Doba vegetačního klidu již skončila. Sdružení Arnika proto vyzvalo ministra Richarda Brabce (ANO), aby využil své kompetence a předešel tím škodám, které vznikají na životním prostředí zejména při kácení stromů. Konec kácení by zároveň zachránil řádově desítky stromů, které by jinak ještě mohly díky špatné vyhlášce zmizet beze stopy a hlavně bez jakékoliv náhrady.
Podle platných předpisů je možné kácet stromy v období tzv. vegetačního klidu. Obvykle se tou dobou rozumí čas mezi počátkem listopadu a koncem března. „Příroda se ale často řídí jinými pravidly, než jaká si stanovili lidé. Letošní jaro přišlo brzy a i laik pozná, že v kmenech již proudí míza, a stromy i keře raší a rozkvétají. Kácení také může poškodit nebo zcela zničit hnízda, protože je ptáci letos zakládají dříve," vysvětluje odbornice na ochranu stromů a vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.
Arnika po ministerstvu nepožaduje nic mimořádného. K podobnému kroku ministerstvo přistoupilo například v předjaří roku 2008, kdy jaro také přišlo dříve, než stanoví kalendář. Tehdy v Čechách a na Moravě pily umlkly již koncem února, a káceny byly pouze nebezpečné stromy v havarijním stavu.
Začátek vegetační doby poskytne ministerstvu také velmi potřebný čas na přepracování vyhlášky vydané za ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS). Vyhláška totiž odporuje dalším zákonům, dokonce ji ombudsman označil za protiústavní. „Vyhláška č. 189/2013 Sb. umožnila libovolné kácení stromů v takzvaných zahradách. Aktuálně tak dochází ke kácení kvalitních dřevin zejména ve městech a obcích, kde mají nenahraditelný estetický i ekologický význam," komentuje nekvalitní vyhlášku Klemensová.
Během zimy Arnika evidovala celou řadu případů, kdy majitel pozemku pokácel velmi cennou a přitom zdravou dřevinu. V intravilánech měst a obcí tak dochází k ekologické újmě, která přesahuje hranice pozemku v soukromém držení. Mezi tyto případy patří třeba nedávná kauza z Jihlavy.
