PRAHA - Přiznat se k vypouštění škodlivých látek do ovzduší je pro tuzemské firmy velmi citlivé téma. LN oslovily největší znečišťovatele ve všech krajích s žádostí o údaje, jak moc jejich provoz zatížil v roce 2010 životní prostředí.
Kladná reakce přišla sotva od každého čtvrtého podniku. „Nepovažujeme za korektní prezentovat data před jejich definitivním schválením," říká například ředitel závodu Knauf Insulation Jan Brázda.
Naráží při tom na zajetou praxi. Podniky sice mají ze zákona povinnost se do konce března přiznat, jak moc zamořily zdejší přírodu, ministerstvu však zabere půl roku, než data zkontroluje – oficiálně je zveřejňuje až na konci září. „Údaje o našich emisích posíláme do registru. Neradi bychom porušili stanovená pravidla. Necháme na registru, komu data poskytne," argumentuje Věra Breiová, mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava, která se objevuje pravidelně mezi předními znečišťovateli v Moravskoslezském kraji.
Právě průmysloví giganti si podle expertů na ekologii z žebříčků nedělají příliš velkou hlavu. „Většina podniků reaguje citlivě hlavně na žebříčky na krajské úrovni. Obecně platí, že čím větší znečišťovatel, tím větší ignorant," shrnuje Jindřich Petrlík, ředitel sdružení Arnika, které dlouhodobě problematiku sleduje.
Firmy rovněž pravidelně namítají, že registr není objektivní. Nesleduje například, zda společnosti vzrostla meziročně výroba. Průmyslníci proto léta usilují, aby počet zákonem hlášených látek radikálně klesl.
