Riziko dopravních nehod nemá žádnou souvislost s množstvím nebo hustotou alejí podél silnic. Dokazuje to nejnovější studie publikovaná ve Francii. Přestože v České republice podobná analýza neexistuje, lze předpokládat, že výsledky se nemohou zásadně lišit. Charakter okresních silnic i alejí je totiž prakticky totožný. Studii dnes představilo sdružení Arnika, které kritizuje legislativní návrh ministerstva dopravy. To chce usnadnit kácení stromů podél silnic a znovu zavést pro silničáře výjimku ze zákona. Argumentuje přitom právě nebezpečností stromů pro silniční provoz.
„Ministerstvo dopravy by mělo přehodnotit své plány nebo předložit objektivní analýzu, která potvrdí, že aleje jsou rizikem pro bezpečnost silničního provozu. Jak ukazují výzkumy z Francie, přítomnost nebo hustota stromů podél silnic nemá žádný vliv na počet dopravních nehod," uvedla mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková.
Francouzská studie vychází ze vzorku 43 z celkem 96 departementů (okresů) ze sedmi různých regionů. Týká se okresních silnic, které odpovídají našim okresním silnicím II. a III. tříd. Na základě údajů francouzského Úřadu pro sledování bezpečnosti silničního provozu (ONISR) sestavili výzkumníci grafy, které srovnávají indikátor nehodovosti s počtem alejí. Bylo zjištěno, že mezi těmito dvěma hodnotami neexistuje žádný vztah. Podobné srovnání pak provedli pro údaj o hustotě alejí. Ani v tomto případě se však nepotvrdilo, že by silniční stromořadí měla jakýkoliv vliv na riziko dopravních nehod.
Výzkum přinesl i některé překvapivé závěry. Ukázalo se, že v krajích Val-de-Marne a Hauts-de-Seine mají aleje dokonce pozitivní dopad na bezpečnost silničního provozu. Ačkoliv v těchto regionech je desetkrát vyšší hustota alejí než v jiných oblastech Francie, riziko dopravní nehody je zde třikrát nižší.
Třetím kritériem, na které se zaměřil francouzský výzkum, byla vzdálenost stromů od vozovky. Silničáři považují za takzvanou bezpečnostní zónu čtyřmetrový pruh podél vozovky. Výzkum proto porovnal riziko dopravních nehod s četností výskytu alejí blíže než zmíněné čtyři metry od silnice. Ani zde nebyla nalezena žádná spojitost.
Francouzští vědci tvrdí, že rizika dopravních nehod je možné omezit lépe než kácením alejí: je třeba snížit objem individuální automobilové dopravy posílením dopravy hromadné. Poukazují také na stanovisko Francouzské akademie politických a sociálních věd, které uvádí: „Bylo by naprosto nesmyslné snížit počet alejí, tak jak to někteří navrhují (...), aby se snížilo nebezpečí na silnicích."
V roce 2007 vznikl audit posuzující lokální bezpečnost silničního provozu. Doporučil odklon od kácení alejí a zaměřit se na vzdělávání řidičů směrem k bezpečnému – jak říkají Francouzi „poklidnému" – řízení vozidel.
Aleje mnohem lépe než dopravní značky označují zatáčky, křižovatky či vjezdy k aglomeracím. Zvyšují možnost předvídat, kterým směrem silnice povede dále v krajině, a to nejen za běžných podmínek, ale také v mlze, při sněžení či v noci. Vnímání rychlosti je také ovlivněno pozicí stromů podél silnic. Uměle je možné toto vnímání ovlivnit snižováním vzdálenosti mezi jednotlivými stromy, což má také vliv na postupné snížení rychlosti řidičů.
V 19. století si francouzští autodopravci ve své petici stěžovali, že „vysazování stromů podél cest vykazuje mnoho nedostatků, a že v noci či při hustém sněžení nejsou silnice nijak ohraničeny, což pro cestovatele znamená mnoho otřesných nehod. Ti, kteří se k tomuto prohlášení připojují, požadují, aby podél silnic byly za každou cenu vysázeny stromy všude tam, kde chybějí."
Celý překlad odborného článku: http://arnika.org/aleje-a-bezpecnost-silnicniho-provozu-ve-francii
Stránky Arniky věnované alejím: http://arnika.org/aleje
