Praha – Tečku za spory kolem fungování lisovny dílů automobilových karosérií v sousedství rodinných domů v severní části Úval na Praze-východ udělal v závěru loňského roku Evropský soud pro lidská práva. Podání Davida Z., majitele jednoho z tamějších domů a předsedy Občanského sdružení Nové Úvaly, jenž si v květnu 2006 stěžoval na vytrvalý nadměrný hluk z továrny postavené v těsné blízkosti jeho nemovitosti (a současně vznesl námitky proti postupu českých soudů, jež odmítly jeho žalobu proti kolaudačnímu rozhodnutí umožňujícímu provoz továrny), Evropský soud nevyhověl. O výroku, který padl již 30. listopadu, nyní informovalo ministerstvo spravedlnosti.
Obtěžující lisovna hned za domem
„Pozemek u Hodova na stavbu domku jsem koupil v roce 2000. Měli jsme tehdy malou dcerku a těšili jsme se, že z rušné Prahy unikneme do zdravějšího prostředí. Do vidiny klidného bydlení v blízkosti Klánovického lesa jsme investovali veškeré úspory; museli jsme se i zadlužit," stýská si David Z. Neznepokojoval se prý ani v době, kdy za rozestavěným dokem začala vyrůstat výrobní hala. „Nás nikdo o ničem neinformoval, nikdo se na nic neptal – zastupitelé Úval ale tehdy mluvili o výrobně doplňků pro automobily. Netušili jsme, že půjde o těžký průmysl," konstatoval s tím, že soužití s továrnou je peklem: ve dne v noci se okolím nesou dunivé údery lisů doprovázené otřesy. „Nemůžeme posedět na zahradě, za letních nocí nemůžeme nechávat otevřená okna, problematické je i obyčejné větrání," postěžoval si David Z. na obtěžujícího souseda. Přesto podle vlastních slov nenašel zastání na radnici, na stavebním úřadu, na někdejším okresním úřadu, na hygienické stanici ani u soudů. Měření ukazují, že hlukové limity nejsou překročeny...
Obrátil se proto na Evropský soud s poukazem na to, že jeho dům i pozemek je kvůli hluku, umocněnému výhledem na 15 metrů vysokou lisovnu karoserií, prakticky neprodejný – či se cena alespoň výrazně snížila. A podobně postiženi jsou i sousedé. Zora Kasiková z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika viděla spor jako precedens. Úspěch by podle ní odstartoval sérii dalších stížností. „Česká republika by poškozeným vlastníkům musela zaplatit desítky milionů korun za znehodnocení majetku," předpokládala Kasiková.
Nepotvrzen kravál ani pokles cen
Uplynulo tři a půl roku – a je jasno. K závěru, že došlo k porušení práva nerušeně užívat majetek, se Evropský soud nepřiklonil. „Tuto námitku prohlásil za nepřijatelnou pro zjevnou neopodstatněnost," uvádí ministerstvo spravedlnosti. Soud ve Štrasburku podle jeho vyjádření konstatoval, že otázku hlučnosti příslušné české orgány v průběhu schvalovacího řízení neopomněly – a na základě hlukových měření nařídily přijetí několika protihlukových opatření.
„Stěžovatel neprokázal, že překročení hlukových limitů, ke kterým došlo v průběhu zkušebního provozu, přetrvávalo i po vydání kolaudačního rozhodnutí. Neprokázal též, že by se v důsledku nadměrného hluku zhoršil jeho zdravotní stav či došlo k poklesu ceny jeho nemovitostí. Měl navíc možnost domoci se žalobou podle občanského zákoníku přijetí dodatečných protihlukových opatření, pakliže by úroveň hluku přesáhla s ohledem na místní poměry přiměřenou mez – a případně též náhrady škody," shrnul ve svém vyjádření k výroku štrasburského soudu úřad ministra Jiřího Pospíšila.
***
„Stěžovatel neprokázal, že by se v důsledku nadměrného hluku zhoršil jeho zdravotní stav či došlo k poklesu ceny jeho nemovitostí."
Tiskové prohlášení Ministerstva spravedlnosti ČR
