Obytná zástavba v Sedlci

Arnika po konzultacích s místními obyvateli zažalovala magistrát Prahy poté, co se exprimátor Hudeček postavil na stranu developerů. Městský soud pak v listopadu 2014 potvrdil, že úprava územního plánu v Sedleci je nezákonná a zrušil ji.

Prahu lidem, ne developerům! Podpořím aktivity Arniky darem

nebo

,- Kč

Jménem členů našeho bytového družstva v Sedlci Vám děkuji za odbornou a vytrvalou pomoc. Po předložení kvalifikovaných námitek Městský soud rozhodl, že plánovaný obytný dům může být jen třípatrový. To bylo po celou dobu naším požadavkem, protože tato výše dosud není překročena u žádného domu v Sedlci. I do budoucna tak bude zachován jeho příměstský charakter.

Ing. Karel Hladiš, Sedlec

S výstavbou nové rozsáhlé obytné čtvrti byly spojeny zejména tyto hrozby:

• Výrazné zvýšení automobilového provozu v lokalitě, která je již dnes přetížena. Přitom vybudování tramvajové trati je z finančních důvodů v nedohlednu.
• Narušení genia loci Sedlce, který je klidnou zelenou čtvrtí v kaňonu Vltavy.
• Nedostatečná kapacita veřejného vybavení. Zatímco developer hodlá postavit nové byty, v lokalitě nejsou kapacity např. školek, sportovišt, zdravotnických a dalších zařízení.
• Poškození přírody, neboť stavba předpokládá rozsáhlé kácení stromů a zástavbu zeleného okolí areálu mrazíren.

Jak měla výstavba v Sedlci vypadat?

Studii zástavbě lokality zpracoval pro akciovou společnost Metrostav Development, která vlastní pozemky, architekt Klement Valouch za architektonickou kancelář VHE v únoru roku 2010. Předpokládá se masivní zástavba dostupné plochy. Celá studie VHE je dostupná na webu.

Historie kauzy

fáze 1: Změna územního plánu (rok 2008)

Změna územního plánu byla nepravdivě odůvodňována snahou o „zklidnění území“. Obyvatelé Sedlce sice připouštěli, že provoz mrazíren je ruší, na druhou stranu se obávali ještě většího ruchu poté, co se do něj přistěhují tisíce dalších lidí. Přestože přeměna mrazíren na obytnou čtvrť je pochopitelná, konkrétní projekt musí respektovat přírodní charakter lokality i okolní zástavby.

Změna Z 1774/00 dokonce přezkoumávalo Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci výkonu dozoru.

Informace o I. vlně tzv. celoměstsky významných změn územního plánu

Hodnocení vlivů na životní prostředí

Závěry hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) potvrdily, že změna územního plánu má výrazný negativní dopad na přírodní hodnoty území a je v rozporu s udržitelnými trendy vývoje indikátorů. Tento závěr se však nepromítl do praxe. Nová zástavba měla být rozvolněná, s dostatečně velkými zahradami u domů. Stávající zelené pásy by ale měly být zachovány a propojeny – mělo by tedy dojít k rozšíření zeleně, aby se posílila biologická a ekologická hodnota území. Zeleň v lokalitě má mít charakter lesa.

Developer při plánování výstavby nezohlednil Evropsky významnou lokalitu Kaňon Vltavy u Sedlce, a k posouzení vlivů výstavby na toto území nedošlo. To mohlo vést k porušení evropských směrnic pro ochranu přírody Natura 2000.

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (červenec 2010)

fáze 2: Když ne změna, tak úprava - a bez občanů (rok 2013)

Když se ukázalo, že nebude možné realizovat výstavbu na základě změny územního plánu, přišla další varanta využití území v Sedlci. Další developer, SOFIL sáhl spolu s Magistrátem k horšímu řešení. S vyloučením veřejnosti a dokonce dotčených sousedů schválil v únoru 2013 úpravu územního plánu č. U 1114 (původní úprava  699/09 byla zrušena a úprava z roku 2013 byla schválena navzdory ujištění primmátora, že tato nelegální praxe bude zsatavena). Úprava č. 1114 znamená navýšení kódu využití území z B na C. Namísto rozvlněných rodinných domků zde developer může vybudovat skupinové rodinné domy a viladomy.

Nejvyšší správní soud v září 2013 potvrdil, že praxe úprav územního plánu je nezákonná a že pro příště musí být i úpravy přijímány stejným způsobem jako změny  - tedy za účasti občanů. Proto se mohli místní bránit u Městského soudu v Praze. Nakonec však do kauzy zasáhl také Ústavní soud - ten dal možnost žalovat úpravy i spolkům. Arnika proto úpravu U 1114/2013 zažalovala ve prospěch místních a uspěla. V současnosti je úprava zrušená a nelze podle ní postupovat.

Oficiální dokumenty ke změně územního plánu Z 1774/00  |  Jak se vyznat v územním plánu

Sedlec v konceptu územního p.	Sedlec - stávající stav UPv	Návrh změny územního plánu

Rozsah zástavby

Vedení tramvajové tratě s vyznačeným územím mrazíren, http://www.metroweb.czNavržené objekty měly být podle změny Z 1774 až šestipodlažní (kód zástavby F), což se v lokalitě, kde převažuje zástavba rodinných domů, jeví na první pohled jako předimenzované. Projekt nereagoval na přírodní hodnoty území (blízkost evropsky významné lokality, přírodní památka Podbabské skály, morfologie terénu utvářená tokem Vltavy). Také na protějším břehu Vltavy se nachází rozvolněná zástavba rodinných domů, a celé území má tak výrazný přírodní charakter. Přípustná hranice využití území je na stupni B, což znamenánejvýše 3 nadzemní podlaží.

