en ru

MF Dnes: Patnáct let a nové město

14.7.2014 - PRAHA | Články
Když roste město. Dekáda a půl změnila město v mnohém, ne vždy k lepšímu. A nastolila nemálo velkých otázek.

 

Ekologie

Míst, kde si může člověk sednout na lavičku pod strom a nechat svého psa pobíhat po trávníku, v užším centru města nenápadně ubývá. Developeři totiž podle občanského hnutí Arnika obcházejí své povinnosti a nezahrnují do svých projektů skutečné zelené plochy. "Řeší to třeba tak, že nechají jednu stěnu obrůst popínavou rostlinou. Plocha se pak podle současné normy považuje za zelenou," popisuje fígle stavebních společností vedoucí centra pro podporu občanů Arniky Martin Skalský.

Zatímco z centra mizí zelené pásy, statisticky míst, na kterých rostou rostliny a stromy, přibývá. To je však dáno úpravami v územním plánu, ve kterém se mění orná půda na zeleň. "Výsadba nových stromů na těchto pozemcích prakticky neprobíhá," kritizuje to Skalský. Magistrát nyní chystá velkou změnu pravidel, díky které developeři už nebudou mít možnost kličkovat jako doposud. Navíc jim přibudou nové povinnosti. Uvažuje se například o tom, že by se nově museli postarat o dešťovou vodu, která spadne na jejich pozemek.

"V Praze ubývá míst, kde se voda může vsáknout, to pak může být problém například při povodni," vysvětluje Skalský. (av, jej)

Doprava

Když se stěhovat, tak někam, kam jezdí tramvaje, autobusy i metro. Dopravní dostupnost je jedním z hlavních kritérií při výběru nového bydlení a výrazně ovlivňuje i cenu lokality. "Vybudování nové linky do Motola zvedne ceny okolních bytů zhruba o 10 procent," uvádí příklad ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec.

Rozvoj města a dopravní stavby jdou často ruku v ruce. Už nyní se například počítá s tím, že poté, co město začne s výstavbou nové trasy linky metra D do Písnice, začnou se o lokalitu zajímat developeři. Projekt čtvrté trasy metra je tomu proto uzpůsoben. "Výstupy z metra jsou navrženy velmi skromně. Je to tak řešené proto, aby ve chvíli, kdy bude chtít nad stanicí stavět developer, dal se výstup lehce odstranit a nahradit jinou stavbou," popisuje David Krása, ředitel společnosti Metroprojekt, která má přípravu projektu na starosti. Stejně jako se nyní počítá s tím, že po zprovoznění linky D se na okolí Písnice hromadně vrhnou developeři a začnou tam budovat, v minulosti se očekávalo, že po prodloužení linky C do Letňan se začne stavět i v jeho okolí. To se nestalo a výstup z metra tak dodnes stojí doslova uprostřed polí.

Podobně jako se developeři snaží budovat na místech, kde je kvalitní MHD, plánuje Dopravní podnik stavět především nové tramvajové tratě do míst, kde za posledních let přibylo obyvatel. "V pokročilejším stadiu přípravy je tramvajová trať Barrandov – Holyně – Slivenec," říká mluvčí podniku Aneta Řehková.

Tramvaje by však do budoucna mohly jezdit například z Divoké Šárky na Dědinu, z Podbaby na Suchdol, z Kobylis do Bohnic, ze Spořilova na Háje či třeba z Modřan na Libuš, kde se má v budoucnu nacházet nová stanice metra. (av)

Infrastruktura

Lipence v jihozápadním cípu Prahy mohou být příkladem rychlého rozvoje metropole. Za posledních 15 let se tam téměř zdvojnásobil počet obyvatel. Tamní radnice se proto musela pořádně ohánět. Kvůli většímu množství dětí rozšířila mateřskou školku. Chtěla se také pustit do stavby domu pro seniory, ale obyvatel přibývalo takovým tempem, že se naplnila kapacita čističky odpadních vod a další stavbu na ni nešlo napojit. Vedení obce se nemohlo pustit například ani do výstavby kanalizace pro zázemí fotbalového hřiště. Teprve letos v dubnu zastupitelstvo hlavního města schválilo změnu územního plánu, díky kterému může výstavba nové čističky brzy odstartovat. Jak se do Lipenců stěhovalo více lidí, musela se radnice postarat o nové ulice. V posledních letech také kompletně zrekonstruovala hlavní ulici, a protože si lidé stěžovali, že to mají od autobusu daleko domů, vznikla v obci nová zastávka. Lipence se tak stejně jako další městské části potýkají v menším měřítku se stejnými problémy jako pražský magistrát. I on například nyní řeší přestavbu čistírny odpadních vod. (av)

Architektura

Megalomanské projekty mohou Prahu dostat do fáze klinické smrti. Obává se toho místopředseda klubu Za starou Prahu Richard Biegel. "Projekty jako je Florentinum nebo Květinový dům na Václavském náměstí jsou doslova zlatokopeckými záseky do centra města," tvrdí Biegel.

Podle něj podobné stavby nejsou problémem pouze z hlediska památkového, ale také z urbanistického a funkčního. Administrativní centra totiž přitahují do města automobilovou dopravu, velká nákupní centra jsou zase zhoubou pro malé krámky. "Městský prostor pak s těmito komplexy rychle uvadá," dodává Biegel.

Praha se podle něj může dostat do podobné situace jako například Liberec či Ostrava, kde již velká centra téměř kompletně pozřela obchody a služby v ulicích města. Město by podle Biegela mělo situaci předcházet a vytvořit obecná pravidla, kterými by se museli developeři řídit. Jejich stavby by měly sloužit lidem, ne jen zisku. (av)

Neosídleno

Na Smíchově žije více než 30 tisíc lidí. Další tisíce tam každý den dojíždějí za prací či za nákupy. Přesto se na území této městské čtvrti nachází dvě velké mrtvé zóny.

Jednou je areál bývalého lihovaru, druhá zóna leží za vlakovým nádražím PrahaSmíchov. O zanedbané pozemky se dlouhodobě nikdo nestará. To se nyní alespoň v jednom z případů změní. Vedení města totiž rozhodlo, že za vlakovým nádražím může společnost Sekyra Group vybudovat novou čtvrť za 15 miliard korun. Její součástí bude například i nová škola a obchodní centrum.

Zanedbaná lokalita však není jediná, která se promění k nepoznání. Magistrát chce, aby se stavělo i na dalších takzvaných brownfieldech, tedy nevyužívaných územích, která se nacházejí uprostřed zastavěných částí metropole.

Jenže megalomanské projekty uprostřed města se setkávají s odporem lidí, kteří v okolí chátrajících míst bydlí. Ti se obávají například toho, že další výstavba přinese do okolí jejich bydliště další automobilovou dopravu.

S velkou kritikou se setkal například plán Sekyry Group proměnit nákladové nádraží Žižkov v novou čtvrť. Obyvatelé proti záměru tak dlouho protestovali, až developer přislíbil, že na místě zachová historickou nádražní budovu. V té má do budoucna vzniknout kulturní centrum.

"Mohl by tu sídlit Národní filmový archiv, výstavní prostory by mohlo ve funkcionalistické budově najít Uměleckoprůmyslové muzeum nebo Národní technické muzeum," řekl ministr kultury Daniel Herman. Kdy by se tak mělo stát, není jasné. O konkrétní budoucí podobě nádraží a jeho okolí se stále jedná.

Staré průmyslové oblasti a již nevyužívaná nádraží – taková je většina pražských brownfieldů.

V dohledné době bude vedení hlavního města rozhodovat o proměně bubenského nádraží. České dráhy zase chtějí odprodat pozemky u Masarykova nádraží společnosti Penta. Přestavby se má dočkat také Nuselský pivovar. (av)

FAKTA Praha v číslech. Jaká byla, je a bude

Turisté. Praha je nejvytíženějším turistickým místem z celé ČR. Jen za první čtvrtletí 2014 sem zamířilo přes 850 000 turistů. Auta. V Praze je registrováno 855 057 motorových vozidel. To je více než dvojnásobek v porovnání s rokem 1990. Na tři Pražany připadají dvě auta. Populace. Do deseti let by se podle ČSÚ měla Praha rozrůst o dalších 10 tisíc lidí. Do třiceti let by mělo přibýt až 130 000 lidí. Přistěhovalí. Do Prahy se vloni přistěhovalo 30 473 lidí. Nejvíce se lidé stěhovali do Prahy 4 a 10. Pouhých patnáct lidí se přistěhovalo do Prahy-Královic. Senioři. V Praze 4 žije 30,5 tisíce důchodců, nejvíce z celé Prahy. Nejméně, necelých padesát, jich bydlí v Praze-Nezvězí. Děti. Nejvíce dětí se vloni narodilo v Praze 4, přes třináct set. Nezaměstnanost. Za první čtvrtletí 2014 dosáhla 5,36 procenta, což je o 3 procenta méně než průměr celé země. Na jedno volné pracovní místo připadá 7,3 uchazeče – třiapůlkrát méně než v kraji Ústeckém. MHD. Pražská integrovaná doprava za rok 2013 celkem přepravila 1 297 011 510 cestujících. Z toho 331 tisíc převezly přívozy. Kamery. V Praze je nyní 2 264 kamer, které monitorují dopravní a bezpečnostní situaci. Měření rychlosti. 38 kamer v Praze měří okamžitou nebo úsekovou rychlost vozidel. Stavba metra. Od roku 1990 bylo postaveno 21 kilometrů tunelů metra a 14 nových stanic. Silnice. V Praze je celkem 3 972 km komunikací, což je o 1 400 km více než v roce 1990. Pole. Praha 22 disponuje největšími polnostmi z celého města. Je tam skoro tisíc hektarů z celkových čtrnácti a půl tisíce. Vinice. V Praze je deset hektarů vinic. Dva hektary na Vinohradech a zbylých osm je v Troji. Urbanismus. Největší podíl zastavěných ploch má Praha 3, téměř devadesát dva procent. Nejméně zastavěnou částí je Praha-Královice s necelými šesti procenty. Výdělky. Pražská průměrná mzda činí 32 948 korun. Ostatní kraje jsou pod republikovým průměrem který činí 24 412 korun. Výstavba. V Praze se aktuálně staví nejvíce bytů z celé ČR, přes tisíc. Více než0 polovina z nich ve třetí městské části. Roste do šířky. Pražská čtvrť Křeslice se za posledních 15 let zvětšila dvaapůlkrát. Zdroj: ČSÚ, TSK

Foto: Květinový dům Má se pražské centrum vyvíjet v tomto duchu?

Foto: Petr Topič, MAFRA

Mutace - Mladá fronta DNES – Praha

 

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu