Nový jez u Děčína, který pomůže splavnit pro nákladní lodě Labe na severu Čech, prý nepoškodí okolní přírodu. Shodli se na tom při veřejné debatě Radiožurnálu v Ústí nad Labem zástupci Ředitelství vodních cest a rejdařů. Ekologové jsou ale zásadně proti.
Analýzu, která posoudí vliv stavby na okolí Labe, dostane ministerstvo životního prostředí na začátku příštího roku.
Názory lidí, kteří přišli debatovat do ústeckého kulturního domu se různily. Splavnění čtyřicetikilometrového úseku Labe na severu Čech je tady už několik let jedním z hlavních témat.
"Můj názor na splavnění Labe je jednoznačně pozitivní, protože jsem už 50 let u plavby, z toho 35 jako kapitán," uvedl pro Radiožurnál jeden z diváků debaty a druhý dodává: "Je to tak 50 na 50, protože krajina se změní. Ale jaké jsou ty jistoty výdělku?"
A v názoru se neshodli ani diskutující odborníci z řad ekologů, rejdařů a dopravců.
Spor se v debatě vedl o jez u Děčína. Právě ten by měl hladinu Labe v příštích letech zvednout na necelé dva metry. Nákladní lodě by tak mohly bez problémů celoročně proplouvat od Ústí nad Labem až k německým hranicím, říká šéf státní organizace Ředitelství vodních cest Jan Skalický.
Sledujte záznam Speciálu Martina Veselovského: VIDEO: Vyplatí se prohloubit koryto Labe?
"Jsem přesvědčen, že český stát přistoupí k výstavbě jezu s ohledem na to, že konkurenceschopnost jednotlivých dopravních modů je touto chybějící stavbou na Labi velmi omezena," myslí si Skalický.
Čeští rejdaři prý bez děčínského jezu přicházejí o zakázky, tvrdil ředitel Československé plavební společnosti Labská Milan Raba. Firmy, které chtějí vozit zboží po Labi, podle něj stojí za dveřmi rejdařů v dlouhých frontách.
"Jsou to zemědělské podniky. Jsou to firmy Agrofert, Gustav Kindt, která vyváží zemědělské produkty, JP Agro Trade, Lovochemie," vyjmenoval Raba některé firmy, které na neexistenci jezu tratí.
Vitnerová: Nevím, co bude mít Děčín ve znaku
Snahu rejdařů a také české a německé vlády o splavnění Labe ale kritizují ochránci přírody. Ostrý spor o poslední neporušený úsek řeky v labském kaňonu vedla v debatě ekoložka Jana Vitnerová z Arniky. Vysvětlovala, jakou hodnotu má zdejší fauna a flóra.
"Vjede tam bagr a na tom dně bydlí nějaký živočich, který má tu smůlu, že neumí utéct," uvedla Vitnerová a dodala, že jedním z takových je například velevrub.
„Velevrub je zvláštní škeble, která je unikátní tím, že je vázána na dno, které má určitou strukturu a také na čistou vodu a zdravé ryby," vysvětlila ekoložka.
Ještě jeden problém by podle ní město Děčín kvůli jezu mohlo mít.
"Dnes můžete pod zámkem chytit 34 druhů ryb. Až tam bude stát Plavební stupeň Děčín, najdete jich tam 10. Jestli je dnes parma ve znaku Děčína, nevím, co si tam město dá po stavbě," uzavřela Jana Vitnerová.
Jestli zamýšlený jez za pět miliard korun tedy nakonec vážně nepoškodí okolní přírodu, posoudí do několika měsíců ministerstvo životního prostředí.
Bude pracovat také s analýzou Jana Hodovského, která bude v příštích týdnech dokončena s jasným výsledkem - stavba přírodu neohrozí. Zpráva vychází z dokumentace EIA ze sprna 2010, která stavbu ohodnotila s podpůrným výsledkem.