V jihozápadní části území zasahovala plánovaná výstavba na pozemky České zemědělské univerzity, která zde plánuje výstavbu vysokoškolského areálu. Pozemky by proto měly být vymezeny pro školství, nikoliv výstavbu developera.

Dopraní situace

Území není dostatečně obslouženo veřejnou dopravou a při výstavbě nové obytné čtvrti tak hrozí zahlcení okolních ulic a čtvrtí automobily.

• Vlak nemá dostatečný interval a pro budoucí příměstské vlaky na trase Praha - Děčín bude parkoviště P+R v Podbabě.
• Autobusová doprava je na hranici kapacity jak autobusů samých, tak ulic v Dejvicích.
• Projekt výstavby tramvajové trati Podobaba–Suchdol byl odložen a pro současné vedení města není prioritou.
• Nárůst automobilové dopravy by vedl k zahlcení návazných komunikací v Sedlci i třídy Jugoslávských partyzánů v Praze 6.
• Radiála mezi vnitřním Městským okruhem a vnějším Pražským okruhem v severozápadní části města chybí, a tudíž zde po otevření úseku Ruzyně – Suchdol značně vzroste doprava.

Vyznačení chybějící radiály v severozápadní části okruhu, www.urm.cz

Pokud měla být schválena změna územního plánu, měla být pomocí etapizace vázána na vybudování tramvajové trati Podbaba – Suchdol.

Magistrát měl zvážit a vyhodnoti, zdá právě území Sedlce není vhodnou lokalitou pro zřízení dalšího nového terminálu P+R v blízkosti železniční stanice.

Připomínky Arniky (rok 2011)

Záměr předpokládal nahrazení všech kategorií pozemků podle současně platného územního plánu funkcí OB (čistě obytné) a OV (všeobecně obytné).  Přitom měly bylo zaniknout veškeré plochy zeleně. To j pochopitelně nevhodné, budoucí zástavba by rozhodně neměla probíhat na úkor ploch zeleně a tyto by měly být zachování v současném rozsahu. Arnika proto požadovala zachování pozemků veřejné zeleně v řešeném území a závazné stanovení rozsahu veřejné zeleně v rámci nové výstavby. Současně by měly být vytvořeny kapacity veřejné dopravy  pro dopravní obsluhu území. Je nezbytné stanovit koeficient zastavitelnosti území a závazný rozsah občanského vybavení v závislosti na počtu budovaných bytových jednotek.

 Kompletní připomínky Arniky

Studentský projekt: Urbanistická studie – Praha Sedlec

Proměnou areálu sedleckých mrazíren v novou městskou čtvť se ve svých pracích zabývalo několik studentů Katedry urbanismu Fakulty stavební ČVUT v Praze. Tyto práce obsahují řadu zajímavých myšlenek a při využití území by bylo vhodné jim věnovat pozornost.

Vizualizace  -  Autor: Ing. arch. David Urbánek  -  Studie4.14 MB
Zdroj: http://urbanek.stranky.cc
Koncept Lokalita Sedlec se nachází na levém břehu Vltavy v severním okraji Prahy. Území je sevřeno na jedné stran železnicí Praha-Roztoky a na straně druhé zvedajícím se masivem Sedleckých skal. Velmi členité území je rozděleno rušnou komunikací Kamýcká směr Suchdol na jižní přibližně 1/3 a severní 2/3 rozlohy. V současnosti je cca 80% plochy území využíváno průmyslově (mrazírny, sklady a drobná výroba). V novém územním plánu je toto území již definováno jako plochy pro bydlení. Při návrhu nové zástavby bylo záměrem ponechat maximum současných staveb, jejich konverze pro nové funkce a začlenění do nové zástavby. Jižní třetina se nachází na terasách vzniklých těžbou materiálu pro místní cihelnu v těsné blízkosti Podbabských skal. Z této části se naskýtají výhledy na protější Bohnický masiv. Zástavba bytovými domy je zvlněna dle tvaru teras a vytváří tak uprostřed park s vodní plochou. Severní část začíná administrativní budovou, odcloňující hluk, ve tvaru zvlněného hřebene, který tvoří bránu do jižní části. Od této brány směrem na sever vede, mezi starou cihelnou a halou mrazíren, pěší osa území (Lipová alej) směrující k barokní kapličce. Srdcem severní části je rozšířená vlaková stanice, k níž těsně přiléhá sportovní areál (bývalé mrazírny) a cestou podél kolejí na jih kulturní centrum území cihelna. Západní okraj tvoří bytové domy navazující tak na současnou zástavbu, za zeleným pruhem je pruh rodinných domu a na západním okraji.
Autor: Bc. Lenka Stránská	Autor: Bc. Lenka Uhlířová	Autor: Bc. Radek Bačovský
Studie1.11 MB	Studie3.27 MB	Studie2.73 MB
Zdroj: http://people.fsv.cvut.cz

Další informace

• Praha 6 ztrácí tvář: Změna územního plánu - nová obytná čtvrť Sedlec
• Praha 6 ztrácí tvář: Námitky proti změně územního plánu
• Požár mrazíren v roce 2003 (IDnes)

O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>