Připomínky občanských sdružení a obce Slavičky k dokumentaci EIA k projektu sanace skládky v Pozďátkách

19.12.2005 - Ing. Milan Havel | Články
V následujícím článku jsou uvedeny připomínky sdružení Arnika, programu Toxické látky a odpady, Občanského sdružení Pozďátky bez jedů a obce Slavičky.

Připomínky sdružení Arnika, programu Toxické látky a odpady k dokumentaci:

1. Soulad s Plánem odpadového hospodařství kraje Vysočina a regionu Třebíč. Uvedený záměr není v souladu s Krajským plánem odpadového hospodářství Vysočiny. Máme zde na mysli záměr na vybudování nové skládky kategorie S-OO. V analytické části plánu odpadového hospodářství kraje na str. 7 (Tabulka 1.3a Potřeba doplnění technické vybavenosti území) není o plánované výstavbě nových skládek zmínka. Problematika nebezpečných odpadů má být řešena mezikrajovou spoluprací. Navíc se na Třebíčsku počítá s rozšířením kapacity skládky Petrůvky (analytická část předpokládala ukončení jejího provozu v roce 2012) či vybudováním chráněné dílny na zpracování elektroodpadu. Pokud se týká zdůvodnění souladu v dokumentaci na str. 90, ani toto zdůvodnění není v pořádku a to ve vazbě na termíny dosažení cílů závazné části POH. Například cíl 3.1.3.II má být naplněn ze 100% v roce 2010 (to je před uvedením střediska do provozu), cíl 3.1.4.11.II pro elektroodpady (OEEZ) má být splněn již na konci roku 2006. Naplnění cílů 3.1.6.I a 3.1.7.III je sporné vzhledem k tomu, že provozy biodegradace, fermentace a kompostování, ale i provoz recyklace stavebního odpadu mají sloužit především pro výrobu technických materiálů pro zabezpečení provozu a následné rekultivace skládky. Do procesu stabilizace má zase vstupovat řada biologicky rozložitelných odpadu, která takovým postupem budou znehodnoceny. Považujeme proto za nutné, aby Krajský úřad dal jasné stanovisko k tomuto záměru z pohledu jeho Plánu. Dále považujeme za nutné znát i stanovisko MěÚ Třebíč, (respektivě zpracovatele regionální Plánu odpadového hospodářství Třebíčska), zda-li je záměr v souladu s jeho plány. Za současného stavu lze starou skládku odstranit a lokalitu uvést do původního stavu, který by odpovídal situaci před výstavbou havarované skládky. Překážkou tohoto řešení jsou především finanční prostředky.

2. Soulad s územním plánem obce Slavičky. Plán s výstavbou skládky nepočítá. Návrh předpokládá využití území pouze pro výsadbu zeleně. Nesouhlasíme s tvrzením dokumentace (str.5 dole), že tohoto stavu lze docílit také rekultivací areálu střediska po ukončení jeho komerčního provozu. Takovýto postup je v rozporu územně-plánovací dokumentací. Bude na rozhodnutí obce, zda projekt odsouhlasí a změnou územního plánu výstavbu střediska připustí.

3. Podloží skládky. Podle posudku k dokumentaci EIA z roku 1993 je lokalita podmíněně vhodná z důvodu vysoké hladiny spodních vod. Dodatečný průzkum zde byl proveden v roce 2005 a to v místě plánovaného hrázového tělesa, jímky průsakových vod a vyrovnávací nádrže (viz str.156). Oblast je zařazena do 2-3 geotechnické kategorie středně složitých až složitých základových poměrů. Není ale vysvětleno, co to znamená a zda to nepředstavuje riziko, kterému je třeba se lépe vyhnout. V dokumentaci dále není hodnoceno riziko možných tektonických zlomů, které jsou v třebíčském masivu předpokládány. Požadujeme proto doplnit o tyto body hodnocení podloží skládky.

Poznámka:

V dokumentaci Hydroprojektu pro územní řízení (Souhrnné technické zprávě) se počítá s odtěžením zvětralých durbachitů, zvodnatělých jílů a s vyrovnáním heterogenity (různorodosti) podloží.

