Stručná charakteristika
Dichlordifenyltrichloretan, neboli DDT, je organochloridový insekticid hojně používaný především v 50. a 60. letech minulého století. V Československu bylo DDT zakázáno v roce 1974, ale ještě několik let se používalo například pro likvidaci vši vlasové. DDT je velmi účinné pro likvidaci komárů rodu Anopheles, vektorů nemoci malárie, v omezené míře se k tomuto nadále využívá. Jediným producentem DDT je v současnosti Indie. DDT je typická bioakumulativní sloučenina s výrazným nárůstem koncentrace u vrcholových predátorů. Člověk je DDT vystaven především kontaminovanou potravou. DDT se hromadí prakticky ve všech tkáních těla, je schopné procházet placentou, přechází i do mateřského mléka. Akutní expozice poškozuje nervový systém, při chronické expozici může dojít k rozvoji rakoviny jater, narušení metabolismus steroidních hormonů, poruchám vývoje plodu i plodnosti.
Během sedmdesátých let 20. století docházelo ve vyspělých zemích k zákazu používání DDT k ochraně rostlin a zemědělských produktů. DDT a jeho metabolity jsou velmi stálé, málo těkavé sloučeniny s nízkou rozpustností ve vodě a naopak výraznou schopností adsorpce na povrchu tuhých částic a akumulace v tukových tkáních organismů. DDT je v prostředí rozkládáno chemickou i biologickou cestou (poločas rozpadu 8–15 let). Vysoké koncentrace DDT byly naměřeny například v bývalém skladu pesticidů v Klatovech-Lubech anebo v chemických závodech Spolana Neratovice a Spolcemie Ústí nad Labem a v jejich okolí. DDT je zakázáno Stockholmskou úmluvou.
Podrobná charakteristika
Název DDT je zkratkou méně přesné formulace dichlordifenyltrichloretan (přesnější chemický název je: 1,1,1-trichloro-2,2-bis (p-chlorfenyl) ethan). DDT se i v České republice používalo jako insekticid. Na hmyz působí jako kontaktní a požerový nervový jed. Je jednou z historicky nejúčinnějších zbraní proti malárii, která hubí přenašeče nemoci - komára Anopheles funestus. Většina organických pesticidů jako DDT, dieldrin a dalších byla již v Evropě a USA zakázána, ovšem v řadě rozvojových zemí se DDT stále používá. Jediným producentem DDT je v současnosti Indie.
DDT, resp. p,p´-DDT byl jako účinný insekticid identifikován v roce 1939. Jeho širší využití se datuje od roku 1944 a do počátku sedmdesátých let se celosvětová produkce odhaduje na 2 miliony tun. Od 50. do 70. let minulého století bylo DDT hojně využíváno i v českém zemědělství. Největší spotřeba u nás byla v rostlinné výrobě k hubení různých škůdců. Jeho výrobci na území bývalého Československa byly Spolana Neratovice a CHZJD Bratislava.
Během 70. let 20. století docházelo ve vyspělých zemích k zákazu používání DDT k ochraně rostlin a zemědělských produktů. V Československu bylo DDT zakázáno v roce 1974, ale ještě několik let se používalo například pro likvidaci vši vlasové. S DDT se v našem životním prostředí setkáme i přes jeho třicetiletý zákaz. DDT patří k látkám, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a své udělalo i nelegální „využití zbylých zásob“, existence starých zátěží a také dovoz některých krmiv z rozvojových zemí, v nichž bylo používání DDT stále povoleno. Při sledování přítomnosti DDT v životním prostředí se pod pojmem „DDT“ nechápe pouze p,p´-DDT, což je vlastní účinná látka, ale celá skupina látek blízkých. Při jeho výrobě vzniká souběžně také izomer o,p´-DDT (jeho množství závisí na reakčních podmínkách) a vedlejším produkty jsou i izomery dichlordifenyldichlorethanu (p,p´-DDD a o,p´-DDD). V životním prostředí se navíc DDT dehydrochloruje na dichlordifenyldichlorethen (DDE). Také tyto metabolity DDT jsou velmi perzistentní a ekologicky i zdravotně závadné. Skutečnost, že se v čase mění poměr uvedených látek, především DDT/DDE, významně komplikuje vyhodnocování trendů vyplývajících z dlouhodobě založených monitorovacích programů sledování DDT a jeho metabolitů v životním prostředí.
Obecně lze konstatovat, že DDT a jeho metabolity jsou velmi stálé, málo těkavé sloučeniny s nízkou rozpustností ve vodě a naopak výraznou schopností se jednak kumulovat v tukových tkáních organismů a jednak se adsorbovat na povrchy tuhých částic. Tyto vlastnosti předurčují DDT a jeho metabolity k dlouhému setrvání v životním prostředí a pronikání do potravních řetězců. Rychlost úbytku DDT v různých ekosystémech lze popsat poločasem 8 – 15 let, přičemž DDT se rozkládá chemicky (hydrolýza, fotolýza) či biochemicky živými organismy ve vodě a půdě.
Vývoj spotřeby DDT v bývalém Československu ve srovnání s dalšími organochlorovými pesticidy zachycuje následující graf (převzato z Holoubek, I. et al. 2004).
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Objevila se u něj tzv. kumulativní toxicita (příznaky otravy se objevují po postupném dosažení určité koncentrace v organismu). DDT se do těla české populace dostává převážně potravou. Vystaveni DDT můžeme být při jídle dovážených jídel ze surovin z oblastí, kde bylo DDT aplikováno jako pesticid, či konzumací kontaminovaných živočichů, při jedení plodin rostoucích v kontaminované půdě. Kojenci mohou DDT do svého těla dostávat prostřednictvím mateřského mléka.
DDT je pravděpodobný lidský karcinogen. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém, čímž omezuje schopnost jedinců mít děti.
DDT účinně hubí jak živé komáry a jejich larvy, tak s úspěchem hubí či ohrožuje všechny formy živočišného života včetně člověka.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2B - možná karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
DDT se biologicky rozkládá velice pomalu, dostává se potravními řetězci do těl mnoha živočichů a usazuje se v těle všech organismů na celé planetě. Přítomnost DDT byla zjištěna i u mořských ptáků v Antarktidě a u ryb žijících v hloubce 3000 m.
Model na obrázku ukazuje, jak se 
koncentruje DDT v živočiších postavených na vrcholku potravní pyramidy. V dravých ptácích se lze setkat s koncentracemi stonásobně vyššími než je tomu v rostlinách.
Vysoké koncentrace DDT byly naměřeny například v bývalém skladu pesticidů v Klatovech-Lubech anebo v chemických závodech Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem a v jejich okolí. Nejvyšší koncentrace DDT z českých řek byly zjištěny v Bílině při jejím ústí do Labe pod Spolchemií. Vysoké koncentrace v rybách z Labe byly zjištěny v Děčíně a v Obříství (pod Spolanou).
Přestože se koncentrace DDT v životním prostředí České republiky obecně snižují, i nadále se s tímto pesticidem a jeho metabolity můžeme setkat na každém kroku.
Synonyma
Dynocit, Dykol, Aerosol, Neraemulzhttp://arnika.org/soubory/obrazky/toxicke-latky/chemicke-latky/Potravniretezec.gife 30, Dibovin, Nerakain, Anofex, Chlorophenothane, D.D.T., Dichlorodiphenyltrichloroethane, p,p'-DDT, p,p'-Dichloro diphenyl trichloroethane , Dichlorodiphenyltrichloroethane, Genitox, p,p'-Dichlorodiphenyltrichloroethane, 1,1'-(2,2,2-trichloroethylidene) Bis (4-chlorobenzene); 1,1,1-trichloro-2,2-bis(p-chlorophenyl) ethane; 1,1,1-trichloro-2,2-di (4-chlorophenyl) ethane; 1,1,1-trichloro-2,2-di(p-chlorophenyl) ethane; 1,1-bis(4-chlorophenyl)-2,2,2-trichlorethane; 1,1-bis(p-chlorophenyl)-2,2,2-trichlorethane; 2,2,2-trichloro-1,1-bis (4-chlorophenyl) ehtane; 2,2-bix(p-chlorophenyl)-1,1,1-trichloroethane; 4,4'-DDT; 4,4'-dichlorodiphenyltrichloroethane; aavero-extra; agritan; alpha, alpha-bis (p-chlorophenyl)-beta,beta,beta-trichlorethan; anofex; arkotine; azotox; azotox m 33; benzochloryl; bosan supra; bovidermol; chlorophenothane; chlorophenotoxum; chlorphenothan; chlorphenotoxum; citox; clofenotan; clofenotane; DDT (DOT French); DDT (DOT Spanish); dedelo; deoval; detox; detoxan; dibovan; dichlorodiphenyltrichlorethane (DDT) (DOT French); dichlorodipheyltrichloroethane; dichlorodiphenyltrichloroethane (DDT)dichlorodifeniltrichloroethano (DDT) (DOT Spanish); dicophane; didigam; didimac; diphenyltrichloroethane; dodat; dykol; ent 1,506; ent-1506; estonate;ethane, 1,1,1-trichloro-2,2-bis(4-chlorophenyl)-; ethane, 1,1,1-trichloro-2,2-bis(p-chlorophenyl)-; genitox; gesafid; gesapon; gesarex; gesarol; guesapon; guesarol; gyron; havero-extra; hildit; ivoran; ixodex; kopsol; micro DDT 75; mutoxan; mutoxin; na 2761; nci-c00464; neocid; neocidol (solid); oms 16; p,p'- DDT; p,p'-dichlorodiphenyltrichloroethane; p,p'- Dichlorodiphenyltrichloromethylmethane; parachlorocidum; peb1; pentachlorin; pentech; penticidum; ppzeidan; r50; RCRA waste number U061; Rukseam; Santobane; Tafidex; Tech DDT; Trichlorobis (4'-chlorophenyl) ethane; Trichlorobis (4-chlorophenyl) ethane; Zeidane; Zerdane.Limity pro ovzduší
Není stanoven žádný limit.
Limity pro vodu
Pitná voda:
0,1 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro pesticidní látku (jednotlivou) (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
0,5 ug/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
Balená voda:
0,025 ug/l (platí pro jednotlivé pesticidní látky (vyhl. č. 275/2004 Sb.)
Povrchová voda:
NEK-RP: 0,025 µg/l, NEK-NPK: nepoužije se
Podzemní voda:
0,20 μg/l - hodnota indikátoru znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Odpadní voda:
1. Výroba DDT
měsíční průměr 8 g/t, 0,7 mg/l
denní průměr 16 g/t, 1,3 mg/l
2. Zpracování DDT na místě výroby3)
měsíční průměr 4 g/t, 0,2 mg/l
denní průměr 8 g/t, 0,4 mg/l
3. Zpracování DDT mimo místo výroby3),5)
měsíční průměr 0 g/t, 0 mg/l
denní průměr 0 g/t, 0 mg/l
4. Průmyslová výroba dikofolu4),5)
měsíční průměr 1 g/t, 0,2 mg/l
denní průměr 2 g/t, 0,4 mg/l
Limity pro půdu
Vyhláška 153/2016 Sb. stanoví v zemědělské půdě tzv. preventivní limity rizikových látek a prvků. Překročení těchto limitů může být za určitých podmínek rizikové a mělo by se v praxi promítnout do přijetí preventivních opatření (snížení vstupů rizikových látek do půdy). ∑ DDT, DDE, DDD (o',p − a p',p' − izomerů): 0,075 mg/kg sušiny (extrakce lučavkou královskou).
Indikační hodnota, při jejímž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat: 8 mg/kg sušiny (extrakce lučavkou královskou).
Hodnoty indikátorů znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 7 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 1,7 mg/kg sušiny.
Limity pro odpady
50 mg/kg (max. přípustná koncentrace v opadu (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1195/2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*5 000 mg/kg (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)
*Tento limit se uplatní výhradně na skládky nebezpečného odpadu a nevztahuje se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečné odpady, včetně solných dolů a vztahuje se na:
ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ;
STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST);
ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD UMÍSTĚNÝCH MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z PŘÍPRAVY VODY PRO LIDSKOU SPOTŘEBU A VODY Z PRŮMYSLOVÉHO POUŽITÍ.
