en ru

Výňatek z připomínek k dokumentaci a posudku provedených v rámci procesu hodnocení vlivu budování sarkofágu (asanaci objektu A114) ve Spolaně Neratovice na životní prostředí

20.12.1998 - Ing. Ivan Sommer, zpracováno: 20. prosince 98 | Články
Výběr metody asanace je značně podjatý ve prospěch vybudování sarkofágu. U ostatních metod se zdůrazňuje, že nebyly u nás vyzkoušeny, nebo že nejsou technologicky ověřeny a pod., i když je zřejmé, že i metoda zalití do betonu nebyla u nás v takovém měřítku vyzkoušena. Jelikož problém trvá několik desítek let, je divné, že se mu ve Spolaně věnovala z hlediska technologického malá pozornost.
Diskuse metod mi připadá jako ryze účelově, někdy až absurdně zaměřena proti jiným metodám. Proč pojednávat o omývání vodou, jestliže látky nejsou ve vodě rozpustné. Nebo diskutovat spalování látek v nespalitelné matrici. Argumentuje se prašností, i když destrukce tlakovým vodním paprskem nepráší. Není problém pracovní prostory prachotěsně izolovat. Kromě „mokrých cest“ existuje například metoda superkritické extrakce látek z pevných materiálu využívající kysličníku uhličitého, která nemá nevýhody práce s kapalnými organickými rozpouštědly. Kdyby se vybudovalo zařízení tohoto typu, mohlo by po asanaci sloužit jiným účelům. Samotná metoda zalití betonem, jak byla znázorněna na obrázku v dokumentaci EIA, spočívá jen ve výplni vnitřku, stávající budova se využívá jako nádoba pro beton. Je otázkou, jaká je kontaminace na vnějším povrchu stavby popřípadě na povrchu pod stavbou. V tabulkách se uvádějí výsledky rozborů z vnitřních povrchů. Nepočítá se s trhlinami ve stěnách. Nebyly asi provedeny sondy do hloubky železo - betonové konstrukce ke zjištění jeho stavu z hlediska jeho kvality a pronikání chemických látek dovnitř. Totiž beton se vlivem kysličníku uhličitého ze vzduchu směrem od povrchu dovnitř postupně mění, snižuje se pH. Následkem toho dochází ke korozi armatury. Jde o jev nazývaný karbonatace. Současně se beton stává poréznějším. Proto odběr vzorků omítky z hloubky 1-5 mm svědčí nejvýše o povrchovém znečištění. Měl být proveden průzkum po celé profilu stěn i skeletu. Mám povědomí o tom, jak se zjišťovala kontaminace stěn silážních jam natřených ochranným lakem s PCB. Znečištění bylo nalezeno až do hloubky 10-15 cm (z programu potravinových řetězců). Domnívám se, že analýzy na přímé stanovení dioxinů měly být doplněny testy toxicity např. luminiscenčními bakteriemi, které jsou sice povšechné, ale laciné a rychlé. Vždyť hlavním cílem je zneškodnit toxicitu a ne najít složení. Na místě se může nacházet velice komplikovaná směs polutantů, kterou lze objevit snadno podle toxických účinků, zatímco chemický rozbor je obtížný a finančně náročný. Závěr. Dokumentace ani posudek nejsou na takové úrovni, že by prokázaly jednoznačně nutnost budovat právě sarkofág, protože neexistují metody chemického zpracování. U organických chemických látek existuje vždy metoda destrukce, což vyplývá z podstaty jejich struktury a je podivné, že se Spolana jako chemický podnik nezabývala možností destrukce. Ani o metodě sarkofágu nejsou dostatečně spolehlivé údaje o životnosti díla, protože nejde o konečné řešení, ale pouze o odklad. Vzniká praktický problém, bude-li někdo vést 100-200 let v patrnosti, co je v sarkofágu uloženo a proč vznikl. Již několik let privatizace, kdy se chaoticky měnilo vedení podniků a jejich struktura, nezbytně vedlo k tomu, že některé nebezpečné látky unikly pozornosti. Už teď občas něco „vyplave“ na povrch například se objevily radioaktivní zářiče, ke kterým se nikdo nehlásil. Rozhodně je však lepší udělat sarkofág, než neučinit nic. V rámci tohoto e-mailu jsem Vám mohl podat jen svůj základní pohled. Z naší korespondence jsem vyrozuměl, že se sarkofág již buduje, takže je vlastně již pozdě změnit koncepci.
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu