ČR - Zavedení ekologických principů ve zdravotnických zařízeních není tak náročné, jak se může na první pohled zdát. Konference, kterou pořádala na konci března Arnika, ukázala příklady dobré praxe ze zahraničí i z ČR. Své zkušenosti prezentoval zástupce vídeňské nemocnice Floridsdorf. Účastníci ocenili také přístup havlíčkobrodské nemocnice, která postupně eliminovala nebezpečí působení ftalátů na novorozence. Z příspěvků vyplynula například také potřeba vytvoření samostatného právního předpisu pro regulaci odpadů ze zdravotnictví, který v české legislativě citelně chybí. Příklady z konference Arnika využije spolu s dalšími doklady o nebezpečí spojeném s používáním toxických látek jako argumenty v další komunikaci s nemocnicemi.
„Podle ohlasů věřím, že se nám podařilo ukázat, že zavedení certifikátu EMAS a nastavení ekologických pravidel může přispět k úsporám a dobrému jménu zdravotnických zařízení. Účastníci se také mohli přesvědčit o problémech, které některé toxické látky, zejména rtuť, mohou ve zdravotnických zařízeních způsobit.“ řekl Jiří Kristian z Arniky, který koordinuje projekt EMAS pro nemocnice. Na konferenci navazují další aktivity Arniky: „Na nejbližší týdny chystáme dále prezentaci výsledků rozborů kojeneckých odsávaček nebo zjištění míry expozice rtutí pracovníků ve zdravotnictví,“ dodal Jiří Kristian.
Fotogalerie z odborné konference
Na úvod Jiří Kristian z Arniky seznámil přítomné s problematikou toxických látek ve zdravotnictví. „V nemocnicích se používá velké množství chemických látek. Některé z nich jsou toxické a dostávají se do kontaktu s pacienty i personálem. Proto je důležité věnovat jim velkou pozornost a tam, kde to je možné, je ze zdravotnictví eliminovat“ řekl Jiří Kristian.
Zkušenost od sousedů – ve Vídni překvapily papírové utěrky
Poté následovaly přednášky, které podrobně rozvedly související témata, a to zejména na praktických příkladech a zkušenostech z jednotlivých nemocnic. O výhodách zavedení systému environmentálního managementu EMAS (Eco Management and Audit Scheme) hovořil Markus Hlousek z vídeňské nemocnice Floridsdorf. Tato nemocnice získala certifikát EMAS v roce 2008. Od té doby se nemocnici povedlo komplexním přístupem k životnímu prostředí docílit výrazných úspor, a to jak finančních tak i materiálních. Nemocnice má vytvořena pravidla pro nákup k životnímu prostředí šetrných výrobků a zdravotnického materiálu. Tam, kde to bylo možné, byly nahrazeny plastové obaly za bioplasty. V nemocnici se zaměřili i na zdánlivě bezvýznamné detaily, které ale v konečném důsledku přinesly ohromující úspory. Například zavedením tenčích papírových utěrek jejich spotřeba - překvapivě - nevzrostla, ale naopak klesla o 60 %. I pro rok 2012 má nemocnice připraveny další projekty k zlepšování přístupu k životnímu prostředí.
Brno na ekologické cestě
Jiří Novotný z Fakultní nemocnice Brno podrobně popsal proces, jakým zde postupovali v zavádění environmentálního managementu. Tato nemocnice získala certifikát ISO 14001 zavedením ekologického přístupu na oddělení hospodářsko-technické správy, jehož činnost má nejvyšší vliv na životní prostředí. Jiří Novotný zmínil také výhody zavedení environmentálního přístupu, zejména úspory energií a lepší připravenost na havarijní situace.
Jak na odpady
V bloku přednášek o zdravotnických odpadech mohli přítomní srovnat způsob s jejich nakládáním v Rakousku a v České republice. Přednáška Markuse Hlouska z vídeňské nemocnice Floridsdorf ukázala propracovaný systém rakouské legislativy týkající se zdravotnických odpadů, spočívající v přesné kategorizaci odpadů a podrobných postupech nakládání s nimi. Také prezentoval významné snížení odpadů, kterých vídeňská nemocnice dosáhla. MUDr. Magdalena Zimová, CSc. ze Státního zdravotního ústavu Praha hovořila o některých nedořešených legislativních otázkách týkajících se členění jednotlivých kategorií zdravotnického odpadu v ČR. Chybí například definovat osobní zodpovědnost za bezpečné a environmentálně šetrné nakládání s odpady. Na zkušenostech ze své praxe poukázala také na velké množství případů, kdy se jednotlivé nemocnice nedostatečně a v některých případech i bohužel zcela chybně zabývají svými odpady, ať se to týká špatného řazení odpadů dle jednotlivých kategorií, nedostatečné evidence, nebo absence odpovídajícího školení zdravotnického personálu. Zde tedy má naše zdravotnictví co dohánět.
