Stručná charakteristika
Heptachlor je člověkem vytvořený a v minulosti hojně používaný insekticid. Od 80. let minulého století je ve většině rozvinutých zemích zakázán, riziko mohou představovat dovozy surovin a materiálů z třetích zemích, staré ekologické zátěže a rezidua v prostředí. Heptachlor je schopen bioakumulace v potravních řetězcích. Člověk může být heptachloru vystaven vdechováním, konzumací kontaminované stravy a vody a kožním kontaktem. V těle metabolizuje na heptachlorepoxid, který se ukládá v tukové tkáni. Při akutním zasažení dochází k podráždění očí, horních cest dýchacích a nervové soustavy (bolesti hlavy, nevolnost, křeče, zvracení). U zvířat byl popsán negativní vliv na imunitní systém a jaterní tkáň. Dlouhodobá expozice vedla u potkanů k zvýšenému výskytu rakoviny. Heptachlor je považován za podezřelý lidský karcinogen (2B dle IARC).
Uplatnění nalezl jak v domácím, tak i profesionálním hubení půdního hmyzu (především mravenci, termiti, ochrana semen apod.). V atmosféře jako plyn degraduje do několika hodin, navázán na pevné částice klesá k zemi. V půdě je nemobilní, dochází k jeho zpětnému odpadu do ovzduší. V závislosti na typu půdy může být poločas rozpadu heptachloru až 5,5 let. Ve vodě dochází k zpětnému odparu do ovzduší, nebo vazbě na pevné částice a sedimentaci. Heptachlor podléhá rychlému biologickému rozkladu, případně hydrolýze.
Podrobná charakteristika
Heptachlor je organochlorový, člověkem syntetizovaný insekticid. Až do osmdesátých let minulého století, kdy bylo jeho použití ve většině rozvinutých zemích zakázáno, byl hojně používán proti půdnímu hmyzu (především mravenci a termiti). Uplatnění nalezl jak v domácím, tak i v průmyslovém použití. Jako organochlorový insekticid i heptachlor působí neurotoxicky. V České republice nebyl vyráběn, jeho použití pro zemědělské účely bylo zakázáno v roce 1989. V současnosti se v ČR nevyrábí ani nepoužívá. Od roku 2004 je uveden jako zakázaná látka v příloze A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech.
Čistý heptachlor je za normálních podmínek bílá, nebo světle nažloutlá, krystalická látka. Technický heptachlor se svou měkkostí podobá vosku. Jedná se většinou směs obsahující 72 % heptachloru a 28 % příměsí, jako je například chlordan. Heptachlor je jak produktem štěpení, tak i součástí pesticidu chlordan (přibližně 10 % hm.). Bod varu heptachloru je 145 °C, bod tání pak 95–96 °C. Ve vodě je jen mírně rozpustný, dobře se rozpouští v řadě organických rozpouštědlech. Na kovy má korozivní účinek. Heptachlor zapáchá po kafru, není snadno hořlavý ani výbušný. Při jeho hoření mohou ale vznikat toxické plyny.
Obr. 1: Starší verze vyjádření strukturního
vzorce heptachloru. Zdroj: WHO, FAO 1975.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Působení heptachloru jako pesticidu je postaveno na jeho vlivu na centrální nervovou soustavu a vyvolávání křečí u hmyzu.
Lidé mohou začít vnímat heptachlor nebo heptachlorepoxid čichem při koncentraci okolo 0,3 mg/m3. Zatím neexistují dostatečné důkazy, které by ukázaly, že může dojít k akutnímu ohrožení zdraví v důsledku vdechování, konzumací kontaminovaných potravin, pitím kontaminovaných nápojů, nebo proniknutím chemikálie do těla přes pokožku. Tato chemikálie může způsobovat mírné změny na játrech. Při dlouhodobé expozici poškozuje imunitní a hormonální systém. Je zařazen mezi látky potenciálně karcinogenní pro člověka.
Zatížení obyvatelstva je sledováno od roku 1994. Významnější expozici jsou vystaveny děti ve věku 4-6 let. Zdrojem mohou být především potraviny živočišného původu. Významnými zdroji jsou mléčný a rybí tuk. K vystavení může docházet také při pití, dýchání nebo prostřednictvím kontaminované půdy ze skládek nebezpečných odpadů.
U všech savců heptachlor metabolizuje na heptachlorepoxid, který se ukládá v tuku anebo opouští tělo v mateřském mléce či ve výkalech. V menším množství se objevuje také hydroxylovaný metabolit ve výkalech a v moči savců.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2B - možná karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
Od roku 1953 do 1974 vstupoval heptachlor do půdy a do povrchových vod při používání v zemědělství k hubení hmyzu na osivech a na plodinách. Dostával se také do ovzduší a do půdy při hubení termitů.
Heptachlor se silně váže váže na půdu a téměř se neodpařuje. V půdě a ve vodě se mění pomocí bakterií na škodlivější látku, heptachlorepoxid, nebo na jiné, méně škodlivé látky. Do potravního řetězce se může dostat díky živočichům živícím se kontaminovanými rostlinami. Živočichové také mohou měnit ve svých tělech heptachlor na heptachlorepoxid, který se odbourává v životním prostředí velmi pomalu. Setrvává v půdě a ve vodě mnoho let. Jak heptachlor tak i heptachlorepoxid jsou bioakumulativní. U živočichů se heptachlorepoxid ukládá do tukových tkání.
Heptachlor byl sledován v povrchových vodách a sedimentech v rámci projektu Morava. V biologické matrici byl sledován v rámci projektu Labe. Trvale se ale nemonitoruje.
Výsledky měření:
půda - nemáme k dispozici voda (povrchová) - PMS (pod mezí stanovitelnosti) až 326,2 ng/l (Morava, Kroměříž, r.2000) mateřské mléko - nemáme k dispozici ryby - nemáme k dispozici vejce - nemáme k dispozici.
Synonyma
1,4,5,6,7,8,8-heptachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-1H-4,7-methanoinden, Heptagran, Heptamul, Heptagranox, Heptamak, Basaklor, Drinox, Soleptax, Gold Crest H-60, Termide, Velsicol 104
Limity pro ovzduší
Není stanoven žádný limit.
Limity pro vodu
Pitná voda:
0,03 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) (vyhl. č. 252/2004 Sb., ve znění vyhl. 187/2005 Sb.; stanovuje se pouze tehdy, když je u zdroje očekáván)
0,5 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
Balená voda:
0,025 ug/l (platí pro jednotlivé pesticidní látky (vyhl. č. 275/2004 Sb.)
Povrchová voda:
NEK-RP: 2x10-7 µg/l, NEK-NPK: 3x10-4 µg/l
Podzemní voda:
0,0018 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Limity pro půdu
Limitní hodnoty chlorovaných organických pesticidů pro zemědělskou půdu (vyhl. č. 13/1994 Sb.):
Jednotlivé: 0,01 mg/kg sušiny
Celkem (součet všech chlorovaných organických pesticidů): 0,1 mg/kg sušiny.
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 0,38 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 0,11 mg/kg sušiny.
Limity pro odpady
50 mg/kg (max. přípustná koncentrace v opadu (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1195/2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*5 000 mg/kg (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*Tento limit se uplatní výhradně na skládky nebezpečného odpadu a nevztahuje se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečné odpady, včetně solných dolů a vztahuje se na:
ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ;
STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST);
ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD UMÍSTĚNÝCH MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z PŘÍPRAVY VODY PRO LIDSKOU SPOTŘEBU A VODY Z PRŮMYSLOVÉHO POUŽITÍ.
Limity pro potraviny
Potraviny rostlinného původu:
0,02 mg/kg (max. přípustný obsah v čaji (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,01 mg/kg (ostatní potraviny rostlinného původu (vyhl. 381/2007 Sb.)
Potraviny živočišného původu:
0,2 mg/kg (maso, drůbeží maso, včetně tuku a vnitřností, masné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,004 mg/kg (mléko, mléčné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,02 mg/kg (vejce, vaječné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
Nařízení Evropské komise č. 149/2008 uvádí maximální reziduální limity (MRL) i u jiných rostlinných a živočišných produktů.
Ostatní limity
Látka je zakázána od roku 1984.
Integrovaný registr znečišťování:
Ohlašovací práh pro emise do ovzduší: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do vody: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do půdy: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro přenosy mimo provozovnu: 1 kg/rok
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Stockholmská úmluva, POPs protokol k LRTAP konvenci.
Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Výstražné symboly
R věty
R 33 - Nebezpečí kumulativních účinků, R 40 - Podezření na karcinogenní účinky, R 23/24/25 - Toxický při vdechování, styku s kůží a při požití, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požívánímS věty
S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 1/2 - Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukaviceTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 41 | 76-44-8 | heptachlor | 1 | 1 | 1 | zde | |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
Literatura
1) WHO, FAO 1975: Endrin. DATA SHEETS ON PESTICIDES No. 19. VBC/DS/75.19. 1975.
2) Holoubek, I. a kol. 2003: Národní inventura POPs. Brno, 2003.
Odkazy
1) https://serc.carleton.edu/resources/23377.html
(Profil heptachloru na amerických stránkách www.scorecard.org spravovaných NGOs.)
