Vejce, hračky a hřebeny mohou obsahovat zdraví ohrožující dioxiny nebo bromované zpomalovače hoření. Na mezinárodní konferenci v Polsku to uvedli autoři studií zkoumající závadnost spotřebního zboží dostupného mj. i v České republice. O výskytu těchto závadných látek v přírodě a jejich rizikovém vlivu na organismy jednali tento týden experti z celého světa na mezinárodní konferenci Dioxin 2018 v polském Krakově.
Některé plastové kadeřnické pomůcky anebo dokonce i dětské hračky na evropském trhu obsahují látky podobné dioxinům, například nebezpečné zpomalovače hoření, okomentoval na konferenci výsledky českých analýz Jindřich Petrlík, odborník na toxické látky ze spolku Arnika.
„V hračkách pro děti anebo kadeřnických pomůckách pro ženy vyrobených z černého recyklovaného plastu jsme našli polybromované difenylétery a hexabromcyklododekan, které hlavně u dětí ohrožují vývoj nervové soustavy nebo imunitní a hormonální systém,“ řekl k obsahu analyzovaných předmětů Petrlík.
Testování, které probíhalo v pražských laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické, zjistilo koncentrace převyšující i limit pro obsah bromovaných zpomalovačů hoření v odpadech. Ve zkoumaném zboží přitom podle expertů nemají co dělat. Do plastu se látky s největší pravděpodobností dostaly z elektrošrotu mimo jiné i z Evropy. Ten se v Asii, recykluje a plasty z něj se následně vracejí na západní trh. „Recyklaci těchto toxických látek umožňují nedokonale nastavené limity pro jejich množství v odpadech, které kromě legislativy stanovují také globální úmluvy, což je pro mezinárodní vědecké fórum zajímavé téma,“ shrnul Petrlík jednu ze svých prezentací.
Dvacet šest perzistentních organických látek a jejich skupin už se dostalo na seznam Stockholmské úmluvy, jsou tedy zakázány anebo pro ně byla stanovena určitá omezení.
V hlavní roli – vejce
Dioxiny mají řadu negativních dopadů na lidské zdraví a některé z nich jsou dokonce karcinogenní. Současně se s větrnými a vodními proudy mohou dostat i tisíce kilometrů od zdrojů znečištění. Pro organismy jsou navíc jen velmi těžko odbouratelné (patří do skupiny látek nazývané perzistentní organické polutanty) a kumulují se v živočišných tucích. K jejich sledování v životním prostředí se proto často využívají slepičí vejce.
V Krakově zazněly i výsledky analýz vajec z průmyslem ovlivněných lokalit v Číně, Kazachstánu a Thajsku. „Například znečištění v thajské provincii Samut Sakhon je opravdu kritické, především co se týče dioxinů,“ uvedl Akarapon Teebthaisong z thajské organizace EARTH. „Zadané analýzy je našly ve vysokých koncentracích i ve vejcích, které konzumují místní obyvatelé. Zdrojem znečištění je tady kumulace malých tavíren kovů a recyklačních dílen, kde se často pálí i elektrošrot,“ okomentoval studii, s níž seznámil vědecké fórum v Krakově.
Na situaci thajští odborníci ve spolupráci s Arnikou upozornili už minulý rok, k žádné zásadní změně však zatím nedošlo. Tým teď doufá, že přednesení výsledků výzkumu na mezinárodním fóru pomůže situaci řešit. „V sousedství znečišťujících provozů žijí často i malé děti,“ dodává Petrlík.
Na konferenci Dioxin 2018 zazněly desítky prezentací zaměřených na různé problémy spojené s perzistentními organickými látkami, také to, jak si s nimi plánuje poradit Evropská unie. Jedna z analýz sedimentů také ukázala, že zatímco výskyt některých (např. DDT) se v přírodě historicky snižuje, koncentrace perfluorovaných látek naopak roste.
#Dioxin2018 has started pic.twitter.com/1H5tpqJ1Er
— Rob Shellie (@RobShellie) 27. srpna 2018
Tato zpráva vznikla díky projektu „Zvyšování transparentnosti managementu průmyslového znečištění pomocí občanské vědy“ financovaného z fondů Evropské unie a podpořeného z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci programu transformační spolupráce ČR.
