Reportáž Andrey Čánové o odporu obyvatel Karviné proti spalovně. O tématu mluvil na Radiožurnálu i Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika.
Stáhnout (mp3, velikost 5,1 MB)
Karvinský magistrát schválil výstavbu kontroverzní spalovny. Úředníci souhlasí s tím, že stavba vyroste tak, jak bylo plánováno. Tedy v areálu zrušeného dolu Barbora. V zařízení má končit smetí z celého kraje, ročně má zpracovat 190 tisíc tun odpadu. Obyvatelé Karviné, Havířova a sousedních obcí se obávají, že provoz spalovny zhorší už tak narušené životní prostředí v oblasti.
Oldřich Vacátko z Karviné spalovnu ve svém městě nechce: „Tady už se dusíme i tak, bez spalovny. Ráno nebo večer, je to hrůza. To je technologie na německý odpad a naši občané nejsou takoví, aby separovali baterky, a házejí to všechno do popelnice, ať se to spálí. Ale ta spalovna to neumí zpracovat."
„Je to území, které je podle územního plánu určeno pro výrobní aktivity. I v minulosti se s tímto energetickým zařízením počítalo," říká Libuše Krupková z karvinského magistrátu, která o povolení rozhodovala.
Občané, ekologická sdružení i obce poslali karvinskému magistrátu 83 námitek proti spalovně. Úředníci 80 zamítli.
„Buď pouze konstatovali nějaké skutečnosti, takže jsme neměli o čem rozhodovat. Nebo to byly námitky, které již byly řešeny v rámci posuzování vlivu stavby na životní prostředí," vysvětluje Libuše Krupková.
„Myslím si, že rozhodnutí karvinského magistrátu, který schválil výstavbu v bývalém dole Barbora, nebyl správný. Samotný proces posuzování vlivu na životní prostředí nebyl ideální. Spalovna by rozhodnutí neměla dostat, protože řada věcí nebyla vyjasněna. Především tam nebyl v dostatečně dlouhé době proveden biologický průzkum. Sice se to nezdá, ale spalovna zasáhne i do oblastí, které se zčásti začaly navracet k přírodě," uvádí ekolog ze sdružení Arnika Jindřich Petrlík, specialista na toxické látky a odpady.
„Nemyslíme si, že odpady v moravskoslezském kraji je ideální řešit spalováním. Nejideálnější by bylo začít s vybíráním biologicky rozložitelných odpadů a s jejich kompostováním. Tím by se dalo vyřešit 25 až 30 procent komunálního odpadu. Další odpad by měla vyřešit zařízení na recyklaci odpadu. Málokdo také ví, že sama spalovna vyprodukuje 30 procent odpadů, který pak putuje na skládky," dodává Perlík.
Tématu se věnoval Speciál Martina Veselovského. Videozáznam celé debaty najdete zde
