Severní Morava je spojována s představou zdevastovaného území. I přes průmyslovou činnost se zde ale uchovala unikátní přírodní území. V souvislosti se vstupem ČR do EU byly zahrnuty do ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší. Oblast by se měla stát součástí celoevropské sítě Natura 2000. Přestože území má poměrně malou rozlohu, je domovem více než 120 druhů ptáků, z nichž řada je zákonem chráněna. Česká vláda měla ptačí oblast vyhlásit již v roce 2004, ale odmítla to. Důvodem je záměr na výstavbu strategické průmyslové zóny u Dolní Lutyně. Česká republika tím porušila směrnici EU o ptácích, věcí se začala zabývat Evropská komise. Česká vláda nakonec v roce 2007 ptačí oblast vyhlásila, ovšem ve zmenšeném rozsahu. Území plánované průmyslové zóny nebylo do ptačí oblasti zahrnuto.
Okolí obce Dolní Lutyně je jedním z nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků na severní Moravě. Více než sto druhů chráněných a ohrožených druhů ptáků zde také pravidelně hnízdí. Oblast charakterizují nivy řek Odry a Olše, rybníky - z nich největší Heřmanský stav - pískovny a štěrkoviště. Taková mokřadní krajina je ideálním biotopem pro řadu druhů, které se jinde na území České republiky vyskytují jen zřídka. Jde také o poslední zachovalý kus přírodní krajiny na jinak průmyslem zničené severní Moravě a oblast s prosperujícími soukromými farmami. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie mělo být celé území zahrnuto do systému Natura 2000 a chráněno jako významná přírodní oblast. Ve stejné době ovšem zaujaly rozsáhlé - převážně státní - pozemky spekulanty a některé politiky, kteří začali prosazovat vybudování průmyslové zóně Dolní Lutyně. Výstavba průmyslové zóny by poslední zbytky přirozené krajiny na severní Moravě nevratně zničila. Usilujeme o prosazení ochrany významné ptačí oblasti a přehodnocení průmyslového záměru.
Ptačí oblast Heřmanský stav - Odra - Poolzí
Přestože má území poměrně malou rozlohu, patří mezi oblasti s vysokým potenciálem pro hnízdění, tah a zimování ptáků v České republice. Charakteristickými biotopy ptačí oblasti jsou různé typy mokřadů - vodní toky, rybníky, pískovny a štěrkoviště. Území představuje jednu z nejlepších tuzemských lokalit pro čtyři pravidelně hnízdící ptačí druhy uvedené v příloze I. směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků (moták pochop, ledňáček říční, bukáček malý, slavík modráček). Bylo zde zjištěno více než 120 pravidelně hnízdících druhů ptáků, několik z nich tu nalézá jediná optimální hnízdiště na severní Moravě. Oblast je také důležitou tahovou lokalitou a nejvýznamnějším zimovištěm vodních ptáků v rámci severní Moravy. Stavba průmyslové zóny by podstatně poškodila populaci motáka pochopa, druhu, pro nějž má být ptačí oblast vyhlášena, a ovlivnila by i další kriticky (strnad luční) a silně ohrožené druhy (chřástal polní, křepelka polní).
ČR mohou postihnout sankce EU
Cílem vytváření evropské soustavy Natura 2000 je zachování biologické rozmanitosti, ochrana vzácných rostlin a živočichů a péče o nejhodnotnější přírodní lokality EU. K vyhlášení příslušných oblastí se Česká republika zavázala v souvislosti se vstupem do EU (oblasti měly být vyhlášeny do 1. května 2004). Oblasti se vyhlašují výhradně na základě odborných kritérií; nevyhlášení oblastí, které splňují odborná kritéria, by vedlo k uplatnění sankcí Evropské komise vůči České republice, jež by mohly dosáhnout až sta tisíc eur denně. Rozsudky Evropského soudního dvora ukazují, že zmenšení ptačí oblasti není cestou, jak se vyhnout postihu za degradaci oblasti, která splňuje odborná kritéria, ale nebyla vyhlášena. Například v rozsudku C-355/90 bylo Španělsko shledáno vinným za porušení Směrnice o ptácích za nevyhlášení ptačí oblasti "mokřady Santoňa"; podobně v rozsudku C-96/98 byla odsouzena Francie za omezení rozsahu ptačí oblasti Marais Poitevin.
Ostravsko je plné nevyužitých oblastí
Po útlumu průmyslové výroby na počátku 90. let zůstaly na Ostravsku dodnes opuštěné a nefunkční areály někdejších podniků, které hyzdí obce i krajinu. Trendem v EU je při umisťování průmyslu jednoznačně preferovat již urbanizované a aktuálně nevyužité plochy - "brownfields" - před stavbami na "zelené louce". Taková strategie pomáhá chránit přírodu i zemědělskou půdu, zároveň zbavuje obce chátrajících objektů, které by jinak bylo nezbytné nákladně sanovat. Moravskoslezský kraj by se měl zaměřit na využití stávajících brownfields a požádat o spoluúčast při financování jejich sanace evropské strukturální fondy. Podle evidence agentury CzechInvest je v Moravskoslezském kraji 219 brownfields o rozloze několika tisíc hektarů, vhodných k novému využití. Při řešení případného sporu u Evropského soudního dvora bude posuzována existence alternativ k umístění průmyslové zóny. Takovými alternativami jsou právě některé z brownfields.
Okolí Dolní Lutyně je zemědělské
Území v okolí Dolní Lutyně má - vedle svých hodnot ekologických - podstatný význam také jako zemědělská oblast. Jedná se o jednu z posledních ucelených lokalit v bývalém okrese Karviná s perspektivními podmínkami pro rozvoj zemědělské prvovýroby v bezprostřední blízkosti průmyslové aglomerace, která je navíc značně poznamenána průmyslovou a hornickou činností. Připravovaná průmyslová zóna má zabrat více než 200 hektarů velmi kvalitní orné půdy.
Nejde o střet zvířata proti lidem
Diskuse o umístění průmyslové zóny je často prezentována jako střet - "buď budou mít co jíst ptáci, nebo lidé". Ochrana přírody však neznamená zastavení veškeré lidské činnosti, stejně jako průmyslová zóna u Dolní Lutyně nevyřeší problém nezaměstnanosti celého kraje. Místo výstavby nové zóny podporujeme zachování krajinného rázu širokého volného údolního luhu s rozptýlenou zelení, který má navíc nezastupitelný význam jako inundační území při povodních - tvoří nejlevnější a neúčinnější protipovodňovou ochranu. Zdejší volná krajina je důkazem moudrého přístupu předků ke svému okolí - obec Dolní Lutyně se pyšní již více než sedmisetletou historií. Vyhlášení ptačího území v síti Natura 2000 se může stát šancí pro vzestup celého regionu, neboť podpoří turistický ruch, s nímž bývá úzce spojen i rozvoj infrastruktury a vznik nových pracovních příležitostí. Nové chráněné území může navíc při správném využívání přinést do regionu příspěvky z finančních zdrojů EU.
