Stručná charakteristika
Di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP) je bezbarvá až lehce nažloutlá kapalina bez zápachu. V plastových výrobcích se DEHP používá především jako změkčovadlo, setkat se s ním ale můžeme i v široké paletě dalších produktů (od tekutých mýdel po střelivo). 90% veškeré spotřeby DEHP v Evropské unii je použito k výrobě měkčeného PVC. DEHP může představovat až 40% (v některých případech i více) finálního produktu z PVC. DEHP má schopnost bioakumulace v potravních řetězcích; vazba na tukovou tkáň. Pozření je nejnebezpečnější cestou expozice. DEHP patří mezi podezřelé lidské karcinogeny (2B IARC), snižuje plodnost, poškozuje endokrinní systém a způsobuje mutace plodu.
Do prostředí DEHP uniká především při vlastní výrobě, zpracování a skladování. V prostředí se DEHP váže především na organické látky, často je tedy pevně vázáno v půdě, nebo v sedimentech. V atmosféře se rychle rozkládá vlivem slunečního záření.
Podrobná charakteristika
Di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP) je bezbarvá nebo lehce nažloutlá kapalina bez zápachu patřící mezi perzistentní organické polutanty (POP). Rozpouští se snadněji v tucích než ve vodě (lipofilní charakter). DEHP se používá jako změkčovadlo v plastových výrobcích (např. zdravotnické pomůcky - hadičky, vaky apod.; podlahové krytiny, tapety, obalové materiály včetně potravinových, hračky, ubrusy, polstrování, koupelnové závěsy, pláštěnky, obuv, drobné součástky v automobilovém průmyslu, spotřební elektronice, apod.). 90% veškeré spotřeby DEHP v Evropské unii je použita k výrobě měkčeného PVC. DEHP může představovat až 40% (v některých případech i více) finálního produktu z PVC. V České republice DEHP vyrábí DEZA Valašské Meziříčí.
Neexistují přirozené zdroje DEHP. Mezi hlavní antropogenní emisní zdroje patří především výroba a distribuce DEHP a výroba a nakládání s měkčenými plasty jako takovými (spalování a skládkování). Při spalování za vysokých teplot dochází k rozkladu ftalátů na netoxické látky, rizikové je proto nedokonalé spalování při nízkých teplotách. Vysoké koncentrace DEHP se z pravidla vyskytují v blízkosti průmyslových areálů a skládek, s vyšším obsahem DEHP se díky jeho uvolňování z měkčených plastových výrobků ale můžeme setkat i v uzavřených prostorech.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
DEHP je podle studií prováděných na zvířatech také znám jako jedovatá látka způsobující vrozené vady (např. kosterní vady, oční vady, vady nervového seskupení tvořícího základ nervové soustavy staršího embrya), kardiovaskulární problémy a neplodnost. DEHP rovněž poškozuje ledviny a játra, kde se hromadí.
Vystavení vlivu DEHP dochází z potravin, vody, okolního vzduchu a zdravotnických pomůcek vyrobených z PVC (polvinylchloridu) a měkčených DEHP, přičemž pro průměrného dospělého jedince jsou hlavním zdrojem expozice potraviny. Tučné potraviny jako olej, mléko, sýry, maso a ryby obvykle obsahují výrazně vyšší rezidua DEHP než ostatní potraviny, protože DEHP se snadno rozpouští v tucích.
Studie vědců J. D. Meekera, A. M. Calafata a R. Hausera z Bostonu a Atlanty v USA dospěla k závěru, že mono(2-ethylhexyl)ftalát (MEHP), tedy látka vznikající z ftalátu DEHP může ovlivňovat hladiny thyroidu v lidském těle.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2B - možná karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
DEHP se dostává do životního prostředí prostřednictvím emisí z továren, které vyrábí DEHP (v České republice např. DEZA Valašské Meziříčí) či jej používají (v České republice např. Spolana, a.s. Neratovice – výroba PVC; Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem – výroba pryskyřic), během likvidace odpadu, uvolňováním z plastových výrobků, které jsou měkčeny DEHP. V nejvyšších koncentracích se proto DEHP nachází v okolí podniků vyrábějících / používajících DEHP, v okolí podniků nakládajících s plastovými odpady a v okolí skládek.
Synonyma
Obchodní názvy používané pro DEHP: Plantinol DOP, Octoil, Silicon 150, Bisoflex 81, Eviplast 80, Staflex DOP
Limity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Povrchové vody:
NEK-RP: 1,3 µg/l, NEK-NPK: nepoužije se.
Podzemní voda:
4,8 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Limity pro půdu
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 120 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 35 mg/kg sušiny.
Limity pro potraviny
Evropské normy také regulují použití DEHP v plastových obalech na potraviny, a to jednak absolutní hodnotou, která nesmí překročit 0,1% hmotnostního podílu, jednak migračními limity. DEHPse smí používat jen jako změkčovadlo v materiálech a výrobcích určených pro opakované použití. Dále se smí používat jako změkčovadlo v materiálech a výrobcích na jedno použití, které přichází do styku s beztukovými potravinami, kromě kojenecké výživy. Jeho koncentrace v konečném výrobku je limitována na 0,1 %, přičemž SML (specifický migrační limit viz dále) u DEHP na 1,5 mg/kg potraviny. Tyto limity jsou stanoveny vyhláškou č. 38/2001 Sb o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, která byla pozměněna vyhláškou č. 271/2008 Sb.
Ostatní limity
DEHP je podle směrnice EU 67/548/EHS o klasifikaci a označování nebezpečných látek klasifikováno jako látka jedovatá z hlediska reprodukce. (K označení nebezpečí se používají tzv. R věty - viz. výše.)
DEHP je uveden v Seznamu prioritních látek v oblasti vodní politiky v Příloze X rámcové směrnice 2000/60/ES, a to jako prioritní látka, která představuje významné riziko pro vodní prostředí.
Výstražné symboly
R věty
R 60 - Může poškodit reprodukční schopnost, R 61 - Může poškodit plod v těle matkyLimitní dávky
Zdravotně významné limity jsou dosud stanoveny pouze pro součet metabolitů DEHP v moči, který nemá u dětí přesahovat 500 μg/l a u žen 300 μg/l moči.
Tabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 70 | 117-81-7 | di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP) | 10 | 1 | 1 | 100 | zde |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
Literatura
1) ATSDR 2002: Toxicological Profile for di(2-ethylhexyl)phthalate, U.S.Department of Health and Human Services, Public Health Service, Agency for Toxic Substance and Disease Registry, September 2002.
2) MŽP ČR 2004: Di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP). Část G: Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky. Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha 2004.
3) IPCS 1992: Environmental Health Criteria 131, Diethylhexyl Phthalate, Published under the joint sponsorship of the United Nations Environment Programme, the International Labour Organisation, and the World Health Organization; World Health Orgnization, Geneva, 1992
4) Růžičková K., Cobbing M., Rossi M., Belazzi T. 2004: Preventing Harm from Phthalates, Avoiding PVC in Hospitals, Health Care Without Harm, anglická verze – Praha, červen 2004.
5) The Danish EPA. Phthalate Strategy. Copenhagen, Denmark. 2012.
6) Gray, L.E. et al. 2000. Perinatal exposure to the phthalates DEHP, BBP, and DINP, but not DEP, DMP, or DOTP, alters sexual differentiation of the male rat. Toxicol Sci 58(2): 350-365.
7) Main, K.M. et al.2006. Human breast milk contamination with phthalates and alterations of endogenous reproductive hormones in infants three months of age. Environmental health perspectives 114(2): 270-276.
8) Swan, S.H. et al. 2005. Decrease in anogenital distance among male infants with prenatal phthalate exposure. Environmental health perspectives 113(8): 1056-1061.
9) Engel, S. et al. 2009. Prenatal exposure to low molecular weight phthalates and childhood behavior and executive functioning. Epidemiology 20, S14.
10) Bornehag, C.-G. et al. 2004. The association between asthma and allergic symptoms in children and phthalates in house dust: a nested case-control study. Environmental health perspectives, 1393-1397.
11) M. Černá, A. Krsková, A. Grafnetterová, K. Forysová, K. Vrbík, M. Malý. Ftaláty: expoziční zdroje, zdravotní rizika; expozice české populace. Prezentace výsledků biomonitoringové humánní stuide DEMOCOPHES. Státní zdravotní ústav, Praha. Ústav obecné hygieny, 3. LF UK. Krajská hygienická stanice Liberec. 2012
Odkazy
1) Environmental Health Criteria 131 - Diethylhexyl Phthalate
2) Toxicological Profile for DEHP - Agency for Toxic Substances and Disease Registry
3) Ftaláty - profil ftalátů v databázi Chemických látek
