Českovelenická alej není na odpis

Z MINULOSTI

V letech 1910 – 1915 bylo v Českých Velenicích (tehdy ještě Gmünd) založeno alejové stromořadí tvořeno z jírovců (kaštanů) a lip. V dobách našich předků platilo pravidlo, že kaštany se vysazují pro vnuky těch, kdo je sázejí. To znamená, že aby kaštan dorostl síly vzrostlého stromu, potřebuje k tomu 2 generace lidského života.

Nálet spojenců na město České Velenice, v pravé poledne v březnu r. 1945 s cílem zničení železničních opravárenských dílen, měl za následek značné oběti na civilním obyvatelstvu. Bylo rozbombardováno nádraží, železniční opravárenské dílny, mnoho budov podél hlavní třídy i jinde ve městě. Jako zázrakem zůstala neporušena kaštanová a lipová alej a vitráž Anežky České nad oltářem v kostele Sv. Anežky, i když všechny ostatní výplně oken tohoto božího stánku byly detonacemi náletu vyskleny. Ať již pojmeme tuto skutečnost jakkoliv, ochrannou rukou boží, prozřetelností, zázrakem, či jinak, stromy aleje přežily bez úhony a po další generace nabíraly sílu, byly k užitku obyvatelům města, město krášlily a staly se jeho dominantním prvkem.

„Kdyby lidé před sto lety nezaložili žádné parky a zahrady se stromy, neměla by naše současná města své zelené oázy. Bohužel, v současnosti nesmí mnoho těchto úžasných stromů důstojně zestárnout. Velmi často musí své místo uvolnit nové silnici, budově, jiné parkové úpravě, někdy jsou stromy káceny jen proto, neb se jejich listí považuje za cosi rušivého. Stoletý strom je poražen za několik minut. Nahradit jej výsadbou mladého stromku je jen slabá útěcha.“ Z brožury ze zahrad Tulln (Garten Tulln)

SOUČASNOST

V roce 2009 proběhla rekonstrukce silnice Revoluční ulice v Českých Velenicích. V rozporu s tím, co vše stanovují předpisy k provádění zemních prací v těsné blízkosti stromů, bylo kaštanové stromořadí lemující jmenovanou třídu vystaveno zřejmě většímu nebezpečí než v době náletu v čase válečném. Narušení kořenového systému je pro stromy likvidační. Doslova o pár let později je tato považována za přestárlou, špatně založenou, označena za plnou odumírajících stromů a nebezpečnou. Údržba stromů v ní je, dle vyjádření dendrologů, prováděna spíše nedostatečně.

Povoláni tedy byli odborníci. Do jaké míry znalí genia loci? Jak znalí šancí, které mají mladé stromy v současném světě klimatických změn? Město má ve znaku kaštanový list. Proto se o kaštanovém stromořadí znovu uvažuje. Avšak „moderněji“, jinak, nově a bez původního stromořadí.

Nabízí se úvaha: má kaštanová alej tvořena ze stoletých úctyhodných stromů ustoupit novému uspořádání, nebo by mělo být stávající stromořadí součástí uvažovaného projektu.

Zvedla se občanská iniciativa za zachování úctyhodné aleje, vyhlášeného krajinného prvku a opakovaného vítěze ankety alej roku, byť jen jako nejkrásnější aleje v Jižních Čechách. Byla spuštěna petice, která přinesla více než 1500 podpisů za zachování aleje. Petiční výbor požádal vedení města o společné uspořádání veřejné diskuse za přítomnosti odborníků se zaměřením na zdravotní strav stromů v aleji. Diskuse se konala v červnu 2020. Většina přítomných odborníků na stromy (dendrologové, arboristé, krajinář, entomolog a Ing. Arch. Fránek, architekt roku, se vyjádřila jednoznačně za zachování aleje). Petiční iniciativa následně pokračovala v podpisových akcích v aleji.

foto: I. Šefčíková

V srpnu uspořádal petiční výbor Kaštanový happening, na nějž přizval dendrologa, zpracovatele znaleckého posudku stavu stromů v části aleje označované popisem „ve velmi špatném stavu“, starostu a místostarostu města. Starosta ve svém projevu uvedl, že vedení města souhlasí s pokračováním diskuse nad budoucností registrovaného významného krajinného prvku, a že bylo dohodnuto, že budou přizváni odborníci, aby navrhli možná řešení pro zachování stávajících stromořadí a péči o ně tak, aby byla bezpečnost chodců v této zelené oáze města co nejvyšší.

foto: I. Šefčíková

Petiční výbor předstoupil s informacemi o stavu stromů v tzv. „špatné části“ na zářijovém zastupitelstvu a informoval zastupitele o výsledku petice, zároveň zopakoval naléhavou žádost o provedení bezpečnostního řezu stromů. Starosta Jaromír Slíva uvedl, že s ohledem na iniciativu za zachování stoleté jírovcové a lipové aleje, na podpisy pod peticí a výsledky dendrologických posudků stavu stromů, budou zváženy možné nové alternativy řešení aleje, včetně možností ošetření stromů a případné následné péče. Pro zastupitele mají být připraveny další podklady, případně zajištěna diskuse s odborníky. K tomu, aby byly informace kompletní, je dle starosty zapotřebí čas. Potom bude možné porovnat projekt na revitalizaci s konkrétními jinými možnostmi a rozhodnout se, zda jít jednou nebo druhou cestou.

Dendrologický posudek Ing. Mgr. Zdeňka Tesaře, stanoviska dendrologa Ing. Petra Kunce, arboristů Davida Hory DiS, Jana Tomana DiS, krajináře Tomáše Krubnera DiS, entomologů, architekta prof. Ing. Arch. Ing. Zdeňka Fránka (architekta roku 2020) jednoznačně mluví za zachování aleje. Alej je příliš hodnotná na to, než aby se v současné době obnovovala.

Nyní záleží velkou měrou na občanech, jak velmi si významného krajinného prvku, jedinečné zelené oázy, zásobárny kyslíku ve městě a místa, které hostí bohatou biodiverzitu považují a váží. Záleží jen na občanech, zda to, co nám mohou milióny lidí na světě závidět, zůstane lidem zachováno. Naši předkové vysázeli skvělou jírovcovou a lipovou alej nikoliv pro sebe, ani pro své děti, ale pro své vnuky a další generace, kterými jsme i my, současníci. V současné době klimatických změn se nám i našim dětem může společné úsilí jen vyplatit.

CO BUDE AŽ NEBUDE? Posezení pod korunami stromů s hudbou, v nádherné zeleni dlouho nebude, bude-li někdy vůbec něco podobného srovnatelného. Nedělní srpnové odpoledne plné pohody. Kde jinde tak krásné prostředí uprostřed města zažijete.
foto: I. Šefčíková

Pokračování před rovněž úctyhodnou nádražní budovu, v původní podobě již z r. 1869.
Foto: Irena Šefčíková

Začátek dlouhého tří až čtyřřadého stromořadí navazujícího na přednádražní areál.
Foto: Irena Šefčíková