4. Zabezpečení nebezpečných odpadů v hale - sektoru ZN2 (str. 6 - I. etapa) - uzavření odpadů (formou enkapsulace) ve stávající hale sektoru ZN-2 těsnícím systémem považujeme za nedostatečné. Vzhledem k tomu, že zde má být uložen nebezpečný odpad, požadujeme jeho uložení, tak aby byly splněny podmínky pro jeho uložení na skládce S-NO (není nijak doloženo, že by tomu navržený způsob vyhovoval) nebo byly tyto odpady upraveny a uloženy na skládku příslušné kategorie. Jinak nepovažujeme odpady za dostatečně zabezpečené. Těsnící fólie není z dlouhodobého hlediska dostačující. Navrhujeme, aby zde uložené odpady byly po nezbytně nutnou dobu uloženy v odpovídajících kontejnerech a aby byly upraveny tak, aby je šlo uložit do nového tělesa skládky, nebo aby byly uloženy na jiné skládce. Požadujeme objasnit, jak bude s těmito odpady konečným způsobem naloženo. Domníváme se také, že znečištěné je i podloží tohoto sektoru. Vyplývá to ze samotné dokumentace EIA, kde na str. 13 je zmínka o komunikaci skládkových vod mezi sektory ZN-1 a ZN-2, která nutně musela vést i kontaminaci podloží haly ve společném tělese skládky.

5. Nakládání s odpady, které obsahují persistentní organické látky. Na uvedené lokalitě má být nakládáno s nebezpečnými odpady, které mají být po úpravě ukládány na skládku ostatních odpadů. Především u organických polutantů však nedochází k chemickým vazbám, takže se neodstraní nebezpečné vlastnosti upravovaných odpadů, pouze se sníží rychlost úniků nebezpečných látek do životního prostředí. Chování organických látek je navíc odlišné od chování těžkých kovů (těžké kovy se uvolní při nižším pH, kdežto organické látky typu PCDD/F (dioxiny) naopak při vyšším pH, zvláště za přítomnosti huminových kyselin), takže výluhové testy nezaručují dostatečné posouzení těchto odpadů. Proto by měl být příjem těchto odpadů na skládku omezen (platí také nařízení Evropského parlamentu rady č. 850/2004, která nakládání s odpady, které obsahují tzv. persistentní organické látky omezuje). Kromě toho se připravuje přesná inventarizace těchto odpadů (viz Národní implementační plán pro Stockholmskou úmluvu). Z hlediska nakládání s popílky ze spaloven nebezpečných odpadů je také třeba respektovat vyhlášku č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

6. Dlouhodobá stabilita upravených odpadů. Požadujeme (i když to česká legislativa nevyžaduje), aby byla nějakým způsobem prokázána dlouhodobá stabilita upravovaných nebezpečných odpadů jako je to požadováno v jiných zemích (viz například EPA530lR-93/012, june 1993).

7. Odpady přijímané na skládku či k dalšímu zpracování. V přehledu odpadů u popisu jednotlivých technologií jsou odpady, které lze využít jiným vhodnějším způsobem (které by nemusely být ukládány na skládce). Jedná se např. o biologicky rozložitelné odpady (BRO), které jsou specifikovány v 29. sdělení odboru odpadů MŽP. Pokud jsou pro provoz střediska nutné, měl by jejich příjem být omezen (například tím, že by vstupní parametry těchto odpadů měly převyšovat parametry pro jejich využití na zemědělských půdách. Kromě těchto odpadů jsou zde i další odpady jako např. plasty (kat. č. 200136 na str. 36) ap., které lze materiálově využít.

8. Kompostování. Na str.79 je použita prakticky neplatná norma pro průmyslové komposty. I zde je třeba uplatnit vyhlášku č. 294/2005 Sb.

9. Prach. Požadujeme, aby byla přijata všechna možná opatření k snížení emisí prachu (zde navíc s obsahem nebezpečných látek) a to např. zajištěním dostatečné vlhkosti materiálu při biodegradaci (30%), očistou a mžením ploch se zvýšenou prašností ap. Dále nás zajímá jak bude zajištěn provoz v zimním období (může být mráz a přitom větrno, hrozí zamrzání rozvodů vody). Výsadbou má být zastíněna manipulační plocha, vlastní těleso skládky však ne. Také bychom chtěli vědět, zda bude monitorováno, že díky prachu, nebude docházet ke znečištění okolí skládky těžkými kovy apod.

10. Možnost požáru. Nikde v dokumentaci není uveden max. obsah ropných látek v odpadu, který má být zpracován procesem biodegradace. Pokud tento obsah nebude omezen, hrozí možnost požáru (a také zvýšené emise těkavých látek). Patrně se týká jenom odpadů kat. č. 13 08 02 a 15 02 02.

11. Stávající stav území. Nesouhlasíme s názorem, že vlivem havárie skládky došlo k degradaci půdy, která má být vyjmuta ze zemědělského půdního fondu. Vzorkování provedené VŠCHT (zasažené území pod skládkou) ukázalo, že půda není znečištěna těžkými kovy (u prováděných rozborů byly hodnoty těžkých kovů pod limitem A, dle Metodického pokynu MŽP 3/1996). Po zvápnění půda dobře regeneruje. V dokumentaci není zmíněna sanace kontaminovaných zemin mimo areál skládky. Jsou takto kontaminované lokality? Budou sanovány v rámci tohoto projektu?

