Plánovaná pyrolýza pneumatik v Tušimicích

Ústecký kraj | Kauzy - Spalovny | Aktualizováno 19.12.2019
Chladící modul PTR
Zdroj: dokumentace oznámení záměru
Nedaleko obce Tušimice mělo vyrůst průmyslové zařízení pro zpracování drcených pneumatik a následné spalování vzniklých produktů s kapacitou přes 20 000 tun pneumatik za rok.

Ministerstvo životního prostředí ČR i Česká inspekce životního prostředí považují pyrolýzní zplyňování pneumatik za spalovnu. Investor to však odmítal a řadil svůj záměr do jiné kategorie, tak, aby nemusel naplňovat platné emisní limity pro spalování odpadu ve spalovnách. Plánované zařízení patřilo mezi několik podobných záměrů s technologií PTR Simul. I v případě Tušimic se předpokládal možný významný vliv na životní prostředí a proto krajský úřad Ústeckého kraje nařídil posuzování podle zákona 100/2001 v plném rozsahu.

Technologie PTR (pomalého termického rozkladu bez přístupu vzduchu) produkuje z palivového materiálu tři frakce. Pyrolýzní plyn, pyrolýzní olej a pevný zbytek s minimálním obsahem organických látek, v případě pneumatik téměř čistý uhlík. Na tento proces navazuje kogenerační jednotka, která spaluje vznikající pyrolýzní plyn při výrobě elektrické energie. Vznikající odpadní teplo v případě tohoto záměru není nijak využíváno. Uhlíkatý zbytek a pyrolýzní olej také investor neplánoval dále sám využívat.

Pyrolýza v mnoha ohledech plýtvá surovinami. Využití energetického plynu z nadrcených pneumatik je málo efektivní, oproti jejich materiálovému využití. Energie se spotřebovává při drcení pneumatik a napájení samotného PTR procesu. Pro pneumatiky existuje řada efektivnějších způsobů využití jako například jejich recyklace pro výrobu povrchů komunikací, povrchů pro střešní krytiny, gumový mulč, gumové povrchy do interiéru i exteriéru, povrchy sportovišť a další.

Nebylo zcela jasné, jaké složení má vznikající pyrolýzní plyn a olej mít. Investor také nezvolil nejlepší technologii pro čištění pyrolýzního plynu průchodem přes aktivní uhlí. Arnika se obávala možnosti úniku dioxinů a těžkých kovů do ovzduší či odpadů. V záměru chyběla také například analýza a porovnání s aktuálním plánem odpadového hospodářství kraje.

14. 2. 2018 byl proces posuzování vlivů tohoto záměru na životní prostředí ukončen, a to z důvodu uplynutí tříleté lhůty (od 3. 2. 2015), po kterou je možné předložit doplněnou nebo přepracovanou dokumentaci záměru. Podrobnosti viz níže.

 

Vývoj kauzy:

  • 1. 3. 2013 - oznámení záměru
  • 8. 4. 2013 - zahájení zjišťovacího řízení
  • 26. 4. 2013 - pdfArnika podává připomínky k zjišťovacímu řízení
  • 24. 5. 2013 - zveřejnění závěru zjišťovacího řízení
  • 18. 11. 2014 - zveřejnění dokumentace záměru na úřední desce
  • 4. 2. 2015 - zveřejnění informace o vrácení dokumentace k doplnění
  • 29. 9. 2016 - zaslání doplněné dokumentace - po konzultaci se zpracovatelem posudku
  • 1. 11. 2016 - zaslání dalšího dílčího doplňku - dokumentace dosud nebyla příslušnému úřadu předložena
  • 14. 2. 2018 - ukončení posuzování vlivů záměru na životní prostředí z důvodu uplynutí tříleté lhůty (od 3. 2. 2015), po kterou je možné doplněnou nebo přepracovanou dokumentaci předložit

 

Odkaz na veškerou dokumentaci související s procesem posuzování vlivů záměru na životní prostředí naleznete zde.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha