en ru

perfluorooktansulfonamid (FOSA)

  • CAS

    754-91-6
  • Stručná charakteristika

    Perfluorooktansulfonamid (FOSA) je člověkem vytvořená, organická látka patřící do skupiny perfluorovaných látek (PFC), které díky svým vodu i tuk odpuzujícím vlastnostem nacházejí bohaté uplatnění v chemickém průmyslu i v spotřebitelském zboží, jako jsou obaly, voduodpudivé textilie, nátěry apod. Pro prefluorované organické látky je charakteristická velmi silná vazba uhlík, fluór, které tyto tvoří prakticky přirozenými procesy nerozložitelné. Do prostředí může FOSA unikat v rámci výrobních procesů a také při spotřebě a likvidaci produktů, v kterých je obsažen. V atmosféře může existovat v podobě páry i navázán na pevné částice. V půdě je pravděpodobně jen omezeně pohyblivý. Ve vodě dochází k částečné vazbě na pevné částice a sedimentaci, v rámci mořských proudů byl zaznamenán přenos perfluorovaných látek na velké vzdálenosti. Obecně je u těchto látek popsán vysoký bioakumulační potenciál; tradičně nejvyšší koncentrace jsou měřeny v mořských rybách. Člověk může být FOSA vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Z pokusů na zvířatech vyplívá, že je FOSA akumulován především v játrech; z organizmu je pak vyloučen v řádu několika dnů. Obecně PFC považujeme za látky negativně ovlivňující hormonální systém. Toxikologie FASA u lidí není v podstatě známá. V několika málo studiích byla zjištěna přítomnost FOSA v lidském těle, nebyl ale prokázán žádný vztah se změnou zdravotního stavu.
  • Podrobná charakteristika

    Perfluorooktansulfonamid (FOSA) je člověkem uměle vytvořená organická látka patřící do skupiny perfluorovaných látek, které díky svým vodu i tuk odpuzujícím vlastnostem nacházejí v lidském světě bohaté uplatnění.

    FOSA může být součástí nejrůznějších povrchově aktivních aplikací, nátěrů a laků. V minulosti byl jednou z prvních sloučenin používaných při výrobě impregnovaných textilií. Obecně mohou být perfluorované látky používány k povrchové úpravě koberců, kůží, bot, v hasicích pěnách, nebo v čisticích prostředcích. FOSA může být syntetizován z perfluoorooktansulfonylových halogenidů reakcí s kapalným amoniakem nebo dvoustupňovou reakcí, kdy vzniká meziprodukt azid, který je následně redukován zinkem v prostředí kyseliny chlorovodíkové. FOSA byl používán jako výchozí látka při výrobě PFOS, vzniká také jako meziprodukt při rozkladu této látky.

    Původ FOSA v životním prostředí je v současné době neznámý, ale pravděpodobně se jedná o dealkylační produkt N-alkylovaných a N,N-dialkylovaných perfluoorosulfonamidů, které se používají jako biologicky aktivní složka v pesticidech a pro povrchovou úpravu řady spotřebitelských výrobků.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    PFC mohou do životního prostředí unikat např. při vypouštění průmyslových a městských odpadních vod, nebo být uvolňovány z ošetřených výrobků.

     

    PFC mohou do organismu proniknout orální cestou (konzumace kontaminované potravy), inhalací (aerosoly impregnačních prostředků, prachové částice sorbované PFC) nebo v malé míře také dermální cestou (impregnované materiály). Nejenom potraviny ale i obalové materiály (sáčky na popcorn, krabice na pizzu apod.) mohou být významnou cestou lidské expozice. Po vstupu do organismu dochází k adsorpci a jejich distribuci zejména do jater a tělních tekutin a posléze se váží proteinovou složku tkání.

    Látky jsou z organismu člověka postupně vylučovány, nicméně vzhledem k současně probíhající expozici neexistuje prakticky žádná pravděpodobnost, že jsou z lidského organismu během života zcela eliminovány. Odhaduje se, že polovinu přijatého množství PFOS lidské tělo vyloučí přibližně za 9 let, PFOA za 1 – 3 roky. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil tolerovatelný denní příjem (TDI) na 0,15 µg/kg těl. hm./den pro PFOS a 1,5 µg/kg těl. hm./den pro PFOA 1, .

    Přesný mechanismus toxického účinku jednotlivých perfluorovaných sloučenin není doposud objasněn, lze však očekávat, že PFC můžou způsobovat podobné problémy, jaké jsou definovány obecně pro savce (opice, krysy). Mezi možné škodlivé účinky může patřit vliv na transport a metabolismus mastných kyselin, syntézu cholesterolu, oxidační stres a reakce zprostředkované cytochromem P–450 (CYP).

    PFOS je toxický pro savce při subchronických opakovaných dávkách v koncentracích řádu mg/kg/den, a může způsobovat rakovinu jater, prsou, nadledvinek a štítné žlázy, způsobovat reprodukční toxicitu – mortalitu čerstvě narozených mláďat pravděpodobně spojenou s nedostatečným vývojem plic a narušením růstu .

  • Výskyt v životním prostředí

    V České republice v současné době existuje jen velmi málo studií, které monitorují výskyt perfluorooktansulfonamidu v životním prostředí.

    Ryby: Vybrané lokality na různých tocích ČR (2006): Jelec tloušť-játra (5,6-8,1 µg/kg), maximální koncentrace (Trmice, Bílina): 8,1 µg/kg

  • Synonyma

    1,1,2,2,3,3,4,4,5,5,6,6,7,7,8,8,8-heptadekafluorooktan-1-sulfonamid; Perfluoroktylsulfonamid; Perfluoroktansulfonamid; Heptadekafluorooktansulfonamid, Amid perfluorooktansulfonové kyseliny; Deethylsulfluramid; FC-99
  • Ostatní limity

    Perfluorované sloučeniny a jejich soli byly zařazeny stranami Stockholmské úmluvy na seznam zakázaných látek a jejich použití je omezeno evropskou směrnicí 2006/122/ES. Nesmějí se uvádět na trh ani používat jako látka nebo složka přípravků v koncentraci 0,005 % hmotnostních nebo vyšší.

    Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal doporučení o monitorování přítomnosti PFC v potravinách.

  • Limitní dávky

    Zatím neexistují předpisy stanovující limity perfluorovaných sloučenin v životním prostředí.

  • Odkazy

    ASTDR, Perfluoroalkyls profile: http://www.atsdr.cdc.gov/toxprofiles/tp200-c1.pdf
  • Literatura

    Lehmler H.J.: Synthesis of Environmentally relevant Fluorinated Surfactants – a Review. Chemosphere, 58, 2005, 1471-1496.

    Pulkrabová J., Kalachová K., Hrádková P., Poustka J., Hajšlová J.: Perfluoroalkylované sloučeniny – nové kontaminanty životního prostředí, Odpadové fórum 2010.

    Perfluoroalkylated substances: PFOA,PFOS and PFOSA. Evaluation of health hazards andproposal of a health based quality criterion for drinking water, soil and ground water. Environmental project No. 1665, 2015 (http://www2.mst.dk/Udgiv/publications/2015/04/978-87-93283-01-5.pdf)

  • Autor

    Ing. Darina Lanková, Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D., Ing. Petr Válek
  • Email

    toxic@arnika.org


Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha