Vendula Krčmářová z občanského sdružení Arnika v rozhovoru pro Deník
Ostrava – Vendula Krčmářová je pohledná mladá žena, která už čtvrtým rokem vede ostravskou pobočku občanského sdružení Arnika. To se podílí na ochraně životního prostředí a pokouší se snížit znečištění regionu toxickými látkami. Sdružení také zorganizovalo petici za lepší vzduch na Ostravsku. Podepsalo ji už přes dvacet tisíc lidí.
* Zima je téměř za námi a s ní nás snad opouštějí i časté inverze. Jak jste ty uplynulé měsíce prožívala?
Letošní zimu jsem prožívala stejně jako tu předchozí. Smogové situace se tak jako loni stále opakovaly. Dalo se to předpokládat. Byla sice zavedena nějaká opatření, jako například regulační řády pro firmy. Ty ale začínají platit, až když je vyhlášen signál regulace, tedy kdy je limit prachu v ovzduší několikanásobně překročen. Jsem alergička a astmatička, proto mi časté smogové situace nedělají dobře. Někteří lidé se snaží situaci bagatelizovat. Tvrdí, že organismus si už na smog zvykl. Vliv špatného ovzduší na lidské zdraví je ale nepopíratelný. Lidi to trápí. Pociťují pálení v krku, kašlou, v horším případě je trápí chronické nemoci.
* Kam si jezdíte „vyčistit plíce"?
Když můžu, snažím se vyjet na hory. Nejen nadýchat se čerstvého vzduchu, ale také si zalyžovat.
* V Arnice působíte od roku 2007. Jak jste se k této práci dostala?
Vystudovala jsem přírodovědný obor, biologii a ekologii na Ostravské univerzitě. Když jsem po škole hledala místo, naskytlo se mi místo právě v Arnice. Protože se mi ta práce líbila, nabídku jsem přijala a od té doby jsem tady. To, co dělám,mě baví a mám pocit, že má práce je užitečná.
* Co se vám za tu dobu podařilo? Kde jste například pomohli?
Na Ostravsku jsou to spíše drobnosti, například v ochraně zeleně, na celostátní úrovni pak řada věcí. Spoustě lidí jsme pomohli i prostřednictvím poradenství. Jde nám hlavně o to, aby občané byli sami aktivní a vyvinuli nějakou iniciativu. Ato se nám, myslím, daří.
* Jednou se služeb, které Arnika nabízí, je ekoporadna. Na co se lidé ptají nejčastěji?
To je dáno sezonou. Jakmile přijde zima, lidi zajímá hlavně ovzduší. Ptají se i na obecné dotazy typu, proč je na Ostravsku tak špatné ovzduší a jak je možné ho zlepšit. Hodně lidí nás také prosí o rady s lokálními topeništi. „Soused spaluje v kamnech dřevo, plasty, co mám dělat?" ptají se. Od října do března je pak období vegetačního klidu, kdy se kácejí stromy. V devadesáti procentech lidé volají, až když jsou stromy pokáceny. To je ta nejkomplikovanější situace. Vtomto případě toho už moc řešit nejde. Chodí ale třeba i otázky spotřebitelské, například na ekologické čisticí prostředky. Pokud nejsme schopni s něčím poradit sami, aspoň dokážeme doporučit,kamse obrátit.
* Říkáte, že lidi zajímá, proč je na Ostravsku tak špatné ovzduší. Co jim odpovídáte?
Zčásti je to dáno historicky, na malé ploše je obrovská koncentrace průmyslu. Navíc je špatně umístěný. Dnes už by vám asi neprošlo postavit továrnu uprostřed městské zástavby. Do toho se přidávají lokální topeniště a také doprava. Nejsem ale zastáncem názoru, že všechny tyto složky se podílejí na znečištění ovzduší jednou třetinou. Třeba Radvanice a Bartovice leží bezprostředně vedle Mittalu. Ten dopad je tady jasný. Maximální podíl bude mít právě průmysl. Například v nějaké odlehlé části, kde třeba není průmysl, ale je zde spousta rodinných domů, bude větší podíl lokálních topenišť.
* Vedení města sklízí kritiku, že pro zlepšení ovzduší dělá málo. Jaké kroky byste na jeho místě podnikla?
Každý úřad má jiné pravomoci. Něco jiného zmůže krajský úřad a něco jiného magistrát. Nicméně město se může účastnit různých rozhodovacích řízení, jako je třeba posuzování vlivu na životní prostředí, pokud se má stavět nový zdroj znečištění. Dále může třeba kontrolovat vydávání integrovaného povolení. To ale vedení Ostravy nedělá. Snažila bych se neustále tlačit na krajský úřad a vládu. Je to šance, jak věci rozhýbat.
* Jak hodnotíte „Akci smog", kdy při vyhlášení signálu regulace jezdíme městskou hromadnou dopravou zdarma?
Jako občan to nevnímám příliš pozitivně. Chybí mi jedna zásadní věc. A sice, že když se dělalo toto opatření, měl být udělán nějaký odhad, jaký to bude mít dopad. Mám na mysli třeba průzkum mezi lidmi, anketa. Když chci jako zastupitel utratit takové množství peněz, je přece potřeba vědět, jaký to bude mít efekt. Teď se to zpětně nějak vyhodnocovalo, ale výsledky jsou podle mě zkreslené. Pokud je venku smog, lidé obecně méně vycházejí ven, pokud nemusí. Spíš bych viděla cestu v tom, motivovat lidi, aby MHD využívali celoročně.
* Jak byste to chtěla udělat?
Předpokladem je kvalitní MHD. Mámna mysli dostatek spojů, které pojedou i na odlehlejší místa. Kvalitnější časové intervaly, aby lidé nemuseli pětadvacet minut mrznout na zastávce. Kdyby toto fungovalo, minimálně by to lidi donutilo, aby se zamysleli, jakou dopravu zvolit. Při dnešních cenách benzinu není zase taková legrace jezdit denně autem. MHD za smogu zdarma považuji za populistické gesto. Nevadilo by mi, kdyby nestálo tolik peněz.
* Kolik lidí už podepsalo petici za lepší ovzduší, kterou Arnika zorganizovala?
Jen na webu už má dnes petice přes dvacet tisíc podpisů a další má ještě v papírové verzi.
* Myslíte, že peticí něco zmůžete?
Kdybych si to nemyslela, tak nic takového neorganizujeme. Petici bych nezatracovala, díky nim se nám už podařilo podpořit jiné věci, například v oblasti ochrany stromů. Je mi jasné, že peticí nemůžeme nikoho k ničemu donutit. Je to vlastně vyjádření názoru určitého počtu lidí, kteří smýšlejí stejně. Ale ty úřady, kterým ji předáme, ji musí vzít na vědomí a nějak se s ní vypořádat. Pokud ji podepíše velké množství občanů, myslím, že to má váhu a na kompetentní úřady to vyvine tlak.
* Dá se odhadnout, kdy bychom se na Ostravsku konečně mohli dočkat zlepšení situace s ovzduším?
To si netroufnu říct. Teoreticky, když se podívám na nařízení, která vyplývají z integrovaných povolení, třeba že Mittal má v následujících letech nainstalovat další odprašující zařízení, tak by se situace mohla v následujících třech čtyřech letech aspoň mírně zlepšit. Ale jak už jsem řekla, je třeba řešit i další zdroje znečištění.
* Nepřipadá vám, že některé požadavky ekologů jsou přehnané?
Veřejnost často dostane zkreslené informace – ekologové zase chtějí něco zbrzdit, zastavit a chtějí, aby to stálo více peněz. Pokud se však člověk o daný problém začne více zajímat, zjistí, že ekologům jde často o to, aby úřady pracovaly tak, jak mají – aby se neobcházely zákony, aby se volila řešení, která budou vyhovovat i lidem a životnímu prostředí a ne jen financím investorů. Chovat se zodpovědně k životnímu prostředí neznamená „vrátit se na stromy", ale důkladně zvážit, jaké bude mít naše počínání dopad na naše okolí. Chápu, že se některé kroky ekologů mohou zdát malicherné, ale na druhé straně, když se pak někdo domáhá práva, a nefunguje to, také se mu to nelíbí. Navíc nikdy se nezavděčíme všem lidem – jedni k nám chodí a říkají: „Jak máme zabránit kácení stromů v naší ulici?" a druzí nadávají, že je chtějí pokácet co nejdříve.
* Co říkáte na ekologické aktivisty, kteří se například přivazují ke stromům, aby zabránili jejich pokácení? Dokázala byste být také tak radikální?
To by záleželo na závažnosti situace. Kdybych řekla, že ano, tak bych jen teoretizovala. Snažím se jít neradikální cestou, řešit věci klidně přes úřady a podobně.
* Boj za zlepšení ovzduší trvá už dlouho. Zatím se ale nic moc nezměnilo. Nepřipadá vám vaše práce někdy zbytečná?
Zbytečná bych neřekla, spíše vyčerpávající. Stále se dívám, jak se všechny možné organizace snaží něco udělat, a stále se nic zásadního nemění. Problém špatného ovzduší na Ostravsku je problém, který se nedá změnit ze dne na den. I kdyby se dnes zavedla různá opatření a teoreticky se i zavřel některý podnik, bude trvat, než se ovzduší vyčistí.
***
VIZITKA Vendula Krčmářová se narodila v roce 1982 v Ostravě. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity, obor systematická biologie, ekologie. Od roku 2007 pracuje v občanském sdružení Arnika jako vedoucí pobočky. Má ráda zimní sporty, ráda si přečte dobrou knihu a poslechne dobrou muziku. Je vdaná a s manželem žije v Porubě.
Foto popis| VENDULA KRČMÁŘOVÁ.
Foto autor| Foto: Deník/Pavel Sonnek
Region| Severní Morava
