O tom jak  7. 11. 2014 vznikla nová třešňová alej, si čtenáři knihovny a budoucí patroni  aleje mohli přečíst poetickou reportáž  přímo na webu knihovny:

„Páteční ráno slibovalo podle slov znalců povětrnosti a jiných spádů počasí počáteční kapky celodenního deště. Mrkla-li očka, zjistila, že krůpěje deště smývají jiná místa než Fryštácko a jeho okolí.

Zhruba za jedním kopcem a dvěma vodními toky a šesti kilometry čekala sedmadvacítka třešňových stromků, aby našla místo, odkud by vnímala záda jedné obce a druhou na dohled. Prostor mezi Štípou a Velíkovou se chvěl netrpělivým očekáváním přes padesát let rostoucích trnek (jak jsem se dozvěděl od pána, který má dům na dohled aleje a pamatuje si z dob svého dospívání uvítání oněch trnek), které se těšily na natažené konečky větví nových sousedů. Společně by vytvořily příjemně svěží řadu listoví a obnovily rozpřaženou náruč vítající ptačí zpěv, odvádějící mysl od nepodstatností.

Dorazil jsem na místo a potkal pro následující hodiny několik kolegů, aniž bych tehdy tušil, o koho jde. Prošel jsem si na kraji pole místa budoucího růstu a prohlížel si, jak jsou vytyčená kolíky, zahlédl škraloupy pilin i pařezy několika trnek, jejichž hlídka měla najít své pokračovatele. Záhy vyrostla slečna z pražského zázemí Arniky s nářadím, její dvě kolegyně ze zlínského magistrátu a pánové s multikárou naloženou dalšími potřebami pro sázení. Ještě chvíli strpení a byly tu i děti, žáci šestého ročníku štípské základní školy i s havířovskou arničankou Marcelou Klemensovou, iniciátorkou projektu Lopatka pro alej. Ty nejdůležitější články v celém procesu. Úžasný symbol – počátek darovaný počátkem. Bylo fajn vidět, jak radostně se pustily do díla. Žádná otrávenost – dopoledne rozsvěcela vůle dát stromům jejich místo. Radost mladí sázející neubrali ani nám – nechali něco i ostatním. Po krátké instruktáži přítomného arboristy se už rylo, kopalo, zatloukaly kůly, ale také lámaly rýče ;-), usazovaly stromky, dusala půda, hnojilo, vytvářely misky z drnů, kotvilo se i pletivovalo. Celý průlet byl obdivuhodně rychlý, a když děti odcházely lapit autobus, všechny třešně se natahovaly po okrajích oblaků. Pak stačilo ještě dosypat kůrou a před třináctou hodinou bylo v krajině vymalováno.“

Sázení ve Štípě s Janem Krčmou. Foto: Vratislav Vozník

Patronát nad alejí byl oficálně potvrzen 21.3.2015, kdy  Jan Krčma a  čtenáři knihovny instalovali v aleji tabulku. Na webu Městské knihovny ve Fryštáku se o tom píše:

„O prvním jarním dni (a vězte, že ne v pátek 20. 3. pět minut před půlnocí), jsme ve třech dorazili na počátek loni doplněné aleje mezi Štípou a Velíkovou a k třešňovému stromku, jehož jsme patrony, umístili cedulku informující o našem patronátu. A neopomněli jsme mu za nás všechny připít na zdraví a čilé vzkvétání jablečným džusem.

Její slova říkají: „Nejen aleji, ptactvu a dětem čtenáři Městské knihovny Fryšták a občané města Fryštáku.“

Krajina se vpíjela do paměti, a kdo se v ní v tu chvíli ocitl, se stal oblázkem, skřivanem, stromem.“