Limity pro potraviny
Potraviny rostlinného původu:
0,2 mg/kg (max. přípustný obsah v čaji (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,05 mg/kg (ostatní potraviny rostlinného původu (vyhl. 381/2007 Sb.)
Potraviny živočišného původu:
1 mg/kg1) (maso, drůbeží maso, včetně tuku a vnitřností, masné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,04 mg/kg2) (mléko, mléčné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,05 mg/kg3) (vejce, vaječné výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
0,5 mg/kg4) (ryby včetně mořských, rybí výrobky (vyhl. 381/2007 Sb.)
1) Limity se vztahují na mg/kg tuku. V případě potraviny s obsahem tuku 10 % hmotnostních nebo nižším se maximální limity reziduí pesticidů vztahují k celkové hmotnosti vykostěné potraviny. V těchto případech je maximálním limitem jedna desetina hodnoty vztažené k obsahu tuku, ale nesmí být nižší než 0,01 mg/kg.
2) Pro stanovení obsahu reziduí v syrovém kravském mléce a plnotučném kravském mléce by měl být jako základ pro výpočet brán obsah tuku rovnající se 4 % hmotnostním. Pro syrové mléko a plnotučné mléko jiného živočišného původu se maximální limity reziduí pesticidů vyjadřují na tuk. Pro ostatní mléčné výrobky uvedené v příloze č. 1 s obsahem tuku nižším než než 2 % hmotnostní je maximální limit stanoven jako polovina hodnoty stanovené pro syrové mléko a plnotučné mléko, s obsahem tuku 2 % hmotnostní nebo vyšším je maximální limit vyjádřen v mg/kg tuku. V těchto případech je maximální limit roven 25násobku hodnoty stanovené pro syrové mléko a plnotučné mléko.
3) Pro vejce a vaječné výrobky s obsahem tuku vyšším než 10 % je maximální limit vyjádřen v mg/kg tuku. V těchto případech je maximální limit roven 10násobku hodnoty uvedené v tabulce.
4) Pro ryby a rybí výrobky s obsahem tuku vyšším než 10 % je maximální limit vyjádřen v mg/kg tuku. V těchto případech je maximální limit roven 10násobku hodnoty uvedené v tabulce.
Nařízení Evropské komise č. 149/2008 uvádí maximální reziduální limity (MRL) i u jiných rostlinných a živočišných produktů.
Ostatní limity
Integrovaný registr znečišťování:
Ohlašovací práh pro emise do ovzduší: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do vody: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do půdy: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro přenosy mimo provozovnu v odpadních vodách (a do roku 2011 také v odpadech): 1 kg/rok
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Stockholmská úmluva, POPs protokol k LRTAP konvenci.
Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Výstražné symboly
R věty
R 25 - Toxický při požití, R 40 - Podezření na karcinogenní účinky, R 48/24 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici stykem s kůží, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požívánímS věty
S 22 - Nevdechujte prach, S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 1/2 - Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukaviceTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 33 | 50-29-3 | DDT | 1 | 1 | 1 | zde | |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
*Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
Literatura
1) Holoubek, I. et al. (2004): Draft of National Implementation Plan for Stockholm Convention - Czech Republic. TOCOEN Brno Report No. 252. Project GF/CEH/01/003 Enabling Activities to Facilitate Early Action on the Implementation of the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants (POPs) in the Czech Republic.
2) Randák, T. 2004: Informace o výsledcích výzkumu cizorodých látek a zdravotního stavu ryb v řece Labi v roce 2003. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, 24. 4. 2004.
Odkazy
1) http://www.nsc.org/library/chemical/ddt.htm (DDT Chemical Backgrounder)
2) http://www.mnhradiste.cz/externi/zpravodaj_vzp/2005/zpravodaj_02.pdf (Zpravodaj odboru výstavby a životního prostředí, číslo 2, ročník 2005 článkem - příběhem o kontaminaci DDT od MVDr. Hany Netíkové)
