Stručná charakteristika
Simazin je neselektivní herbicid patřící do skupiny triazinů, relativně hojně používaný na ochranu řady zemědělských plodin. Do prostředí se simazin dostává při použití, manipulaci, popřípadě likvidaci. U zvířat se po pozření mohou objevit otravy. U člověka zatím nebyl pozorován žádný případ otravy v souvislosti s pozřením tohoto herbicidu. Profesní intoxikace mohou způsobit vyrážky a záněty kůže. Triazinové herbicicidy, kam patří také simazin, mají schopnost narušovat energetický metabolismus. Pokud dojde k takovému ovlivnění, pak se objevují symptomy, jako jsou problémy s chůzí, třas, křeče, paralýza, zpomalené dýchání, průjem apod.
Stejně jako ostatní triaziny, i simazin působí na správný průběh fotosyntézy, kterou de facto zastavuje. V ČR se simazin používal k ošetření brambor, vojtěšky, sadů, vinic, chmelnic, angreštu, malin, ostružin, jahodníku, okrasných dřevin a rostlin. Simazin je v prostředí středně stálý s průměrným poločasem rozpadu 60 dnů. Simazin je ve vodě jen málo rozpustný, což limituje jeho případnou mobilitu v prostředí. Většinou kontaminuje jen svrchní vrstvy půdy. Podléhá mikrobiálnímu rozkladu i hydrolýze. Některé rostliny simazin snadno metabolizují, jiné nikoliv. Po jejich spásání může docházet k otravám dobytka. Poprvé registrován byl v roce 1957, v současnosti není jako produkt na ochranu rostlin v EU povolen.
Podrobná charakteristika
Simazin je neselektivní herbicid patřící do skupiny triazinů relativně hojně používaný na ochranu řady zemědělských plodin. Simazin je bílá krystalická látka, málo rozpustná ve vodě, zato dobře ředitelná organickými rozpouštědly. Svou chemickou strukturou je velmi podobný atrazinu. Komerčně je dostupný v podobě prášku, rozpustných granulí nebo v tekutém stavu.
Simazin nachází uplatnění při ošetřování zeleniny, bobulovitých a ozdobných plodin, sadů a vinic, kdy hubí nejrůznější druhy nežádoucího plevele a travin. Simazin se někdy také používá ve větším množství jako neselektivní herbicid pro plošné hubení plevelů a to zejména na nezemědělské půdě. Ještě před rokem 1992 byl simazin používán k hubení submerzních (rostoucí ve vodě) plevelů a řas ve velkých akváriích, rybnících, plaveckých bazénech nebo třeba chladicích věžích.
V ČR se simazin používal k ošetření rostlin (brambor, vojtěšky, sadů, vinic, chmelnic, angreštu, malin, ostružin, jahodníku, okrasných dřevin a rostlin) společně s přípravkem Gesetop 90 WG(H). Platnost registrace přípravku skončila a je povoleno používat ho do vypotřebování zásob. Byl distribuován pod obchodním značením Simazin 50WP. V roce 2000 spotřeba poklesla v ČR na pouhých 200 kg/rok.
Simazin byl poprvé registrován v roce 1957. V letech 1990 – 93 se v USA ročně spotřebovalo přibližně 2 milióny kilogramů čistého simazinu, přičemž se jedná o 20. nejvíce používaný herbicid v USA. Pro posílení účinku se simazin často kombinuje s jinými pesticidy jako je například paraquat, diuron, ametryn, atrazin a mnoho dalších. V současnosti není jako produkt na ochranu rostlin v EU registrován.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Akutní toxicita simazinu je poměrně nízká. Například LD50 (smrtelná dávka pro 50% testované populace) pro laboratorní krysy je víc než 5000 mg/kg v případě orálního příjmu a 3100 mg/kg při kožním kontaktu. Simazin dle provedených studií na králících také není příliš dráždivý pro pokožku a oči, s výjimkou vysokých koncentrací. Přesto byly zaznamenány případy výskytu kožní dermatitidy v souvislosti s pracovní expozicí simazinem.
Triazinové herbicicidy, kam patří také simazin, mají schopnost narušovat energetický metabolismus. Pokud dojde k takovému ovlivnění, pak se objevují symptomy jako jsou problémy s chůzí, třas, křeče, paralýza, zpomalené dýchání, průjem apod. U člověka nicméně zatím nebyl pozorován žádný případ otravy v souvislosti s pozřením tohoto herbicidu.