12. Odpadní vody. V bilanci na str. 117 se počítá s poměrně vysokými emisemi celkových kyanidů (23 kg/rok). Emise vycházejí z imisního limitu pro povrchové toky 0,7 mg/l. Limit je navržen s ohledem na malý průtok v potoku Prašinec. Předpokládáme, že skutečné emise budou podstatně nižší. Jinak bude skládka značně velkým zdrojem těchto látek. Prioritní zdroj (viz Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003). Pro srovnání udáváme roční emise ze závodu Synthesia a.s., které v roce 2004 činily 98 kg (Zdroj: IRZ).

13. Hodnocení variant. Nesouhlasíme s hodnocením variant na straně 223. Podle nás je hodnocení zkresleno tím, že u aktivní projektové varianty není vzata v úvahu doba trvání provozu skládky, ale pouze doba sanace (pro porovnání s variantou aktivní srovnávací). Např. z hlediska rekreace a psychické pohody bude lokalita ovlivněna u aktivní projektové varianty dlouhodobě.

Připomínky Občanského sdružení Pozďátky bez jedů:

1. K celé dokumentaci

1.1. Některé údaje, uváděné v dokumentaci vícekrát na různých místech, se liší, tak jak bude dokladováno v podrobných připomínkách. Není zřejmé, které z údajů jsou platné.

1.2. Podobně je tomu se závěry dokumentace, které jsou v rozporu s údaji o jednotlivých variantách a bagatelizují nebo zamlčují vlivy na životní prostředí (týká se to především závěrečného hodnocení jednotlivých variant, které nejsou objektivně posouzeny) – viz podrobný rozklad v příslušné části připomínek.

1.3. Před léty vybudovaná skládka, která je nyní v havarijním stavu nezakládá žádný automatický právní a jiný nárok na stavbu „ ....... a rekonstrukce skládky“, která by pokračovala na místě současné havárie.

1.4. Sanace skládky, která předchází dlouhodobému plánu provozu zpracovny převážně nebezpečného odpadu, by neměla být považována za významný argument ve prospěch „projektové varianty“ posuzované v rámci EIA.

1.5. Závěry dokumentace někdy vycházejí z mylných nebo přinejmenším sporných předpokladů.

1.6. Závěrečné doporučení, že navrhovaná „projektová varianta“ je nejvhodnější volbou, je v rozporu s dílčími závěry dokumentace a především oprávněnými připomínkami, které předkládáme dále.

1.7. Naše připomínky podané v rámci „Zjišťovacího řízení“ nebyly z velké části zohledněny nebo byly bagatelizovány a nijak objektivně posouzeny, či rozpracovány.

2. Hledisko sanace skládky

2.1. Varianta srovnávací (odvoz nebezpečného odpadu mimo lokalitu Pozďátky) je z dlouhodobého hlediska jednoznačně výhodnější a proveditelnější. Rozporujeme neobjektivnost závěrečného hodnocení v tabulce na straně 223 dokumentace. Předkládáme, z našeho pohledu, velice objektivní připomínky. V posuzování jednotlivých variant je nutné zařadit kritérium dlouhodobé vlivy jednotlivých variant na životní prostředí.

Komentář k tabulce:

1) kritérium psychická pohoda – vzhledem k tomu, že varianta srovnávací je přáním naprosté většiny občanů a signatářů petice, je nutno zařadit toto kritérium u varianty srovnávací do skupiny „zanedbatelný“

2) kritérium rekreace – vzhledem k tomu, že po cca 3 letech bude lokalita, v případě varianty srovnávací, uvedena do přírodně blízkého stavu, je nutno zařadit toto kritérium u varianty srovnávací do skupiny „příznivý“.

3) kritérium havarijní stavy – vzhledem k tomu, že projektová varianta nakládá s širokou škálou nebezpečných odpadů ve velkém množství objemově nesrovnatelném se srovnávací variantou, které se bude snažit přepracovávat a relativně bezpečně ukládat, je nutno zařadit toto kritérium u varianty projektové do skupiny „nepříznivý, minimalizovatelný“. V tomto kritériu je nutno zohlednit nejen možné havárie v lokalitě Pozďátky, ale i havárie, které mohou vzniknout dopravou nebezpečného odpadu z velké vzdálenosti po dobu 30 let provozu skládky na celém území ČR.

4) kritérium dlouhodobé vlivy – v závěrečném tabulkovém hodnocení zcela chybí toto podstatné kritérium, které má vliv na obyvatelstvo, životní prostředí, atraktivitu území, atd. Toto kritérium je hodnoceno takto:

  • Varianta nulová – nevyhnutelný, nekompenzovatelný
  • Varianta projektová – nepříznivý, minimalizovatelný
  • Varianta srovnávací – zanedbatelný

Tímto objektivním dopracováním hodnocení jednotlivých variant vychází jako jednoznačně nejvhodnější varianta srovnávací, na druhém místě varianta projektová a samozřejmě na třetím místě varianta nulová.

2.2. Varianta sanace in – situ bez dalšího provozování skládky

V dokumentaci, která je předložena současným majitelem skládky se tato varianta bagatelizuje a uvádí se, že je téměř „totožná“ s projektovou variantou. S tímto zásadně nesouhlasíme na základě jednoduchých zřejmých objektivních argumentů:

  • finanční náročnost proti projektové variantě je nesrovnatelně nižší
  • laguna s hrází pro uložení stávajícího nebezpečného odpadu, který by byl zpracován metodou solidifikace či jinou stanovenou technologií, by byla alespoň 10 x menší než uvažovaná skládka s budoucím provozem
  • laguna by se nebudovala ve spodní části skládky, která je geologicky nevhodná na zakládání, ale v horní části lokality, která je bezproblémová (těsně pod lagunou ZN-1)
  • rychlá sanace v délce 1 – 2 roků po vybudování laguny by byla přijatelná z finančního hlediska za předpokladu, že by se kyselé vody likvidovaly odvozem mimo území Pozďátky tak, jak se již likvidovaly vody předtím. Nemusela by se budovat čistírna odpadních vod.
  • při sanaci v in-situ by byl zlikvidován i odpad v prostoru ZN-2 (hala) metodou solidifikace s přemístěním zpracovaného odpadu do nové laguny a tím by se komplexně vyřešila sanace všech odpadů (v projektové variantě je řešen prostor ZN-2 pouze spornou enkapsulací).
  • sanace v in-situ bez dalšího provozování skládky by byla přijatelná i z dlouhodobého hlediska. Území by mohlo být uvedeno v dohledné době (3 roky) do stavu, který předpokládá koncept územního plánu, který byl schválen a který bude v nejbližší době, po dopracování projektantem a závěrečném odsouhlasení zastupitelstvem obce rozhodujícím nástrojem územního plánování.
  • varianta sanace in-situ bez dalšího provozování skládky je částečně srovnatelná s variantou srovnávací. Kromě toho by měla pozitivní vliv na krátkodobou zaměstnanost v délce asi 3 roky v regionu skládky.

2.3. Opět upozorňujeme na to, že enkapsulace prostoru ZN-2 , který není nikterak monitorován elektrodovou sítí, neřeší důslednou sanaci nebezpečných odpadů a je hrozbou budoucí havárie.

3. Hledisko dalšího provozu skládky – varianta projektová

3.1. V koncepci zpracování odpadů kraje Vysočina je likvidace nebezpečných odpadů vyřešena. Koncepce zpracování v oblasti působnosti Svazku obcí navazuje na krajskou koncepci a všechny doprovodné technologie uváděné v projektové variantě jsou řešeny – viz oddíl 3.4. . Nebezpečné odpady se nebudou zpracovávat na území kraje Vysočina. Z toho vyplývá, že nebezpečný odpad pro uvažovanou skládku se bude navážet z velké vzdálenosti a zvýší se riziko havárie na území České republiky, popřípadě zemí EU.

Skládka dle projektové varianty není v Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina .

3.2. Nijak se neposuzuje dlouhodobá stabilita solidifikovaného nebezpečného odpadu a metoda vápennocementové stabilizace je použita pro velice různorodé nebezpečné odpady.

3.3. Už při budování nyní havarované skládky vyplývalo z posudků, že lokalita není zcela vhodná pro skládku. Svažitá lokalita s vysokou hladinou spodní vody (až 1,4 m pod povrchem) a nehomogenním podložím (nestabilní jíly) je zcela nevhodná pro založení tělesa skládky, které má mocnost až 24 metrů (osmipatrový dům). Šikmá kluzná plocha může kdykoli v budoucnu být zdrojem statických poruch tělesa, které se bude dotvarovávat a působit velkým tlakem na podloží. Nezohlednění těchto vlivů může být příčinou porušení těsnících vrstev a v horším případě i tělesa hráze skládky a vzniku ekologické havárie gigantických rozměrů. Dokumentace procesu EIA tento problém odsouvá do dalšího stupně dokumentace a tím zakrývá důležité hledisko nevhodnosti skládky v uvažované lokalitě.

3.4. Všechny přídavné technologie na projektované skládce se v našem regionu provozují nebo připravují k realizaci.

  • Biodegradace – firma Lineo Třebíč
  • Zpracování elektroodpadu – ODAS Žďár nad Sázavou zpracování pro celý kraj Vysočina
  • Recyklace suti – Centrum pro nakládání s odpady Petrůvky u Třebíče – před realizací
  • Kompostárna – Centrum pro nakládání s odpady Petrůvky u Třebíče – před realizací
  • Anaerobní digesce – Centrum pro nakládání s odpady Petrůvky u Třebíče - před realizací

3.5. Dokumentace se odvolává na stanovené ochranné pásmo 600 m od skládky, které souviselo se skládkou úplně jiného charakteru. Důvodně se domníváme, že ochranné pásmo je nedostatečné. Obec Pozďátky leží ve vzdálenosti 600 metrů od skládky a osada Dobrá voda ve vzdálenosti 650 metrů od skládky. Požadujeme přehodnotit vzdálenost ochranného pásma s ohledem na současnou legislativu a předpisy EU vzhledem ke vlivu skládky úplně jiného charakteru, než byla budovaná minulá skládka.

3.6. Dokumentace upozorňuje na pozitivní vlivy vzrostlé zeleně s ohledem na prašnost. V samotné dokumentaci však zeleň po okrajích areálu nemá místo.

3.7. Upozorňujeme na nesoulad návozu odpadů a surovin ( viz str. 97 a 102 dokumentace). Je těžké rozklíčit skutečné množství ročně navezeného odpadu, protože technologie se mohou prolínat.

strana 97

 

stabilizace, nebezpečný odpad 10.000 – 12.000,- tun/ročně
skládkování S – OO 15.000 – 20.000,- tun/ročně
biodegradace 500 - 1.500,- tun/ročně
kompostárna 5.000,- tun/ročně
elektroodpad 210,- tun/ročně
celkem 40.000,- tun/ročně

strana 102 odstavec 6 - „ ...... a v období návozu 17.500,- tun odpadů a potřebných surovin ročně, ....“

Tento nesoulad pak zkresluje posuzování vlivů dopravy v době provozu skládky, protože uvažuje s množstvím dle strany 102 – tzn. 17.500,- tun ročně. Ve skutečnosti by mohl návoz odpovídat objemu dopravovanému v době výstavby skládky.

3.8. Na straně 144 se uvádí, že daná lokalita je územním plánem uvažována jako průmyslový areál , což není pravda. Situace je taková, že územně plánovací dokumentace je těsně před dokončením, byla v předchozích stupních projednávání schválena zastupiteli obce a nyní zbývá v nejbližším termínu závěrečné schválení územního plánu. V toto materiálu se počítá s ozeleněním po sanaci skládky a uvedení do přírodně blízkého stavu. V žádném případě se nepočítá s dalším provozem.

3.9. Hlediska vlivu dopravy

Negativní působení dopravy při rychlé sanaci v minimální délce 1 rok a maximální délce 3 roky jsou pro všechny obyvatele v okolí zanedbatelné vzhledem k dlouhodobé zátěži při aplikaci provozu skládky dle dokumentace. Nikdo neposoudil nebezpečí rizika dopravy nebezpečného odpadu po dobu 30 let přes obce našeho regionu. V dokumentaci se na toto nebezpečí upozorňuje jen u varianty srovnávací a tím ji i znevýhodňuje, což je zásadně neobjektivní. Proto považujeme posouzení vlivu dopravy za neobjektivně hodnocené a z hlediska životního prostředí rizikové. Hlediska vlivu dopravy nekorespondují s množstvím naváženého odpadu – strana 97 dokumentace.

4. Ostatní hlediska vlivu budoucího provozu skládky

4.1. Dokumentace zcela opomíjí existenci historického lázeňského letoviska Dobrá Voda vzdáleného pouhých 650 metrů od skládky a zamítají existenci minerálních vod, i když zde byly prokazatelně čerpány. Požadujeme důsledně prošetřit výskyt minerálních vod v Dobré Vodě. Ve vrtu v zahradě rodinného domu manželů Syrových se nachází voda se zřejmými stopami síry.

4.2. Vliv na hmotný majetek (v dokumentaci D.I.9) V dokumentaci se uvádí: „odtěžením a stabilizací odpadů dojde k ekonomickému zhodnocení území“. Toto by bylo v případě varianty srovnávací. U varianty projektové, která předpokládá provoz do roku 2043 a následný monitoring po dobu 30-ti let, musí dojít k ekonomickému snížení hodnoty území, které se bude nacházet v těsné blízkosti skládky zpracující nebezpečné odpady.

