Zdejší nemocnice využívá spalovnu na celou řadu druhů odpadu, ten se sem dostává zabalen v jednotlivých černých plastových pytlích, říká muž, který má obsluhu spalovny na starosti. Benjamin, jak nám ho představila jmenovka na jeho uniformě, nám celý proces spalování ochotně popsal: "Používáme ještě sekundární spalování, abychom se zbavili co největšího množství emisních částic,“ ukazuje na sytě červený hořák připojený zhruba ve dvoumetrové výšce k boční straně komína.

Ředitel nemocnice, který nás na prohlídce doprovází, je v celé věci podobně sdílný, přestože mu pravděpodobně neuniklo naše znepokojení pramenící z jeho odpovědí. Například nad tím, jak málo se zajímá o to, co se děje s potenciálně toxickým popelem ze spalovny. Soukromá společnost prý odváží hromadu spáleného odpadu jednou týdně. Kam? To nikdo z nemocnice neví.

A co nehořlavý materiál jako jsou skleněné lahvičky? U nich řešení mnohem jednodušší – Benjamin je všechny hromadí jedno místo hned vedle spalovny, k čemuž jsme žádné další vysvětlení nedostali.

Podívejte se na fotografie: Další spalovnu zdravotnických odpadů jsme našli u nemocnice v regionu Ašantů

Navzdory těmto očividným nedostatkům vedení nemocnice věří, že spalovna je bezpečné a je optimální řešení nakládání s lékařským odpadem. Sám ředitel je za její uvedení do provozu před pěti lety hrdý. Zda-li o tom byli předem informováni místní občané, kteří žijí a farmaří jen pár set metrů od spalovny, se nám zjistit nepodařilo.

Celková analýza ze zbytků popela nám řekne víc. Zdá se však velmi nepravděpodobné, že by byť nepříznivé výsledky vedly ke změně postoje managementu nemocnice v otázce odpadového hospodářství.