Dlouhodobé působení nižších dávek simazinu bylo testováno v několika studiích na laboratorních zvířatech. Devadesátidenní podávání simazinu při dávkách 67 až 100 mg/kg/den vedlo u krys k poklesu tělesné hmotnosti, přičemž při dávkách okolo 150 mg/kg/den byly shledány změny na ledvinách. Jiná dvouletá studie, kdy laboratarní krysy dostávaly v potravě dávku 5 mg/kg/den neodhalily žádný negativní efekt.
Pokud jde o reprodukční toxicitu, tak na základě zvířecích studií lze usoudit, že takové nebezpečí je pro člověka za normálních okolností nepravděpodobné.
Karcinogenní působení simazinu není jednoduché posoudit, protože experimentální výsledky na laboratorních zvířatech se velmi liší. Například dlouhodobý příjem simazinu v dávkách 215 mg/kg/den nevedl u pokusných myší k rozvoji nádorového onemocnění, zatímco jiná studie uvádí případ, kdy příjem pouze 5 mg/kg/den vedl u krysích samiček ke vzniku nádoru.
U simazinu nebyla prokázána teratogenita a je pravděpodobně jen velmi málo mutagenní (výsledky studií se různí).
Vliv simazinu na ekosystémy závisí na druhu prostředí ve kterém působí. Simazin je téměř netoxický pro ptactvo (např. LC50* pro kachnu divokou je více než 4600 mg/kg). Naopak je poměrně toxický ve vodním prostředí, přičemž míra jeho toxicity se liší druh od druhu. Odolný je například pstruh duhový, jehož 96-hodinový LC50 pro simazin přesahuje 100mg/L, zatímco pro ústřice je to pouze 3,7 mg/L.
Také působení na savce se liší druh od druhu. Zatímco ovce a dobytek jsou na simizin poměrně citlivé, pro mnohé jiné druhy je simazin pouze málo toxický.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
Simazin je v prostředí středně stálý s průměrným poločasem rozpadu 60 dnů. Delší dobu může přetrvávat v půdách o vyšším pH, na půdní částice se váže středně až málo. Je poměrně málo rozpustný ve vodě, což snižuje jeho mobilitu v prostředí a také možnost snadno se vyluhovat z půdy. Z půdy se simazin odpařuje velmi málo, většinou je odbouráván činností půdních organismů. To platí zejména u půd s vyšším pH. U kyselejších půd je významný rozklad hydrolýzou.
Průměrné setrvání v rybnících kam byl simazin aplikován je zhruba 30 dnů, přičemž hodně závisí na množství výskytu řas a dalších vodních rostlin. Také pH vody má vliv na dobu jeho setrvání, kdy v kyselejších vodách se na odbourávání simazinu podílí hydrolýza. Rostliny přijímají simazin především kořenovým systémem, odkud je postupně přenášen až do listů a čerstvých výhonků. Negativně může působit tím, že inhibuje fotosyntézu. Některé rostliny jsou proti simazinu velmi odolné a snadno ho metabolizují, v některých citlivých rostlinách se nicméně ukládá v nezměněné podobě, což může vést i k přiotrávení dobytka, který tyto rostliny spásá.
Synonyma
1-Chloro-3,5-Bisethylamino-2,4,6-Triazine, 2,4-bis(ethylamino)-6-chloro-s-triazine, 2,4-Bis(ethylamino)-6-Chloro-Sym-Triazine, 2-Chloro-4,6-Bis(Ethylamino)-1,3,5-Triazine, 6-Chloro-N,N'-diethyl-1,3,5-triazine-2,4-diamine, 6-chloro-N,N'-diethyl-1,3,5-triazine-2,4-diyldiamine, Aquazine, Caliber, Cekusan, Cekusima, Framed, Gesatop, Primatol S, Princep, Simadex, Simanex, Sim-Trol, Tanzine, Totazine ...
Limity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Pitná voda:
0,1 µg/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro pesticidní látku (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
0,5 µg/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
Povrchové vody:
NEK-RP: 1 µg/l, NEK-NPK: 4 µg/l
Podzemní voda:
0,52 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Limity pro půdu
Průmyslové plochy: 14 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 4,1 mg/kg sušiny.
Výstražné symboly
R věty
R 40 - Podezření na karcinogenní účinky, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požívánímS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 46 - Při požití okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení, S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukaviceTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 51 | 122-34-9 | simazin | 1 | 1 | zde | ||
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
Odkazy
1) https://www.chmi.cz/ (Pasport simazinu na webu CHMU)
2) http://extoxnet.orst.edu/pips/simazine.htm (EXTOXNET - Profil Simazin)
3) http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLSF4H1VU6/$FILE/oov_67_Simazin_20040414.pdf (Simazin - Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky - MŽP)