RNDr. Jindřich Petrlíka ze sdružení Arnika připomněl nebezpečí toxických látek vznikajících a uvolňujících se při spalování zdravotnických odpadů. „Je nesmírně důležité odpady důkladně vytřídit. Pro jeho likvidaci pak mohou být použity ekologičtější nespalovací technologie, jejichž principem je přeměna infekčního odpadu na neinfekční, který lze dále zpracovat. Jako příklad lze uvést autoklávy či mikrovlnné technologie, které ničí infekční zárodky v odpadu působením tepla. „Například Slovinsko je v použití nespalovacích technologií a minimalizaci zdravotnických odpadů na špičce,“ řekl Jindřich Petrlík. Prezentoval také výsledky rozsáhlé studie Pawła Gluszynského z polské organizace Waste Prevention Association 3R. Ten v Polsku zjišťoval skutečný stav a množství vzniku odpadů ve zdravotnictví a na základě výsledků potom vypracoval návrh, jak odpadům předcházet. Proces zahrnuje mimo jiné školení zaměstnanců i jejich osvětu. Zavedením této strategie může jedna nemocnice dosáhnout úspory až desítek tisíc eur.
Rtuť a ftaláty – jak vyřešit každodenní rizika v nemocnici
Závěrečná část konference byla věnována problematice nahrazování rtuťových zdravotnických přístrojů. Ing. Adam Fila z nemocnice Havlíčkův Brod například porovnal jejich mnohé výhody i nevýhody s bezpečnými alternativními tonometry. Některé z těch alternativních výrobků rovněž účastníkům předvedl.
Matěj Man ze sdružení Arnika následně seznámil účastníky s problémy spojenými s nehodami rtuťových přístrojů či chybami nedostatečně vyškoleného personálu při odstraňování uniklé rtuti. Uvedl také, jak si při takové nehodě správně počínat.
V závěrečné přednášce primáře MUDr. Václava Miláčka z nemocnice Havlíčkův Brod bylo zmíněno nebezpečí ftalátů v měkčeném PVC, které se hojně používá u zdravotnických pomůcek. Potom popsal, jak nemocnice v Havlíčkově Brodu ve spolupráci se sdružením Arnika provedla v roce 2007 náhradu části zdravotnického vybavení z PVC na novorozeneckém oddělení a později také v náhradě hraček z PVC za šetrné alternativy. Nemocnice Havlíčkův Brod se tak stala první nemocnicí v kraji Vysočina, která eliminovala nebezpečí působení ftalátů na novorozence. Za tyto výsledky a citlivý přístup k dětským pacientům sklidil primář Miláček zasloužený potlesk všech přítomných.
„Těší mne, že většina účastníků konference vyjádřila spokojenost s jejím průběhem. Smyslem konference bylo nejen zprostředkovat zdravotníkům nové informace i nové kontakty, ale především motivovat nemocnice k lepšímu přístupu k životnímu prostředí. Během několika týdnů bude všem zájemcům k dispozici sborník příspěvků z konference v elektronické i tištěné podobě. Věřím, že bude inspirací i pro další lékaře a manažery zdravotnických zařízení,“ shrnul výsledky konference, Jiří Kristian z Arniky.
Příspěvky jednotlivých vystupujících
Ing. Adam Fila, Nemocnice Havlíčkův Brod: Zdravotnické prostředky s obsahem rtuti501.15 KB
Matěj Man, Arnika: Řešení nehod s únikem rtuti ve zdravotnických zařízeních517.85 KB
Jiří Novotný, Fakultní nemocnice Brno: Implementace EMS ve Fakultní nemocnici Brno1 MB
Konference byla uspořádána v rámci projektu Řízení ekologicky šetrné nemocnice s důrazem na eliminaci toxických látek a nakládání s odpady. Česká republika je v současné době zapojena do mezinárodních úmluv týkajících se chemické bezpečnosti (především Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách a Basilejské úmluvy týkající se odpadů). Projekt EMAS pro nemocnice se snaží pomoci České republice v naplňování těchto závazků.
Projekt podpořil zejména Státní fond životního prostředí ČR a Ministerstvo životního prostředí, dále Global Greengrants fund a The International POPs Elimination Network (IPEN).
Další informace:
Informace o rtuti ve zdravotnictví
Informace o PVC ve zdravotnictví