4.3. Vliv stavby na životní prostředí po ukončení provozu je řešen zcela nepatrně. Omezuje se jen na provádění monitoringu lokality ještě 30 roků po ukončení provozu skládky. Vůbec se nepočítá s možností ekologické havárie vlivem nestabilního a podmáčeného a svažitého podloží.

4.4. Velkoplošné vlivy Nesouhlasíme s tvrzením, že projektová varianta nebude mít negativní vliv na stávající krajinu a její sídelní a komerční funkci. Důvodně se domníváme, že z hlediska velkoplošných vlivů v krajině jde o nepřijatelné řešení využití území.

4.5. Začlenění krajiny V dokumentaci se zatřiďuje krajina dle kritérií do typu A (viz str. 163). Požadujeme posoudit tento ukazatel. Dle našeho názoru lze krajinu v okolí skládky začlenit do typu B – krajina s vyrovnaným vztahem s přírodou a člověkem (harmonická).

I z tohoto důvodu se domníváme, že realizace projektované skládky není v dané lokalitě vhodná.

4.6. V osadě Dobrá Voda je už rok nově provozováno rekreační a výcvikové středisko Junáku – svazu skautů a skautek ČR (jsou členy obč.sdružení Pozďátky bez jedů). Těsné sousedství skládky (zpracovny nebezpečného odpadu) je pro tuto mládežnickou organizaci nepřípustné.

5. Závěr

5.1. Na straně 219 dokumentace se uvádí: „Definování podoby srovnávacích variant je tak zpracováno kvalifikovaným odhadem předkladatele dokumentace, konzultované na jedné straně s investorem a na druhé straně se zástupci obcí a sdružením Arnika.“

Pro člověka, který nebyl přítomen několika jednáním za účasti výše uvedených stran vyplývá, že jsou strany ve shodě. Opak je pravdou. Všechna doposud uskutečněná jednání vyústila v zásadní rozpor v pohledu na řešení firmy ICKM (případně současného majitele firmy LOGIKA s.r.o.). Všichni zúčastnění odmítají budoucí provoz skládky a neobjektivní posuzování srovnávací varianty.

5.2. Proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA) má pro nás zásadní smysl. Je to procedura podporující rozvoj demokraticky orientované společnosti založené na humanismu, samosprávě a vědomí odpovědnosti vůči člověku i všem jiným živým organismům a přírodě jako celku. EIA klade na nás, občany morální závazek podílet se na rozhodování o věcech veřejných, o věcech dotýkajících se celé obce a širokého okolí. Občanské sdružení „Pozďátky bez jedů“ vědomo si své odpovědnosti zakotvené ve stanovách sdružení a důvěry občanů apeluje ústy těch, kteří zásadně nesouhlasí s plány firmy LOGIKA s.r.o. na odpovědné osoby, aby byl projekt shledán jako nevhodný. Připomínáme, že za námi nestojí jen několik desítek občanů obce Pozďátky, ale tisíce občanů, kteří vyjádřili svůj zásadní nesouhlas v petici, která má nyní 2300 signatářů.

5.3. Vzhledem k výše uvedenému zásadně nesouhlasíme se „sanací a rekonstrukcí skládky“ tak, jak je předložena v projektové variantě.

Vyjádření obce Slavičky:

1. V předložené dokumentaci dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění (v rozsahu přílohy č.4) „Oprava a rekonstrukce skládky Pozďátky“ nejsou zapracovány připomínky obce Slavičky ze dne 8.7.2005 ke zjišťovacímu řízení k tomuto záměru.

1.1. Projekt počítá se skládkou ostatního odpadu, přitom ve stavebním objektu SO 100 - Uzavření sektoru ZN 2 – mají být trvale uloženy nebezpečné odpady bez jakékoliv úpravy. Zabezpečení má zůstat původní, přitom nelze s určitostí říci, že se tyto odpady nepodílí na kontaminaci spodních vod, neboť tady chybí jakýkoliv monitorovací systém. Není možno určit do jaké míry byly narušeny ochranné vrstvy sektoru ZN 2 kyselými vodami ze sektoru ZN 1. Konstatování, že po odtěžení odpadů ze sektoru ZN 1 nebudou podzemní vody komunikovat s uloženými odpady v sektoru ZN 2 je pouze nepodložené tvrzení. Takto uložené nebezpečné odpady zůstanou trvale zdrojem možné havárie s únikem nebezpečných látek do životního prostředí. V tomto případě skládka zůstane trvale skládkou nebezpečných odpadů s kategorií S-NO, protože tady budou uloženy nebezpečné odpady bez jakékoliv úpravy i po skončení uvažované činnosti střediska.

1.2. Lokalita není vhodná pro založení skládky projektované velikosti. Pro založení skládky je zcela nevhodné puklinové podloží s vysokou hladinou spodní vody. Skládka bude založena ve svažitém terénu s vybudováním opěrné hrázky. Při tomto způsobu založení skládky nelze zcela vyloučit v budoucnosti při trvalém tlakovém působení uložených odpadů na těleso hrázky destrukci hrázky a sesuv uložených odpadů mimo zabezpečenou zónu. Nebezpečí sesuvu uložených odpadů zvyšuje možnost havárie drenážního systému a zvýšení hladiny podzemní vody pod tělesem skládky. Toto nebezpečí také zvyšuje možný rozpad uložených stabilizovaných bloků a s tím spojená změna fyzikálně mechanických vlastností uložených odpadů. V dokumentaci je konstatováno, že podmínky pro založení stavby jsou středně složité až složité. Řešení problému je v předložené dokumentaci odloženo.Bude se řešit až při zhotovení realizační dokumentace.

1.3. Provozní středisko komplexního nakládání s odpady bude vybudováno a provozováno u určitém, přesně nespecifikovaném , časovém úseku, který je omezen naplněním kapacity skládky. Odpady uložené na skládce tady budou uloženy trvale.

Hodnocení vlivu na životní prostředí se zabývá pouze fází výstavby střediska a jeho provozem, není však hodnocen vliv na životní prostředí po skončení činnosti střediska. Uložené odpady budou určitým způsobem ovlivňovat životní prostředí trvale. Je třeba posoudit stabilitu tělesa skládky v delším časovém horizontu s posouzením možností působení extrémních povětrnostních vlivů , které mohou v budoucnu ovlivnit nehomogenní podloží s vysokou hladinou spodní vody, vyhodnotit dobu rozpadu bloků připravených solidifikací a stabilizací, a s tím spojenou změnu fyzikálně mechanických a fyzikálně chemických vlastností uložených odpadů, životnost použitých těsnících folií apod., dále možnost využití této lokality v budoucnosti k jiným účelům, posouzení z krajinářského hlediska, protože dojde k vytvoření umělého kopce, a pod.

1.4. Rozptylová studie je zpracovaná nedostatečně, obsahuje malý počet referenčních bodů a nezabývá se širšími vztahy. Zcela opomíjí skutečnost, že převládající západní proudění větru odnáší emise a imise směrem na místní část Okrašovice, která je v tomto případě ohrožena více než Pozďátky. Při obrovském spektru zpracovávaných odpadů je nutno počítat s tím, že budou ve větší míře zpracovávány z hlediska emisí a imisí problematické materiály. Ve studii nejsou uvedeny okamžité a krátkodobé koncentrace emisí a imisí při zpracování jednotlivých látek. Emise a imise mohou v určitém časovém úseku dosahovat značné překročení limitů, především v místní části Okrašovice, což předložená dokumentace neřeší.

2. Záměr není v souladu s územně plánovací dokumentací obce Slavičky.

2.1. Zastupitelstvo obce Slavičky rozhodlo o pořízení územního plánu v roce 2003. Územní plán je připravován již více než 2 roky. V průběhu schvalování zadání a poté konceptu územního plánu byly dodrženy zákonem stanovené termíny pro projednání. V průběhu schvalování konceptu územního plánu byly všechny podané připomínky projednány a zapracovány do konceptu. Koncept územního plánu schválilo zastupitelstvo obce Slavičky na svém zasedání dne 7.10.2005.

2.2. V průběhu schvalovacího procesu nebyly ze strany majitele skládky vzneseny žádné připomínky, ani žádosti o dopracování konceptu. Žádost o zapracování záměru do územního plánu obce byla podána v době, kdy byl koncept řádně projednán a souhrnné stanovisko ke konceptu odsouhlaseno nadřízeným orgánem územního plánování Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu. Obecní zastupitelstvo obce Slavičky projednalo žádost investora na svém 23. zasedání dne 7.10.2005 a přijalo toto usnesení : „zastupitelstvo obce nesouhlasí se zařazením záměru firmy Logika, s.r.o. do návrhu Územního plánu obce Slavičky. Záměr není v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina, ani s přáním většiny obyvatel obce Slavičky“.

2.3. Ploše v rozsahu stávající skládky je v konceptu územního plánu přiřazena funkční plocha „krajinná zeleň – návrh“ a v textové části je jednoznačně definováno „bude provedena asanace havarované skládky průmyslového odpadu, rekultivace celého území skládky a osázení zelení“.

2.4. Předložený záměr vybudování střediska komplexního nakládání s odpady předpokládá zásah do dalších funkčních ploch Konceptu územního plánu obce Slavičky a to FP orná půda, FP lesy a FP louky, pastviny.

2.5. Není pravdivé tvrzení ( C.1.3. – poslední odstavec ), že územní plán obce kalkuluje s územím stávající skládky a jejího rozšíření jako průmyslovým areálem! Nelze souhlasit s tvrzením, že rekultivace území po ukončení činnosti střediska pro nakládání s odpady do značné míry naplní vizi připravovaného územního plánu.(str.26)

3. Záměr není v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina.

3.1. Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina nepočítá s novou skládkou kategorie S- OO v Pozďátkách. Obec Slavičky je členem Svazku obcí Skládka TKO, který počítá s rozšířením skládky v Petrůvkách.

3.2. Dle POH budou nebezpečné odpady likvidovány mimo území kraje Vysočina. Vzhledem k projektovanému množství zpracovávaných odpadů by odpady musely být do kraje Vysočina dováženy.

4. Nelze souhlasit s hodnocením nároků na dopravní infrastrukturu.

4.1. Komunikace III/35118 končí ve Vladislavi před pilou a není napojena na komunikací I/23. Dále je soukromý pozemek a nelze tedy uvažovat příjezd ke středisku přes místní část obce Pozďátky. Ze silnice I/23 je možný příjezd pouze z Vladislavi přes Číměř. Vzhledem k charakteru komunikací a jejich napojení, při přednostním využití komunikace II/351 ze směru Třebíč, je podstatně větší problém zvýšení intenzity dopravy ve městě Třebíč, kde již v současné době dopravní systém nevyhovuje intenzitě dopravy ve městě.

4.2. Tabulka B11 – zatížení komunikace bylo stanoveno na základě sčítání intenzit dopravy, které proběhlo dne 18.1.2005. Toto hodnocení je zcela neobjektivní, protože v měsíci lednu je zatížení komunikace podstatně menší než v jiných měsících roku. V měsíci lednu je v naší oblasti prakticky nulový turistický ruch, který je soustředěn především do letních měsíců a prakticky neprobíhají žádné polní práce. Tyto hodnoty nelze uvažovat jako průměrnou denní intenzitu ( jedná se pouze o nejnižší denní intenzitu v průběhu roku, která je v materiálu považována za reprezentativní).

5. Neobjektivní hodnocení jednotlivých variant.

5.1. Nesouhlasíme s hodnocením variant,str. 223. Nelze souhlasit s tvrzením, že sanace in-situ je z hlediska vlivů na životní prostředí shodná s variantou projektovou. Při sanaci in-situ stačí vybudovat úložiště stabilizovaného odpadu, které by bylo cca 10 x menší než skládka v projektové variantě. Zatížení životního prostředí ( emise, imise, hluk atd.) by probíhalo cca 10 x kratší dobu než v projektové variantě. Při variantě in - situ jsou známá množství jednotlivých odpadů pro stabilizaci, odpadá zatížení životního prostředí emisemi a imisemi z dalších uvažovaných technologií zpracování odpadů.

5.2. Požadujeme dopracovat hodnocení vlivů na životní prostředí pro variantu sanace in-situ.

5.3. Požadujeme dopracovat vyhodnocení zatížení dopravy ve městě Třebíč (čl. 4.1.)

6. Nesouhlas místních obyvatel s dalším rozšiřováním a provozováním skládky.

Zastupitelstvo obce Slavičky sestavilo dne 19.8.2002 petici „My, níže podepsaní občané touto peticí vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s navrhovaným projektem dalšího provozování a rozšiřování skládky nebezpečného odpadu v katastru obce Pozďátky. Trváme na co nejrychlejší, úplné a bezpečné sanaci skládky a následné rekultivaci dotčeného území do stavu, který zde byl před zahájením jejího provozu“. K dnešnímu dni se pod petici podepsalo přes 2300 občanů obce Slavičky a okolních obcí.

7. Nesouhlas zastupitelstva obce Slavičky s dalším rozšiřováním a provozováním skládky.

Vzhledem k zásadnímu nesouladu záměru s územně plánovací dokumentací obce Slavičky, nesouladu s Plánem odpadového hospodářství kraje Vysočina, nesouhlasu občanů se záměrem, vyjádřeným podpisy pod peticí, nesouhlasí Zastupitelstvo obce Slavičky s projektovou variantou opravy a rekonstrukce skládky, tak jak je presentována v předložené dokumentaci.

Banner-stika

Sledujte nás:
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu

Arnika v zahraničí