Boj o rtuť v Neratovicích pokračuje, majitelé Spolany zazdili kompromis

4.4.2013 - NERATOVICE | Tiskové zprávy
Vstřícné kroky splachuje polský vlastník Spolany Neratovice do toalety, čeští manažeři se však dohodnout chtěli. Tak hodnotí Arnika výsledky jednání, kterých se na půdě středočeského krajského úřadu účastnila společně se zástupci chemičky. Vyjednávání začalo poté, co krajští úředníci trvali na ukončení používání rtuti pro výrobu chloru podle původní dohody – konec roku 2014 –, Spolana ale žádala o odklad do roku 2020.

Arnika udělala vstřícný krok a byla ochotná souhlasit, že by Spolana na šetrnější technologii výroby chloru bez použití rtuti mohla přejít nejpozději na konci roku 2016. To je o dva roky později, než znělo původní povolení a ekologické sdružení považuje takový odklad za nejzazší možný ústupek z hlediska životního prostředí. Zástupci chemičky rok 2016 nejprve označili za termín reálný, po konzultaci s představiteli Anwilu, svého polského vlastníka, však tento termín odmítli (1). Vyjednávání o kompromisu začalo ale až poté, co Spolana u krajského úřadu neuspěla s tvrdou hrou, kdy nechtěla přistoupit na žádný dřívější termín, než je vzdálený rok 2020.

„Odvolání Spolany považujeme za naprostý výsměch obyvatelům Česka i úřadům. Polský vlastník chemičky, společnost Anwil, chce naše životní prostředí vesele dál ničit, zatímco ve svém mateřském závodě s toxickou rtutí při výrobě chloru skončil. Čeští manažeři však snahu dohodnout se projevili. Po ztroskotání jednání musíme poukázat na fakt, že je to management Anwilu, kdo sází na hazardní hru s pracovními místy ve Spolaně,“ sděluje postřehy z jednání předseda Arniky Jindřich Petrlík.

Proti rozhodnutí krajského úřadu se odvolalo i město Neratovice. Jeho představitelé zatím ustupují výhrůžce ztráty pracovních míst, aniž by se snažili podnik přimět ke kompromisu – i s ohledem na zátěž, kterou pro region představuje mnohaleté používání toxické rtuti ve Spolaně.

Středočeský krajský úřad totiž zamítl žádost, v níž Spolana usilovala o možnost používat toxickou rtuť k výrobě chloru do roku 2020, přestože dřívější dohody zněly na konec roku 2014. Manažer kvality ze Spolany Neratovice už loni prohlásil, že bude firma rozhodnutí úřadu respektovat, ať už bude jakékoli. Chemička ale slovům svého manažera nedostála a odvolala se. Provoz Spolany přitom zanechává v životním prostředí středních Čech a v Labi velká množství toxických látek a ohrožuje tak zdraví místních lidí a labský ekosystém.

pdfRozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje >>4.18 MB

pdfOdvolání Spolany >>2.35 MB

pdfOdvolání Města Neratovice >>85.87 KB

Vyjádření Arniky k oběma odvoláním >>

„Už teď do vody a ovzduší unikne ze Spolany ročně přes 100 kg rtuti. Další stovky kilogramů toxického kovu předává Spolana v odpadech a neznámé množství jich ukládá na své skládce nedaleko řeky Labe, kde stojí i samotná chemička. Proti argumentu Spolany o snižování množství rtuti v emisích i v přenosech odpady stojí data jí samotnou ohlašovaná do Integrovaného registru znečišťování (2). Všemi těmito riziky se vlastník Spolany, polský Anwil, rozhodl zatěžovat naši přírodu a ohrožovat místní obyvatele o šest let déle, stůj co stůj. Věříme, že odvolací orgán zaujme stanovisko odpovědné jak k lidem, tak k přírodě. Úřady jsme už před dvěma roky varovali, že přesně takový postup ze strany vlastníků Spolany hrozí. Anwil možná sází na to, že se v Česku zachováme jak v rozvojové zemi, které kladou ekonomický aspekt před zdraví svých obyvatel,“ dodává Jindřich Petrlík.

Kromě rtuti představuje prodloužení provozu amalgámové elektrolýzy další zátěž životního prostředí - nebezpečnými dioxiny (3). „Dioxiny vznikají při vypražování odpadů z výroby chloru se rtutí. Prokázaly to analýzy, k nimž jsme Spolanu přiměli. Kdyby se rtuť nepoužívala, nebylo by nutné ji z odpadů získávat zpět a žádné dioxiny by tak při jejich úpravě nevznikaly,“ vysvětlil Petrlík.

Spolana odvolání proti zákazu používání rtuti po roce 2014 zdůvodnila ekonomickými problémy. „Vzhledem k tomu, že ekonomické problémy trvají od roku 2009, je reakce na něj se zpožděním tří let zarážející. Myslíme si, že již delší dobu nemá provozovatel v úmyslu dodržet integrované povolení z roku 2007. Jinak si lze těžko vysvětlit, proč investice více jak 90 milionů Kč (4) nesměřovala naopak do konverze technologie,“ uvádí pochybnosti o argumentech Spolany ve svém vyjádření Arnika. Z dlouhodobého hlediska navíc membránová technologie vychází jako hospodárnější, protože není tak energeticky náročná. „V tomto světle nechápeme zvolenou taktiku prodlužovat životnost technologie, jejíž provoz je dražší a navíc zatěžuje daleko více také životní prostředí a jeho prostřednictvím nepřímo i státní pokladnu,“ doplnil tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Problematice neratovické chemičky, jež je největší továrnou u nás vyrábějící louh, chlor a produkty z něj, se Arnika věnuje dlouhodobě v rámci svého programu Toxické látky a odpady. Spolana Neratovice často figuruje v žebříčcích největších znečišťovatelů, které odborníci z Arniky zpracovávají na základě dat z Integrovaného registru znečišťování. Důvodem bývají právě i emise rtuti vypouštěné do ovzduší, do povrchových vod a předávané dál v odpadech.

Integrované povolení vydal Spolaně Krajský úřad Středočeského kraje v roce 2007. Podle tehdejšího a zatím stále platného rozhodnutí má chemička ukončit provoz amalgámové technologie, kterou používá k výrobě chloru, do konce roku 2014.

Poznámky pro editory:

(1) Text podmínky, jak jej po konzultaci s Anwilem navrhli zástupci Spolany, zněl: „Provozovatel tj. SPOLANA a.s. do konce roku 2015 předloží řešení budoucí náhrady výroby chloru a s tím spojenou žádost o změnu integrovaného povolení včetně harmonogramu náhrady výroby. Pokud předmětem této žádosti nebude náhrada amalgamové elektrolýzy při výrobě chloru, bude provoz amalgamové elektrolýzy ukončen do konce roku 2016.“ Je z něj patrné, že si Anwil chce nechat možnost v roce 2015 přijít s jiným návrhem, než je ukončení provozu amalgámové elektrolýzy (kde se používá rtuť) do konce roku 2016. Na vystavení takového bianco šeku nemohla Arnika přistoupit.

(2) Graf zachycuje vývoj množství rtuti v emisích a v odpadech ohlášené Spolanou Neratovice do IRZ:

 Graf emisí Spolany s naznačenými trendy do budoucna

Graf obsahuje data o emisích rtuti do ovzduší, do vody a o jejích přenosech v odpadech, které ohlásila Spolana Neratovice do Integrovaného registru znečišťování (http://www.irz.cz) za ohlašovací roky 2004–2011. Z uvedeného grafu je patrné, že objem emisí rtuti do vody má dle těchto dat stoupající tendenci a emise do ovzduší po výrazném poklesu v roce 2006 sice dále klesaly, ale poté začaly opět stoupat anebo minimálně kolísaly. Množství rtuti předané v odpadech značně kolísá, ale často patřilo k nejvyšším položkám vykázaným Spolanou. Graf rovněž dokumentuje, že pokud dojde k náhradě technologie za bezrtuťovou, bude životní prostředí za dobu dalších šesti let (2014 vs. 2020) ušetřeno více než půl tuny rtuti vypuštěné do vod a ovzduší (pomineme-li rtuť v odpadech, jejíž kvantum sice kolísá, ale pohybuje se v řádech dalších stovek kilogramů až tun rtuti za rok).
 
(3) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech.
Více o dioxinech: http://arnika.org/dioxiny-pcdd-pcdf

(4) Viz str. 13 ve studii Techemu přiložené k žádosti o změnu integrovaného povolení: „V letech 2007 – 2011 bylo na ekologizaci rtuťové elektrolýzy vynaloženo celkem 91,6 mil. Kč.“

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník, vratislav.voznik@arnika.org, tel. 222 781 471, 606 727 942
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu