V Olomouckém kraji znají svá stromořadí. Unikátní volně přístupná databáze může ochránit stromy před zbytečným kácením a přilákat turisty.
Kolik měří nejdelší ovocné stromořadí? Co je unikátního na Rybářské aleji? Kolik hrušní napočítáme v aleji Tučín-Radslavice? Odpovědi nejen na tyto otázky nyní mají v Olomouckém kraji. Včetně fotodokumentace.
Na webových stránkách Univerzity Palackého je totiž volně přístupná unikátní databáze všech významných alejí v kraji. Obsahuje charakteristiky stromořadí, jak jsou velká a jaké druhy stromů je tvoří, rovněž údaje o jejich zdravotním stavu, počtu i stáří. Jsou v ní zaznamenány pěstební zásahy, které už proběhly, a lze z ní vyčíst, která alej je ve špatném stavu a kde ozdravné zásahy budou potřeba. Plus informace o způsobu výsadby či o vlastnících pozemků. Starostové, úředníci, silničáři i turisté tak na jednom místě najdou všechny potřebné údaje o téměř stovce stromořadí o celkové délce více než 70 kilometrů.Informační systém aleje
Unikátní databáze alejí je výsledkem široké spolupráce, k níž dalo popud sdružení Arnika a metodiku mapování vyvinula Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Výzkumným ústavem krajiny a okrasného zahradnictví Silva-Taroucy. Na vývoji se podíleli i pracovníci Olomouckého kraje, České inspekce životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny. Byly respektovány i připomínky silničářů.
Samotné mapování prováděly během roku 2010 dvě skupiny studentů Univerzity Palackého. Shromážděné údaje navzájem porovnali, aby vyloučili formální chyby. Na zpracování projektu dohlížel pedagog Aleš Létal, který všechna stromořadí osobně prošel a základní údaje na místě ověřil.
Celá databáze je zpracována pomocí volně šiřitelného softwaru a je stále živá. Zaregistrovaní starostové a pracovníci úřadů do ní mohou ke každé aleji průběžně doplňovat další informace. Široká veřejnost má přístup pouze k prohlížení údajů.Přežijí riziko zániku?
Zájem o aleje přichází v pravý čas. Poslanecká sněmovna bude brzy schvalovat novelu zákona o pozemních komunikacích, jež by měla navrátit přístup k alejím před rok 2009, kdy správci komunikací mohli kácet některé stromy ve stromořadích bez schvalovacího řízení, a tím bez odborného posouzení. Roky 2007 a 2008 přinesly malé sněhové srážky - volné pracovní kapacity silničářů a uvolněné finanční rezervy na údržbu silnic tak znamenaly pro některé aleje zánik. Proto si ekologové vymohli v rámci zákona o ochraně přírody přísnější pravidla.Poučení z Francie...
Rizikovost úmrtí při nehodě ovlivňují všemožné jiné faktory, jenom ne hustota alejíNadměrným kácením si prošli i Francouzi, než si nechali zpracovat studii, jak aleje ovlivňují bezpečnost na silnicích. Studie odhalila, že rizikovost úmrtí při nehodě ovlivňují všemožné jiné faktory, jenom ne hustota alejí. V okresech s desetkrát větší hustotou stromořadí, než je francouzský průměr, bylo dokonce zaznamenáno třikrát slabší riziko nehodovosti. Francouzům z toho vyšlo, že aleje riziko smrtelné nehody nezvyšují a že peníze za kácení zdravých stromů by byly vyhozené a místo toho by měly být věnovány na výchovu šoférů k poklidnějšímu řízení.... a z Německa
Rovněž Němci si prošli stresem z kácení alejí. Po zboření berlínské zdi se východní část země snažila přiblížit vyspělému Západu. Lidé měli nová auta a chtěli nové silnice. Co se stane se staletými alejemi? Zejména Němci ze Západu si uvědomili, že by bylo neštěstím, kdyby se vůči alejím postupovalo stejně necitlivě, jako při rozvoji západní části Německa. Spolky pro ochranu životního prostředí sbíraly podpisy a téma si získávalo stále více pozornosti.
Na rozdíl od Česka, které se chystá obdobnou legislativu oslabit, důsledná ochrana alejí v Německu dodnes platíStarost o zachování stromů nečekaně vyjádřili i členové automobilového klubu ADAC. Klub začal vyzývat k záchraně alejí. Na to zareagovali občané a ADAC získal pro ochranu starých stromů spojence. Na stejné vlně začaly vystupovat i Společnost pro ochranu německého lesa (SDW) a kuratorium Staré stromy hodné lásky. Na podzim 1991 byla záchrana alejí prohlášená za společný cíl. Tomu sloužila speciální telefonní "horká linka pro aleje", na niž mohli občané zavolat v případě, že se někde chystalo kácení stromů, aby tak bylo možné rychle zareagovat.
I Němci se museli zabývat opatřeními, jak zachovat aleje a přitom zvýšit bezpečnost dopravy. Všeobecně platný recept nebyl dodnes nalezen, nicméně většinou se dají riziková místa učinit bezpečnějšími i bez použití motorové pily. V první polovině devadesátých let německý parlament naštěstí schválil několik zákonů na ochranu přírody, které umožňovaly chránit aleje a zabránit jejich neuváženému kácení. Na rozdíl od Česka, které se chystá obdobnou legislativu oslabit, důsledná ochrana alejí v Německu dodnes platí.
Němečtí milovníci stromořadí se navíc vzepjali ke grandióznímu počinu vybudovat Německou alejovou cestu. Z Braniborska směřuje přes několik spolkových zemí na jihozápad k Bodamskému jezeru. Jen a jen alejemi lze na kole ujet nebo pěšky ujít 2500 kilometrů. Cesta prochází různorodou kulturní krajinou i významnými přírodními oblastmi, zavádí turisty i do odlehlých míst, kam dosud turistický průmysl netrefil, a pomáhá tak ekonomickému rozvoji těchto obcí.Inspirace pro ostatní kraje
Podle německých zkušeností je právě systematické mapování prvním krokem k ochraně stromořadí a jejich udržení v krajině. Také v Česku by stálo za to navázat turistické trasy na starobylé aleje. Databáze alejí pro to může být velmi dobrým výchozím pramenem. Ostatně nápad databáze se zrodil nad tištěnou mapou alejí Olomoucka, zpracovanou týmž týmem vloni. Olomoucký kraj už má tedy k turistickému poznávání zdejších alejí už druhou pomůcku.
Velmi nízké náklady na pořízení databáze by měly být vzpruhou také pro další kraje. I české trasy alejemi by pro turisty byly velmi lákavé.Plánování péče i o jednotlivé stromy
Ještě významnější poslání než pro turistiku má databáze pro samu ochranu alejí. Některé jsou už vyhlášeny jako přírodní památka a drží nad nimi ochrannou ruku i státní správa. Jiná významná stromořadí v krajině by si nějaký status ochrany podle pedagoga Létala rovněž zasloužila, avšak není na to správná doba - stát nemá na rozšiřování ochrany významných krajinných prvků peníze.
Některé aleje rostly sto i dvě stě let, a jestliže dopustíme jejich zbytečné pokácení, náhrady se nedočkámeZachování alejí tedy leží na každém stavebním úřadě, majiteli pozemku, silničáři či komunálním politikovi. A potažmo i na veřejnosti. Některé aleje rostly sto i dvě stě let, a jestliže dopustíme jejich zbytečné pokácení, náhrady se nedočkáme. Ani při dodržení zákonného ustanovení o náhradní výsadbě. Ta nemůže smysluplně fungovat jako alej ještě po desítky let. Navíc nikde není psáno, že náhradní výsadba musí být znovu alejí a podnik může svoji povinnost naplnit sázením lesa kdovíkde jinde...
Unikátní databáze alejí otvírá informace především úřadům všeho typu na Olomoucku. Zatím je natolik nová, že si k ní úředníci ještě nenašli cestu. Její tvůrci nicméně spoléhají, že je brzy k sobě přitáhne svou užitečností. Vedoucí kampaně Zachraňme stromy Jakub Esterka z Arniky věří, že celkový přehled o alejích umožní plánování péče jak o celá stromořadí, tak o jednotlivé stromy. Upozorňuje na prostor pro nové výsadby a současně nabízí podklady pro budoucí vyhlášení aleje významným krajinným prvkem či přírodní památkou. "V době, kdy se zákon soustřeďuje především na ochranu jednotlivých stromů, obce získají v databázi také důležitý argument proti případnému zásahu do krajinného rázu," připomíná Esterka.
Aleje Olomoucka v číslechCelková délka evidovaných stromořadí: 74 023 mPrůměrná délka stromořadí: 813 mPočet stromů: 11 077 stromůMinimum stromů v aleji: 10Maximum stromů v aleji: 486Počet evidovaných stromořadí : 94
Nejstarší aleje:Alej nářků v JeseníkuAleje v Lázních JeseníkAlej u hradu HelfštýnAlej v zámku PřestavlkyAlej v Náměšti na Hané
Zajímavá NEJ:Nejdelšími stromořadími jsou ovocné aleje na Prostějovsku: třešňová alej Mostkovice-Ohrozim (3200 m) a jabloňová alej Vícov-Plumlov (3100 m).Unikátní z hlediska délky i zachovalosti je javorové stromořadí u Šubířova (3000 m).Smíšená ovocná alej tvořená třešněmi a jabloněmi je při silnici Supíkovice-Písečná.Nejvíce třešňových alejí je na Prostějovsku na příklad Mostkovice-Smržice nebo Mostkovice-Ohrozim.Nejdelší hrušňovou alejí je alej Tučín-Radslavice (2020 m) s třemi sty stromů.Nejvíce nových alejí je v oblasti Jesenicka (souvisí to s rekonstrukcí silnic).Většina tradičních alejí tvořených lípou je již ve statutu ochrany.
Unikáty mezi alejemi:Rybářská alej v Přerově či Šestikrejcarová alej v Zábřehu. Unikátní je samozřejmě i Rudolfova alej v Olomouci, která prochází celkovou rekonstrukcí.V rámci krajinné kompozice, historické hodnoty i celkové délky je Poutní alej na Svatý Kopeček unikátní v rámci celého kraje. Původně vedla z Klášterního Hradiska na Svatý Kopeček.Z hlediska rozsahu a krajinné kompozice je zajímavá i alej u zámku Náměšť na Hané, která patří zároveň mezi nejstarší v kraji.
Informační systém aleje naleznete na webových stránkách Univerzity Palackého v Olomouci.
