Evropský parlament schválil nové nařízení, které zakazuje vývoz rtuti z EU úderem 15. března 2011. Nařízení se vztahuje také na sloučeniny rtuti jako rumělka, kalomel či oxid rtuťnatý. „Znamená to, že dalších 50 až 100 tun rtuti, které mohou být získány z kalomelu nebude možné uvést na světový trh se rtutí. Nařízení tak pokryje jednu z děr v dosud projednávaném návrhu," komentovaly to ve společné tiskové zprávy sítě nevládních organizací EEB, Zero Mercury Working Group, HCWH a HEAL.
Environmentální a zdravotnické nevládní organizace vítají dohodu, které dosáhly Evropský parlament s Radou Evropské unie o zákazu vývozu rtuti mimo EU. Export této látky a jejích sloučenin by tak měl podle nového nařízení skončit do 15. března 2011. Nařízení se vztahuje také na sloučeniny rtuti jako rumělka, kalomel či oxid rtuťnatý. Zákaz se bude vztahovat i na směsi obsahující rtuť z minimálně 95%. Pokud se však sloučeniny rtuti využívají k výzkumu či pro lékařské účely, zákaz se na ně vztahovat nebude.
„Zahrnutí sloučenin rtuti do zákazu považujeme za výrazný úspěch,“ píší ve společné tiskové zprávy sítě nevládních organizací EEB, Zero Mercury Working Group, HCWH a HEAL a pokračují, „Znamená to, že dalších 50 až 100 tun rtuti, které mohou být získány z kalomelu nebude možné uvést na světový trh se rtutí. Nařízení tak pokryje jednu z děr v dosud projednávaném návrhu.“
Europoslanci původně požadovali, aby byl do textu zahrnut i zákaz dovozu rtuti do EU. To se nakonec nestalo, avšak Evropská komise do roku 2010 přezkoumá, zda není takový zákaz nutný. Má za úkol také prověřit, jestli neměl být zákaz vývozu rtuti rozšířen i na produkty, které tuto látku obsahují, tedy třeba teploměry, barometry a tlakoměry. „To, že nebyly do zákazu zahrnuty také barometry, tlakoměry, sfygmometry a další přístroje, považujeme za chybu. Může se tak stát, že se opět chudší země stanou odkladištěm de facto odpadu v podobě zastaralých přístrojů s obsahem vysoce toxického kovu. V rozvojových zemích je pak vždy těžší uhlídat, zda nedochází k únikům toxických látek z takto importovaného šrotu,“ komentoval závažný nedostatek přijatého nařízení RNDr. Jindřich Petrlík vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů, který ve sdružení Arnika koordinuje aktivity vážící se k problematice rtuti.
V České republice se zákaz vývozu rtuti bude vztahovat i na rtuť získanou ze starých provozů na výrobu chlóru ve Spolaně Neratovice a v ústecké Spolchemii, které musí ukončit používání rtuti do konce roku 2014 (Spolana) respektive 2012 (Spolchemie).
Rtuť je po člověka velmi toxická, může třeba poškodit nervovou soustavu dětí. Podle vědců i relativně nízké dávky rtuti mohou mít škodlivé účinky na kardiovaskulární, imunitní a reprodukční systém, uvedl Evropský parlament v prohlášení. Tato látka se v unii využívá stále méně. Celková poptávka na světě je kolem 3400 tun ročně, v EU v roce 2005 byla 780 tun. Na celosvětové úrovni se jedná o možné globální úmluvě. Zatímco USA a některé další státy prosazují cestu dobrovolných dohod s průmyslem, EU zastává názor, že je potřebná nová závazná úmluva. Rozhodnutí padne v době předsednictví České republiky v Radě EU.
