucích skupin či příp. na velké schůzi družstva. V domě se nachází i prostory k pronájmu pro akce, funguje zde hudební kroužek a kavárna.
Netradičním projektem „komunitního bydlení“ je SchloR, který postupně vzniká ve čtvrti Simmering. Na rozdíl od ostatních projektů nevzniká na městském pozemku; družstvo usilovalo o koupení existujícího domu a tím tak jeho „vyjmutí“ z realitního trhu. Po několika letech se nakonec rozhodli pro koupi areálu v průmyslové zóně, což do určité míry ovlivnilo i podobu projektu. Centrální část zabírá hala pro sportovní aktivity a podél ní, na okrajích pozemku se nachází (či plánují) objekty s dalším využitím a sdíleným bydlením tak, aby vytvářely komunitní dvory. Projektem nás provedly obyvatelka Gudrun Pollack a architektka Gabu Heindl.
V sobotu jsme také navštívili výstavu vídeňského bydlení, která slouží jako závěrečné prezentace několikaletého projektu IBA Wien o novém sociálním bydlení. Na ní město představilo svou politiku bydlení, konkrétní projekty i další programy (jako např. granty pro ozelenění vnitrobloků, rekonstrukci sídlišť apod.).
