en ru

Dost bylo trávení Ukrajiny! Východoukrajinská průmyslová města bojují společně za čistý vzduch

30.1.2019 - KRIVOJ ROG / MARIUPOL / ZÁPOROŽÍ | Články
FOTO: Elizabeth Kaněvskaja / Досить труїти Кривий Ріг
„Všechny vás prosím: tady v Kryvém Rogu je velmi špinavý vzduch a špinavé řeky, ve kterých se není možné koupat. Dost bylo trávení Kryvého Rogu! Podporujte ekologii a neznečišťujte životní prostředí, jinak se tu nám bude žít těžko,“ vyzývá na videu, které sama živě vysílá na sociálních sítích, dcera místní ekologické aktivistky Eleny, teprve devítiletá Alina Šafranová. Je slunný podzimní den, neděle 30. září 2018. Alina ji tráví tak, že vyšla spolu s ostatními obyvateli do ulic na protest, jehož cílem je nejen upozornit na kriticky znečištěné ovzduší, ale také symbolicky podpořit demonstrace v ostatních průmyslových městech Ukrajiny: Mariupolu a Záporoží.

Ocelový gigant Kryvyi Rih
Kryvyi Rih, nejdelší město v Evropě, se svými 120 km táhnoucími se podél žíly železné rudy, vypadá na satelitních snímcích jako zjizvené četnými povrchovými doly. Bývalé sídlo ukrajinských kozáků, jehož industriální exteriéry posloužily Sergeji Loznicovi k natáčení snímku Donbas, nenabízí dětem jako Alina příliš atraktivní budoucnost. Životy většiny obyvatel města přezdívaného „ocelové srdce Ukrajiny“ jsou již po dvě staletí zásadním způsobem spojeny s metalurgií a těžbou. Hlavním zdrojem obživy pro celý region je ocelárna Arcelor Mittal Kryvyi Rih, která byla postavena už v roce 1934. Jedná se o největší ocelárnu na Ukrajině s plným metalurgickým cyklem, exportující do více než 160 zemí, díky němuž je Ukrajina šestým největším světovým exportérem oceli.

„Je alarmující, jak se Kryvém Rogu zvyšují počty onkologických onemocnění a tuberkulózy,“ říká Elena Šafarnová, místní právnička a matka malé Aliny, která se začala problematice znečištění ovzduší věnovat mimo jiné v okamžiku, když Alině diagnostikovali astma. „Pochopila jsem, že musíme něco dělat. Začali jsme s tím, že jsme založili koalici.“ To se stalo v roce 2017 a koalice Dost bylo trávení Kryvého Rogu (Досить труїти Кривий Ріг / Dosit truiti Kryvyi Rih) od té doby sdružuje více než 10 místních iniciativ, které se zaměřují na životní prostředí, sociální témata a zapojování veřejnosti do rozhodování. Elena spolupracuje na práci koalice stejným způsobem, jako její kolegové: ve svém volném čase jako dobrovolnice.

V listopadu roku 2016 spoluorganizovala první demonstraci s požadavkem redukce emisí: okolo dvou set lidí blokovalo půl dne most a příjezdovou cestu do ocelárny. Výsledkem protestu bylo podepsání memoranda o ustavení pracovní skupiny dvaceti členů koalice a deseti pracovníků Arcelor Mittalu. Účast v pracovní skupině jednak umožňuje místním monitorovat, zda Arcelor uskutečňuje ekologizační opatření, navíc také získali přístup do samotné továrny. Deklarovanými cíli koalice je redukce emisí skrze modernizaci, výměna zastaralých technologizací do roku 2020, dohled nad modernizací ocelárny a zajištění nezávislého monitoringu znečištění ovzduší, protože aktivisté považují oficiální data ukrajinských úřadů za nespolehlivá.

Mariupol nebo Achmetovsk?
Ve stejný den jako Alina a Elena protestují i lidé ve 400 km vzdáleném Mariupolu, kde se navíc v tento den slaví Den města. Pod hashtagem #яхочудихати (chci dýchat) se sociální sítě plní fotografiemi a videi Mariupolanů s obličeji zakrytými rouškami nebo rovnou plynovými maskami. Lidé dnes do ulic nevycházejí poprvé. Již šest let je Mariupol pravidelně svědkem masivních ekologických protestů. Téměr 98 % veškerých mariupolských emisí je produkováno dvěma ocelárnami skupiny Metinvest ukrajinského oligarchy Rinata Achmetova, celých 10 % veškeré ukrajinské průmyslové produkce pochází z Mariupolu. Během 20. století se město orientovalo téměř výhradně na zpracování železa a oceli. Město s 462 000 obyvateli je od 90. let ekonomicky závislé na jednom oligarchovi.

FOTOGALERIE: #ChcemeDýchat - volají zamořená průmyslová města na Ukrajině


V lednu 2012 malá neformální skupina „Дайте кислорода! (Chceme kyslík!)“, organizovaná aktivistou Maksimem Borodinem, uspořádala první ekologický protest, kterého se zúčastnilo 800 Mariupolců. V průběhu roku se počet členů skupiny navýšil a v listopadu 2012 byl zorganizován další protest, jedna z největších ekologických demonstrací v historii Ukrajiny. 10 000 lidí přišlo v respirátorech před budovu radnice, 13 000 lidí podepsalo petici požadující okamžité zlepšení kvality ovzduší, která byla později předána ukrajinské vládě a prezidentovi. Po vyjednávání s Metinvestem společnost slíbila investovat do modernizace, přenesla výrobu ze zastaralé ocelárny Azovstal na sousední ocelárnu Ilycha a započala s rekonstrukcí azovstalské struskovny. Tři zastaralé koksové baterie byly odstaveny, Metinvest také opravil několik filtrů. Radnice i společnost lidem slíbily, že se pokusí do roku 2020 snížit emise o 40 %.

„Předtím, než jsme začali vyvíjet tak na Metinvest, aby se přizpůsobil ekologickým normám, jsme byli zvyklí denně dýchat oranžový vzduch. Dnes je ovzduší v Mariupolu výrazně lepší. Modernizace ještě není kompletní, ale majitel už ví, že je průběžně pod veřejným dohledem,“ říká Maksim Borodin, který si postupně jako občanský aktivista vybudoval v Mariupolu silnou pozici a dnes je respektovanou autoritou známou po celé Ukrajině. Vystudovaného právníka a majitele IT firmy přivedly stejně jako Elenu z Kryvého Rogu k občanskému aktivismu obavy o zdraví jeho dítěte, dnes šestiletého syna. Díky své neúnavné aktivitě ve sféře ekologie se později stal mariupolským zastupitelem a v těchto dnech se probojoval do finále populární ukrajinské reality show Noví lídři. Pokud v soutěži vyhraje, chce hlavní cenu jeden milion hřiven použít na zakoupení alternativního systému monitoringu znečištění ovzduší v Mariupolu.

Strategický přístav Mariupol je vzdálený pouze 20 km od fronty a byl v roce v 2014 krátce kontrolován proruskými separatisty. Z města se už mnoho lidí přestěhovalo nejen kvůli probíhající válce, ale i kvůli nemožnosti rozvíjení drobného byznysu v místě, kde gigantický jednostranně zaměřený průmysl vytlačuje jakékoliv další podnikání. „Věřím, že Mariupol má obrovský potenciál stát se přímořským turistickým letoviskem a že se nám jednou povede ho z něj vytvořit. Až skončí válka a část oceláren se úplně zavře a část výrazně modernizuje,“ uzavírá Borodin.

Záporoží – Stalinovo město
Také v Záporoží se poslední zářijový týden demonstrovalo za čistý vzduch v solidaritě s Kryvým Rogem a Mariupolem. Záporoží, sedmi set tisícové město na řece Dněpru, je od sovětských dob jedním z největších industriálních center Ukrajiny. Specifikem města je obrovská koncentrace továren, z nichž většina pochází z meziválečného období, přímo v centru. Nachází se zde celkem 280 závodů: strojírenský průmysl, chemický průmysl i metalurgie, mezi hlavní znečišťovatele patří Ukrainsky Grafit, Záporozhskyy Zavod Ferrosplavov, Zaporozhkoks, záporožská teplárna či ocelárna Zaporozhstal. Poslední měsíce zde rezonuje jedno aktuální téma: místní lidé požadují, aby radnice zakoupila mobilní laboratoř na měření znečištění.

Stejně jako v ostatních průmyslových městech Ukrajiny, ani tady lidé příliš nedůvěřují oficiálním datům. V říjnu 2015 se konala první početná demonstrace záporožských občanů, kteří vyžadovali zlepšení kvality ovzduší, v roce 2017 byla založena Ekologická koalice města Záporoží, která se snaží prosadit systém nezávislého monitoringu a pořádá pro místní tak zvanou ekologickou školu - pravidelná vzdělávací setkávání nad ekologickými tématy. „Sledujeme výrazný nárůst zájmu místních lidí o ekologii a snažíme se vyjít těmto potřebám vstříc a místní vzdělávat. Propojujeme je s experty, pořádáme debaty a přednášky,“ představuje Iryna Pirogová, ředitelka místní organizace Všeukrajinské ekologické ligy a jedna ze zakladatelek Ekologické koalice města Záporoží, spektrum svých aktivit.

Koordinované protesty téměř sedmi tisíc lidí v průmyslových městech Ukrajiny poslední zářijový den tyto výzkumy potvrzují. Poprvé za sedmadvacetiletou historii moderní nezávislé Ukrajiny spolu navíc začínají města, do té doby izolovaná se svými problémy, spolupracovat. Aktivisté ve svém programu shodují: „Chápeme, že sami nezmůžeme nic. Potřebujeme změnit především legislativu a tlačit na vyplňování asociační dohody a implementaci evropských direktiv. To dokážeme jedině, pokud se spojíme s ostatními městy,“ říká Iryna Pirogova. „Je důležité změnit především ukrajinskou legislativu a upravit ji co nejdříve podle evropských standardů, k čemuž se již Ukrajina zavázala podpisem Asociační dohody. Je třeba dosáhnout stavu, kdy pro znečišťovatele bude výhodnější zastaralé provozy modernizovat, než obcházet místní úřady s kufrem plným úplatků,“ doplňuje Maksim Borodin.

Koalici Dost bylo trávení Ukrajiny letos Arnika aktivně podporuje: v Záporoží, Kryvém Rogu i Mariupolu jsme odebrali vzorky říčních sedimentů a písku z dětských hřišť. Budeme zjišťovat, kolik těžkých kovů obsahují. Maksim Borodin, Anna Ambrosova (jedna ze zakladatelek koalice Dost bylo trávení Kryvého Rogu), a Iryna Pirogová také v rámci společného projektu Arniky a ukrajinské organizace Ecoaction v listopadu zavítali do Ostravy na konferenci Za čistý vzduch v průmyslových městech Evropy a přednášeli o stavu ovzduší a protestech ve svých městech.

Tento text vyšel v listopadu 2018 v časopise Arnikum (číslo 3/2018)

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu