Tématem environmentálního managementu zdravotnických zařízení se zabýval seminář pořádaný na konci března pod záštitou Státního fondu životního prostředí, sdružení Arnika a Mezinárodní sítě pro eliminaci perzistentních organických látek (IPEN).
Podle zástupců sdružení Arnika se v českém zdravotnictví dlouhodobě nevěnuje pozornost důsledkům provozu organizace na životní prostředí. Jako dva hlavní environmentální problémy přitom vidí nakládání se zdravotnickými odpady a používání toxických látek. "Rádi bychom zvýšili zájem nemocnic o zdravotnictví šetrnější k životnímu prostředí, zejména pokud jde o používání rizikových zdravotnických pomůcek a přístrojů či omezení zdravotnických odpadů. Eliminace toxických látek a odpadů je nejen cílem tohoto projektu, ale i jedním z dlouhodobých cílů našeho sdružení," říká Jiří Kristian z Arniky.
Vyšší náklady, ale i úspory
Východiskem by měla být implementace ekologických certifikátů a norem, jež environmentálnímu managementu ve zdravotnictví nastavují pravidla. K certifikaci slouží dvě normy: ISO 14001 a EMAS (Eco Management and Audit Scheme). Rozdíly mezi oběma systémy spočívají především v tom, že ISO 14001 lze implementovat i jen na část organizace, například oddělení, kdežto EMAS se zavádí pro celou organizaci. Certifikát ISO 14001 v současnosti v České republice vlastní celkem sedm nemocnic, certifikát EMAS zatím nemá žádná.
Jedním z důvodů proč zavadění environmentálního managementu ISO 14001 nebo EMAS není více uplatňováno, je i skutečnost, že pro nemocnice to zpočátku znamená zvýšené náklady. Argumentem pro jejich uplatnění je ale v konečném důsledku fakt, že například EMAS může přinést i řadu úspor. "Přímých úspor lze dosáhnout u spotřeby papíru, vody a energií, ve snížení poplatků za odpad a podobně. Zlepší se připravenost na možné havárie a nemocnice se rovněž může vyhnout případným pokutám za nedodržování některých zákonů," upřesňuje Jiří Kristian. K dalším výhodám patří zvýšení důvěryhodnosti u státní správy, dodavatelů a také u pacientů a široké veřejnosti. Nepřímé úspory pak spočívají v přínosu pro společnost přispěním k lepšímu životnímu prostředí, zdravější populaci a následně se také snižují náklady společnosti na oblast zdravotnictví.
"Máme již několik pozitivních zkušeností s přístupem nemocnic, uvedl bych například Nemocnici Havlíčkův Brod, kde se na novorozeneckém oddělení již téměř ve všech případech používají bezftalátové pomůcky. Co se týká environmentálního managementu, několik příkladů z našich nemocnic vlastnících certifikát ISO 14001 ukazuje, že snaha o lepší přístup k životnímu prostředí má u nás šanci na úspěch," hodnotí situaci Jiří Kristian.
Zahraniční zkušenosti jsou pozitivní
Větší zkušenosti s aplikací environmentálního managementu ve zdravotnických zařízeních mají v zahraničí. V Německu je EMAS zaveden ve více než čtyřiceti nemocnicích a zdravotnických zařízeních, v Rakousku je to dosud šest nemocnic, EMAS už zavedla také jedna nemocnice v Polsku a další zařízení ve Španělsku, Itálii a Francii.
Pokud jde o rakouské zkušenosti, může být příkladem vídeňská nemocnice Floridsdorf, která získala certifikát EMAS v roce 2008. Březnového semináře se zúčastnil i jeden z lékařů tohoto zařízení Markus Hlousek. "V rámci systému EMAS jsme například provedli úplnou náhradu plastových odpadních pytlů za bioplastové a dosáhli jsme také výrazné úspory papíru. Na dalším zefektivnění provozu nemocnice a snižování dopadů na životní prostředí neustále pracujeme," říká environmentální manažer nemocnice Markus Hlousek.
V nemocnici Floridsdorf také díky certifikaci dosáhli až 60 % úspor papírových ručníků, začali důsledně třídit odpad, a to jak běžný, tak nebezpečný, a pořídili si lis na komunální odpad. Tím podle Markuse Hlouska výrazně snížili množství odvážených kontejnerů a ušetřili za odvoz odpadů. Propracovanější systém požární ochrany dále významně snížil rizika havárií. Zabývají se i zdánlivými drobnostmi, jako je zalévání květin užitkovou či dešťovou vodou, čímž dále poklesly náklady na pitnou vodu. Zrušili automaty na pitnou balenou vodu, místo nich zavedli "pítka" na běžnou vodu z kohoutku, což přineslo jak finanční úspory, tak i snížení náročnosti na obsluhu automatů.
V Česku zatím spíše skepse
Další úspory souvisejí s hodnocením rizik. "Systém EMAS spočívá v neustálém zlepšování a přemýšlení i nad zdánlivými maličkostmi, které ale mohou v řadě případů uspořit nemalé finanční prostředky. Organizace, která podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, nakládá s nebezpečnými látkami, ale která zároveň zavede systémy environmentálního managementu ISO 14001 nebo EMAS, případně prokazatelně pracuje na jeho zavedení, nemusí dle zákona č. 167/2008 Sb. vytvářet finanční zajištění pro případ ekologických havárií. Výše finančních úspor se odvíjí od výše finančního zajištění, je určena hodnocením rizik, a měla by tedy být pro každou nemocnici jiná," vysvětluje Jiří Kristian.
Ohledně zavádění EMAS v České republice je ale zatím skeptický – zájem o životní prostředí v naší zemi podle něj zdaleka není na takové výši jako v jiných oblastech Evropy, například ve Skandinávii, Německu nebo Rakousku. "Nemocnice v Česku dosud nemají s EMAS žádné zkušenosti. I proto se snažíme v rámci současného projektu systémy environmentálního managementu nemocnicím přiblížit například akcemi, jakou byla březnová konference ‚Řízení ekologicky šetrné nemocnice s důrazem na eliminaci toxických látek a nakládání s odpady‘, kde výhody zavedení EMAS jednoznačné vyplynuly z prezentovaných zahraničních zkušeností," říká zástupce Arniky.
Priority: ftaláty, rtuť a odpady
K dalším prioritám sdružení Arnika patří kromě prosazování environmentálního managementu ve zdravotnictví oblast výskytu ftalátů a rtuti ve zdravotnických zařízeních a nakládání se zdravotnickými odpady. "Měkčené PVC s obsahem ftalátů naleznete prakticky v každé nemocnici, ordinaci i čekárně. Nejvíce jsou ftaláty ohroženy malé děti a zejména ty předčasně narozené v inkubátorech. Proto se zaměřujeme především na nahrazování PVC na novorozeneckých a dalších dětských odděleních. Rádi bychom, kdyby co nejvíce zdravotnických zařízení eliminovalo pokud možno všechny výrobky z PVC alespoň v místech, kde se často pohybují děti," dodává Jiří Kristian.
Pokud jde o rtuť, cílem je nahradit rtuťové tonometry a dnes už dosluhující rtuťové teploměry za bezpečné alternativy. V oblasti nakládání s odpady chce Arnika dosáhnout toho, aby jich co nejméně končilo ve spalovnách. "Situace s odpady ve zdravotnictví je v současné době v mnoha případech dost žalostná a například negativní zkušenosti MUDr. Magdaleny Zimové ze Státního zdravotního ústavu Praha nás v tom jen utvrdily. Zde je před námi ještě opravdu velký kus práce," uzavírá Jiří Kristian.
