Podle aktuálních údajů Ředitelství silnic Zlínského kraje bylo letos kolem cest v regionu vykáceno 767 stromů. Vysázeno jich přitom bylo jen 177. Ve srovnání s loňským rokem je situace obdobná a stromů v krajině tak stále ubývá. Ústup zeleně přitom výrazně zhoršuje klimatické podmínky. Stromy v horkých létech chrání vozovky před přehříváním a během zimy brání vytváření sněhových jazyků. Kromě toho pomáhají zadržovat vodu v krajině a brání erozi půdy. Odborníci, zástupci spolků a místních samospráv v otevřeném dopise upozorňují na dlouhodobě kritickou situaci a žádají představitele regionu, aby učinili konkrétní kroky pro zachování a obnovu alejí.
Přílohami tiskové zprávy je také celé znění otevřeného dopisu ZO ČSOP Pantoflíček a seznam signatářů
Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy spolku Arnika a signatářka dopisu vysvětluje: „Chceme, aby odpovědní představitelé kraje veřejně přislíbili, že podpoří ideu zachování a obnovy stromořadí kolem silnic. Očekáváme od nich svolání pracovní skupiny složené z představitelů kraje a signatářů otevřeného dopisu. Konkrétním výstupem společné práce by mohla být například koncepce silničních stromořadí Zlínského kraje.Pokud bude úbytek silničních stromořadí pokračovat stejným tempem, zanikne jedno z nejcennějších kulturních a přírodních dědictví, které jsme převzali od našich předků.“
Ve Zlínském kraji byl v uplynulém roce u silnic za každé čtyři vykácené stromy vysazen pouze jeden nový. Důvodem likvidace alejí podél silnic bývá velmi často snaha o zajištění bezpečnosti silničního provozu, přestože podle statistik jsou příčinami automobilových nehod především nepřiměřená rychlost a nedodržování pravidel silničního provozu.
Průzkumy naopak ukazují, že aleje bezpečnosti provozu napomáhají, protože tvoří přirozené orientační body a nejen v mlze řidiče užitečně směrují. Navíc rychlost projíždějících automobilů je na silnicích obklopených stromy obecně nižší, protože aleje podvědomě nutí řidiče k opatrnější jízdě.
Pokud snad správci silnic projeví snahu o výsadbu stromů podél komunikace, narazí na vlastnické vztahy. Pozemky, na kterých by mohly stromy stát, jim totiž velmi často nepatří. Objevují se také případy, kdy majitel půdy v těsném sousedství požaduje po správci komunikace odstranění již vysázených stromů jen proto, že rostou blízko hranice jeho pozemku. Zemědělcům chybí dostatečná motivace k výsadbě alejí na vlastní půdě, která nejčastěji lemuje právě veřejné komunikace.
Správci silnic a vlastníci pozemků obecně neberou v potaz užitek, který stromořadí přinášejí. Silniční aleje s keřovými porosty zpomalují větrnou a vodní erozi, zvlhčují vzduch, snižují prašnost a brání vytváření sněhových jazyků. Stromy kolem silnic též chrání povrch vozovky i automobily před přehříváním. Stromy a keře navíc poskytují útočiště stovkám živočichů a udržují naši krajinu plnou života.
„Jsme svědky toho, jak jsou každoročně káceny tisíce stromů nejen u silnic. Tvář české krajiny se mění k horšímu. Tohle rozhodně není ve veřejném zájmu. Považuji proto za smysluplné usilovat o to, aby se představitelé kraje zasadili o zdravé prostředí,“ dodává Klemensová.
