Kampaň ekologického sdružení Arnika s názvem Nespaluj, recykluj! vede Matěj Man. Podle něj je třeba se zamýšlet nad odpadem při jeho vzniku, ne až při likvidaci. Varuje i před riziky spalovny.
Ovlivnit krajské zastupitele v neprospěch spalovny odpadů se včera pokusili lidé z ekologického sdružení Arnika.
- Zvolili jste docela zajímavou formu, jak zastupitele kraje přesvědčit o rizicích spalovny...
Rozhodli jsme se převést naše argumentu z papíru do fyzické podoby. Takže jsme zastupitelům rozdali v lahvičkách popel a popílek z liberecké spalovny.
- Čím je ten popel jinak zvláštní?
Jsou v něm překročeny některé limity. Chceme tím ukázat, že i Vysočina bude zatížená odpadem ze spaloven, kterého spalovna přinese minimálně 50 tisíc tun ročně.
- Nebezpečný odpad se ze spaloven běžně ukládá kam?
Je určen k uložení nebo použití jako stavební materiál. V liberecké spalovně jde o poměrně extrémní případ, že část propraného popílku míchají se struskou. Odpad pak certifikují jako spruk, což je zkratka "směs pro rekultivaci a úpravu krajiny", a ten prodávají za symbolickou jednu korunu za tunu. Jsou rádi, že se ho zbaví. Tento materiál se používá na rekultivace, je ale zásadní podmínka, že musí být překrytý, nesmí být uložen volně na povrchu. A tento materiál, který jsme předali krajským zastupitelům, právě volně na povrchu byl, volně vysypaný do lesa. Bojíme se, že na Vysočině skončí popel ze spalovny podobně.
- Čím je v lese nebezpečný?
Velmi problematické jsou těžké kovy. Z nich nejvíce asi arzen, rtuť nebo olovo. A samozřejmě i dioxiny,což jsou jedny z téměř nejtoxičtějších látek, které člověk produkuje jako vedlejší produkt průmyslu.
- Západní země, které si potrpí na ekologii, jako třeba Německo, Švýcarsko či Rakousko, řeší odpadové hospodářství právě provozem spaloven. Tam spalovny nejsou problém?
Je potřeba si uvědomit, jakých cílů v předcházení odpadu nebo v kompostování sousední země dosahují. Ty země mají poměrně hodně spaloven, ale kromě toho mají i naprosto úžasné výsledky v recyklaci odpadů a produkují i daleko víc odpadů než my v Česku. Když bychom se podívali na poměry třídění ku spalování, tak v Čechách je ten poměr úplně obráceně. V některých západních zemích je to zhruba tři ku jedné, tři díly odpadu se recyklují a jeden díl spaluje. U nás je to přesně naopak.
- Ale třeba ve Vídni je spalovna v centru města, spalovna je i v Brně... Přesto města žijí a rozvíjejí se dál. Není spalovna u nás na Vysočině zbytečný strašák?
Málokterý průmyslový provoz zastaví život města. Když se podíváte na některé aglomerace, kde jsou továrny na chemikálie, pesticidy, lidé se odtud neodstěhují, provozy přijmou. Poukazujeme na celkové dopady provozu na životní prostředí. V moderní spalovně většina toxických látek končí v popílku.
- V republice se plánuje minimálně osm velkých spaloven...
S kapacitou přes milion tun odpadu, takže to se naprosto zvrhle blíží k tomu, že budeme minimálně recyklovat a maximálně spalovat. Česká republika je v Evropské unii přitom na chvostu v recyklaci odpadu a chceme sahat po jeho spalování? To je nesmysl. Prvně v těch zemích, které nám jsou dávány za příklad, bylo lepší třídění a recyklace a až pak je třeba se zabývat, co s tím zbytkem odpadu.
- Podle obhájců spalovny ale čísla pro stavbu spalovny na Vysočině počítají s navýšením recyklace, počítá se s daleko větší vytříděností odpadu než dnes. To trochu odporuje tomu, co říkáte.
Tak úplně to neodporuje. Integrovaný systém nakládání s odpady byl zpracován na základě aktuálních dat, což je v pořádku. Integrovaný systém nakládání s odpady pro Vysočinu (ISNOV) ignoruje další kroky, které bude muset česká legislativa podniknout ve směru k redukci množství odpadu. ISNOV předpokládá nárůst produkce odpadů od roku 2009 do roku 2016 asi o třináct procent, což je nesmysl. ISNOV říká, že cíl recyklace do roku 2016 je pro Vysočinu 27 procent. To je strašně malý cíl. Kapacita spalovny je předimenzovaná, 150 tisíc tun odpadu je množství, které Vysočina nevyprodukuje.
- Abychom to shrnuli, jaké tedy navrhujete řešení?
Nabídli jsme mnoho příkladů dobré praxe zemí, které se rozhodli vydat cestou bez spalovny, a je vidět, že to opravdu jde. Vysočina si buduje krédo, pověst čistého kraje a teď tady chce tento způsob nakládání s odpady, který je velmi nešetrný. My bychom byli radši, kdyby se Vysočina vydala cestou zcela bez spalovny, což možné je. Krajští zastupitelé říkají, že to je snová pohádka, ale není to pravda, příklady regionů ukazují, že to lze.
- Nicméně se shodneme, že vše recyklovat nejde, to je utopie...
Určitě. Víme o tom, že vše recyklovat nelze. Ale byli bychom rádi, aby byly podniknuty kroky k prevenci, aby se tady objevila vyhláška, nařízení, aby producenti byli nuceni používat jen recyklovatelné materiály, aby se do koloběhu dostávaly pouze materiály, které lze třídit a nejsou problematické.
- Tedy neřešit problém s odpady v momentu jejich likvidace, ale jejich vzniku.
Určitě, je to jednak ve výrobě a také v zodpovědné spotřebě. Na Kraji Vysočina je, aby tlačil na spotřebitele, což jsou obyvatelé Kraje Vysočina. Aby dělal osvětu mezi lidmi a prevenci. To je dobrá cesta.
- Co když neuspějete a spalovna v kraji za nějakých šest let vyroste? Odstěhujete se, nebo se s ní prostě naučíte žít?
Já doufám, že se to nepodaří, a udělám pro to všechno. Pokud se ale záměr stejně prosadí, ztratím hlavně iluze o politicích Kraje Vysočina. Možná pak i pouvažuji nad tím, jestli v kraji dál zůstat.
---
Vysočina si buduje pověst čistého kraje a teď chce nešetrné nakládání s odpady. »
Foto: Spalovna není řešení Na příkladu zbytků odpadu údajně z liberecké spalovny se snažili členové ekologického sdružení Arnika demonstrovat negativa spalovny. Krajským zastupitelům rozdali sklenice se struskou, k nahlédnutí byly i ohořelé zbytky odpadu.
Foto: Matěj Man
Foto: Petr Lemberk, MF DNES
Mutace - Mladá fronta DNES - Vysočina
